|
|
Prevence ischemických a krvácivých komplikací pacientů s kardiovaskulárním onemocněním ve vztahu k vysazení a znovunasazení antitrombotické léčby v perioperačním období velké nekardiální operace
Ondráková, Martina ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Vojáček, Jan (oponent) ; Miklík, Roman (oponent)
SOUHRN (ABSTRAKT) Východiska: Analýza současných přístupů k antitrombotické léčbě kardiaků v perioperačním období velké nekardiální operace, výskyt ischemických a krvácivých komplikací ve vztahu k přerušenému podávání antitrombotik. Cílem vlastní práce bylo prověřit, zda byla pacientům s fibrilací síní (FiS) po nekardiální operaci při propuštění vrácena jejich antitrombotická léčba a zda mělo nenasazení léčby při propuštění vliv na jednoroční mortalitu. Metody: Byla provedena subanalýza studie PRAGUE 14. U každého pacienta s FiS (366, 30,6%, věk 75.9±10.5, žen 42.3%, akutní operace v 42.9%) se hodnotila jeho základní charakteristika a to, zda mu byla antitrombotika vrácena při propuštění vs. v době od propuštění do jednoho roku. Byly identifikovány prediktory nenavrácení léčby při propuštění. Jednoroční sledování se zaměřilo na celkovou roční mortalitu, její příčiny a možné prediktory. Výsledky: Antitrombotika byla při propuštění vrácena 51,8% pacientům s FiS s nižší pravděpodobností mužům, OR 1,7 (95% Cl 1,05-2,82, p=0,029), pacientům podstupujícím elektivní operaci OR 1,8 (1,09-3,02), p=0,021 a urologickou operaci. Pacienti s FiS měli signifikantně vyšší celkovou mortalitu (22,1%) než pacienti bez FiS (14,1%), p=0,001. Příčiny mortality byly: ischemické příhody (N=28; u 32,6% zemřelých), velké krvácivé...
|
|
|
Kvantifikace jaterních funkcí pomocí dechového testu s 13C-methacetinem
Hendrichová, Miluše ; Horák, Jiří (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Martásek, Pavel (oponent) ; Moťovská, Zuzana (oponent)
Kvantifikace jaterních funkcí pomocí dechového testu s 13 C-methacetinem MUDr. Miluše HENDRICHOVÁ SOUHRN Snaha o hodnocení jaterních funkcí provází vývoj hepatologie nejméně posledních 50 let. Kvantifikace jaterních funkcí dosud narážela na problém opakovaných odběrů krve, nízkou specificitu sledovaných parametrů i riziko alergických reakcí při použití klasických chromoexkrečních testů. Zavedení dechových testů s použitím neradioaktivního izotopu 13 C umožňuje neinvazivní a velmi přesné měření jaterních funkcí. Zejména 13 C-methacetin představuje velice vhodný substrát k hodnocení demethylační a oxidační kapacity hepatocytů. Použití dechového testu s 13 C-methacetinem je neinvazivní, nenáročné pro nemocné a výsledky měření jsou reprodukovatelné. Cílem předkládané disertační práce je zavedení dechového testu s 13 C-methacetinem do klinické praxe jako běžného článku péče o nemocné s chronickými chorobami jater. V první studii se zabýváme hodnocením jaterních funkcí pomocí dechového testu s 13 C- methacerinem u nemocných s jaterní cirhózou. Výsledky ukazují, že dechový test bezpečně odliší nemocné s jaterní cirhózou od osob bez jaterního poškození. Pomocí ROC křivek prokazujeme, že nejvýhodnějším časem dechového testu, který nejlépe předpoví konečnou diagnózu je 40. - 60. minuta vyšetření. Druhá studie se...
|
|
|
Některé aspekty patogeneze a možnosti jejich ovlivnění u nejčastěji operovaných chlopenních vad: aortální stenózy a mitrální regurgitace
Fojt, Richard ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Špaček, Rudolf (oponent) ; Kuchynka, Petr (oponent)
Aortální stenóza (AS) a mitrální regurgitace (MR) jsou nejčastějšími a zároveň nejčastěji operovanými chlopenními vadami u dospělé populace. Léčba předcházející chirurgickému či katetrizačnímu řešení chlopenní vady je cílena především na ovlivnění symptomů, zatímco kauzální farmakologickou léčbu k dispozici nemáme. Předpokladem účinného zásahu do patogeneze nejčastějších chlopenních vad je detailní poznání mechanismů jejich vzniku. Kalcifikující onemocnění aortální chlopně, považované v současné době za aktivní proces s účastí celé řady buněk, signálních molekul a transkripčních faktorů, má mnoho společného s patogenezí aterosklerózy, přesto až 50% pacientů s degenerativní AS nevykazuje významnou aterosklerózu. V naší práci jsme ve vzorcích kalcifikované aortální chlopně měřili hladiny osteoprotegerinu (OPG), který prostřednictvím blokády interakce RANKL/RANK (receptor activator of nuclear factor κB ligand/RANK) zasahuje do procesu kalcifikace a buněčné diferenciace během progrese AS. Prokázali jsme významně vyšší tkáňové koncentrace OPG ve skupině pacientů s izolovanou AS oproti skupině s koincidencí AS a koronární aterosklerózy, čímž jsme podpořili hypotézu o odlišné patogenezi kalcifikujícího onemocnění aortální chlopně v obou klinických situacích. Také v případě MR je poznání patogeneze klíčem k...
|
|
|
Význam genetického testování v prevenci krvácivých komplikací invazivních výkonů v kardiologii
Sionová, Magdalena ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Úvod: Periprocedurální krvácení je nejčastější komplikací spojenou se selektivní koronarogarfií (SKG) a perkutánní koronární intervencí (PCI) a je spojeno s horší krátkodobou i dlouhodobou prognózou. Určení rizikových faktorů a genetických variací spojených s vyšším rizikem krvácení může zlepšit cílené použití opatření ke snížení rizika krvácení a tak být využito v prevenci krvácení. Cíl: Cílem naší práce bylo a) určit nezávislé rizikové faktory (ze základních charakteristik, klinických, laboratorních a procedurálních dat) spojené s rizikem periprocedurálního krvácení b) určit validitu CRUSADE a NCDR algoritmů rizika krvácení c) analyzovat vztah mezi přítomností vybraných jednonukleotidových polymorfismů klíčových destičkových proteinů (GPIa, GPVI, P2Y12, COX-1) k riziku periprocedurálního krvácení. Metodika: Do studie bylo zařazeno 73 pacientů s akutní či chronickou formou ischemické choroby srdeční, u kterých došlo v průběhu 30 dní po invazivním výkonu (SJG/PCI) k rozvoji krvácivé komplikace. Kontrolní skupinu tvořilo 331 pacientů bez krvácení. Byly sledovány základní charakteristiky, klinický stav při přijetí, laboratorní data (kreatinin, krevní obraz, INR) a procedurální data. Na obě skupiny byly retrospektivně aplikovány algoritmy rizika krvácení CRUSADE a NCDR. Ze vzorku žilní krve byly analyzovány...
|
|
|
Vybrané aspekty akutního infarktu myokardu u mladých nemocných.
Dostálová, Gabriela ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Studijní program: Doktorské studium biomedicíny 1. LF UK Studijní obor: Oborová rada Fyziologie a patofyziologie člověka MUDr. Gabriela Dostálová Disertační práce Vybrané aspekty akutního infarktu myokardu u mladých nemocných Specifics of Acute Myocardial Infarction in Young Adults Školitelé: prof. MUDr. A. Linhart, DrSc., doc. MUDr. D. Karetová, CSc. Praha 2017 Abstrakt Ischemická choroba srdeční představuje hlavní příčinu úmrtí dospělých v západním světě. Letálním projevem ischemické choroby srdeční může být infarkt myokardu ústící v náhlé úmrtí pacienta. Ačkoliv se akutní infarkt myokardu manifestuje zejména u pacientů starších 45 let, ani mladší pacienti nejsou výjimkou. Jakkoliv je frekvence akutního infarktu myokardu v této pacientské populaci relativně nízká, míra mortality a dlouhodobý dopad onemocnění na mladého pacienta představují důležitý klinický problém. Dopady prodělaného akutního infarktu myokardu v nízkém věku mohou výrazně ovlivnit psychiku pacienta a jeho schopnosti a možnosti dál aktivně pracovat, stejně jako celkovou kvalitu života. Management mladších a starších pacientů po prodělaném infarktu myokardu by měl být mírně odlišný. Mladí pacienti vykazují obvykle jiný profil rizikových faktorů, odlišnou klinickou manifestaci a prognózu onemocnění....
|
|
|
Některé aspekty patogeneze a možnosti jejich ovlivnění u nejčastěji operovaných chlopenních vad: aortální stenózy a mitrální regurgitace
Fojt, Richard ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Špaček, Rudolf (oponent) ; Kuchynka, Petr (oponent)
Aortální stenóza (AS) a mitrální regurgitace (MR) jsou nejčastějšími a zároveň nejčastěji operovanými chlopenními vadami u dospělé populace. Léčba předcházející chirurgickému či katetrizačnímu řešení chlopenní vady je cílena především na ovlivnění symptomů, zatímco kauzální farmakologickou léčbu k dispozici nemáme. Předpokladem účinného zásahu do patogeneze nejčastějších chlopenních vad je detailní poznání mechanismů jejich vzniku. Kalcifikující onemocnění aortální chlopně, považované v současné době za aktivní proces s účastí celé řady buněk, signálních molekul a transkripčních faktorů, má mnoho společného s patogenezí aterosklerózy, přesto až 50% pacientů s degenerativní AS nevykazuje významnou aterosklerózu. V naší práci jsme ve vzorcích kalcifikované aortální chlopně měřili hladiny osteoprotegerinu (OPG), který prostřednictvím blokády interakce RANKL/RANK (receptor activator of nuclear factor κB ligand/RANK) zasahuje do procesu kalcifikace a buněčné diferenciace během progrese AS. Prokázali jsme významně vyšší tkáňové koncentrace OPG ve skupině pacientů s izolovanou AS oproti skupině s koincidencí AS a koronární aterosklerózy, čímž jsme podpořili hypotézu o odlišné patogenezi kalcifikujícího onemocnění aortální chlopně v obou klinických situacích. Také v případě MR je poznání patogeneze klíčem k...
|
|
| |
|
|
Vybrané imunitní parametry v průběhu akutního infarktu myokardu
Horáková, Lucie ; Pudil, Radek (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Vybrané imunitní parametry v průběhu akutního infarktu myokardu Lucie Horáková Autoreferát disertační práce Doktorský studijní program Vnitřní nemoci Hradec Králové 2016 2 Disertační práce byla vypracována v rámci kombinovaného studia doktorského studijního programu Vnitřní nemoci na I. Interní kardioangiologické klinice, Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Autor: MUDr. Lucie Horáková I. Interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Školitel: Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D. I. Interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Oponenti: Obhajoba se bude konat před komisí pro obhajoby disertačních prací DSP Vnitřní nemoci dne …………..…….. v …………………..… od ….. hodin. S disertací je možno se seznámit na studijním oddělení děkanátu Lékařské fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze, Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové (tel. 495 816 131). ................................................... Prof. MUDr. Jan Bureš, CSc. Předseda komise pro obhajoby disertačních prací v doktorském studijním programu Vnitřní nemoci. Garant studijního programu. 3 Obsah 1. Souhrn .........................................................................................4 2....
|
|
|
Prevence ischemických a krvácivých komplikací pacientů s kardiovaskulárním onemocněním ve vztahu k vysazení a znovunasazení antitrombotické léčby v perioperačním období velké nekardiální operace
Ondráková, Martina ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Vojáček, Jan (oponent) ; Miklík, Roman (oponent)
SOUHRN (ABSTRAKT) Východiska: Analýza současných přístupů k antitrombotické léčbě kardiaků v perioperačním období velké nekardiální operace, výskyt ischemických a krvácivých komplikací ve vztahu k přerušenému podávání antitrombotik. Cílem vlastní práce bylo prověřit, zda byla pacientům s fibrilací síní (FiS) po nekardiální operaci při propuštění vrácena jejich antitrombotická léčba a zda mělo nenasazení léčby při propuštění vliv na jednoroční mortalitu. Metody: Byla provedena subanalýza studie PRAGUE 14. U každého pacienta s FiS (366, 30,6%, věk 75.9±10.5, žen 42.3%, akutní operace v 42.9%) se hodnotila jeho základní charakteristika a to, zda mu byla antitrombotika vrácena při propuštění vs. v době od propuštění do jednoho roku. Byly identifikovány prediktory nenavrácení léčby při propuštění. Jednoroční sledování se zaměřilo na celkovou roční mortalitu, její příčiny a možné prediktory. Výsledky: Antitrombotika byla při propuštění vrácena 51,8% pacientům s FiS s nižší pravděpodobností mužům, OR 1,7 (95% Cl 1,05-2,82, p=0,029), pacientům podstupujícím elektivní operaci OR 1,8 (1,09-3,02), p=0,021 a urologickou operaci. Pacienti s FiS měli signifikantně vyšší celkovou mortalitu (22,1%) než pacienti bez FiS (14,1%), p=0,001. Příčiny mortality byly: ischemické příhody (N=28; u 32,6% zemřelých), velké krvácivé...
|
|
|
Identifikace preventabilních faktorů reperfuzního poškození u pacientů s akutním infarktem myokardu
Víchová, Teodora ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Malý, Martin (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
Úvod: Ischemicko- reperfuzní poškození představuje vzhledem k zásadnímu vlivu na prognózu pacientů s akutním infarktem myokardu (AIM) důležitý preventabilní faktor. Nejdůležitějším a nejlépe modifikovatelným parametrem ovlivňujícím rozsah tohoto poškození je čas do reperfuze. Snahám o zkrácení času do reperfuze u AIM, zejména s elevacemi ST segmentů (STEMI), bylo v posledních dvou dekádách věnováno mnoho úsilí, nicméně i přes významné pokroky v organizaci a kvalitě péče se velké části pacientů ani v současnosti nedaří ošetřit v rámci doporučených časových intervalů. Cíl: Cílem předkládané práce je potvrzení důležitosti vlivu času do reperfuze na preventabilní ischemické a reperfuzní poškození a prognózu pacientů v současné éře perkutánních koronárních intervencí (PCI). Dále si klade za cíl detailnější charakterizaci subpopulací pacientů s nejvyšším rizikem pozdní reperfuze a reperfuzního poškození a analýzu příčin k tomu vedoucích. Na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro konkrétní preventivní opatření zaměřených na zkrácení času do reperfuze. Metodika: V uváděných původních pracích byla analyzována studijní populace z registru celkem 946 konsekutivních pacientů s STEMI anebo AIM s raménkovým blokem, kteří postoupili PCI v Kardiocentru Královské Vinohrady. V jednotlivých pracích byly...
|
host ::
RSS.