|
|
Uměleckoprůmyslová škola v Praze a její ateliéry v letech 1890-1910
Sklenářová Teichmanová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
Disertační práce pojednává o historii ateliérů Uměleckoprůmyslové školy v Praze v letech 1885 až 1910, přičemž hlavní důraz je kladen na stylový vývoj ve zlomovém období přelomu století, kdy došlo ke generační výměně, která zapříčinila proměnu atmosféry školy. Zvláštní přínos práce spočívá v nástinu méně známých odborných škol včetně ženského elementu, což jsou oblasti, které nebyly dosud zpracovány, stejně jako pokus nalézt metodické a vývojové analogie pražské a vídeňské Uměleckoprůmyslové školy. Cílem práce je posoudit výjimečnost postavení školy zvláště v kontextu českého uměleckoprůmyslového školství a zhodnotit v rámci podrobného archivního průzkumu historické souvislosti. Součástí práce je skutečně kompletní seznam studentů všeobecných i odborných škol vytvářející základní podklad pro budoucí badatele jednotlivých uměleckých osobností. Studie o vývoji Uměleckoprůmyslové školy je analytickou syntézou představující roli dekorativního umění a uměleckořemeslného vývoje v období před první světovou válkou.
|
|
|
Český secesní šperk
Dušková, Marie ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Matějovičová, Petra (oponent)
Cílem této práce je zabývat se významnými osobnostmi českého secesního šperku a ohodnotit jejich tvorbu. Jedná se o tyto umělce: Emanuel Novák, František Anýž, Václav Němec, Josef Ladislav Němec, Marie Křivánková a Emanuel Karč. U těchto umělců jsem nastínila jejich život a pokusila se po umělecké stánce zhodnotit jejich práci v oblasti šperku. Ve své práci jsem nejprve nastínila dění a osobnosti v tomto oboru v Evropě, Anglii a Americe. Zmínila jsem se také o nových materiálech, technikách a motivech v období secese. V další části své práce jsem se zabývala českým prostředím a školstvím, se kterým jsou tyto osobnosti převážně úzce spjaty. V poslední části jsem se zabývala samotnými osobnostmi a jejich tvorbou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stylový vývoj českého flakónu od druhé poloviny 19. do počátku 20. století
Lisnyak, Vlada ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Brožková, Helena (oponent)
česky K základním cílům této bakalářské práce patří bližší seznámení se sklářským odvětvím flakonérie v českých zemích v období 19. a na počátku 20. století. První kapitola vytváří krátký úvod do historie vzniku flakónů jako nádob na vůni a jejich použití v různých zemích. Flakóny se používaly od starodávna pro uchování vonných látek. Kapitola popisuje vznik flakónů a zrození technik pro jejich výrobu. Druhá kapitola otevírá náhled do středisek výroby flakónů v Čechách. Existovalo několik výrobních středisek, kde se flakóny v Čechách vyráběly. Sklárny se lišily způsobem výroby, technikami dekoru a stylovou orientací. V kapitole jsou představeny nejvýznamnější sklárny, kde se flakonérie rozvíjela. Třetí kapitola je věnována situaci v české flakonérii v 1. polovině 19. století. Politická situace v Evropě ovlivnila vzhled českých flakónů, které přejímaly klasicistní a později empírové tvary z Francie. Od 30. let se stylový směr ve flakonérii obrátil na využití prvků biedermeieru. V Čechách v tomto období lze sledovat experimenty s technikami výzdoby flakónů. Čtvrtá kapitola práce pojednává o rozvoji flakónů pro komerční účely. Oblast parfumérie byla často prezentována na mezinárodních výstavách, což vyžadovalo originální atraktivní vzhled výrobků. V kapitole jsou představeny francouzské příklady...
|
|
|
Česká vitráž od roku 1945 až po současnost
Sellami Žďárská, Veronika ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na doposud nezpracované téma. Zabývá se Českou vitráží od roku 1945 až po současnost. Na základě rešerše vitráží do sakrálních a veřejných prostorů či realizací vytvořených pro prezentaci Československa na mezinárodních výstavách vytváří celistvější obraz o vývoji české vitráže v uvedených letech. V první části se práce zabývá obnovou sklářství a odborný škol. Hlavní význam upírá na ateliér Josefa Kaplického na VŠUP v Praze. Zároveň zdokumentuje tvorbu sklářů a výtvarníků v 50. letech. Jako zlomový bod pro vývoj vitráží uvádí EXPO'58. Světová výstava v Bruselu měla vliv na širokou aktivitu českých sklářů v 60. letech 20. století, kteří se začali věnovat inovativním způsobem vitráži do reliéfu pomocí uplatnění dalších experimentálních forem. Dále ukazuje, že v návaznosti na nové technologické inovace se vitráž v 70. a 80. letech 20. století uplatňuje v rekonstruovaných a v nových objektech. Z textu vyplývá, že po sametové revoluci v roce 1989 nastaly změny v přístupu státu k podpoře výzdoby veřejných budov a ve stejném období vznikají soukromé umělecké sklenářské dílny a ateliéry vitráží. Narostl zájem o drobné realizace do soukromého sektoru i o nové vitráže do sakrální architektury, které se rozptýlily po Čechách.
|
|
|
Nábytkářská firma Emil Gerstel Prague a její spolupráce s architekty
Škvárová, Eva ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Karasová, Daniela (oponent)
Práce má za cíl shromáždit informace o nábytkářské firmě Emil Gerstel Prague s důrazem na spolupraci s architekty jako návrháři interiérů. V době před první světovou válkou, kdy stál v čele společnosti Emil Gerstel, vznikal nábytek ovlivněný geometrickou vídeňskou secesí, ale i historizující kusy. Objevují se zmínky o spolupráci s Josephem Mariou Olbrichem. Firma dodávala na vídeňský dvůr. Okolo roku 1930 za Bedřicha Gerstela zažívala firma největší rozvoj. Do tohoto období spadá zařizování nákladné vily Otto Petschka v neorokokovém stylu, spolupráce s Adolfem Loosem a Heinrichem Kulkou při zhotování interiérů v Müllerově vile a v bytě Semlerových v Plzni. Vladimír Grégr uplatnil v bytě Havlových v Praze své návrhy ovlivěné organickým funkcionalismem. Většina Gerstelových zákazníku pocházela z vyšších vrstev, zmíněné nemovitosti byly svým majitelům po druhé světové válce (alespoň částečně) odejmuty. Práce se dotýká i osudů jednotlivých staveb, postupů při jejich restaurování a záměrů na jejich obnovu. Druhá část se snaží popsat samostatnou tvorbu firmy. Její produkce byla z větší části ovlivněna historismy, ty byly uplatněny v zámku v Panenských Břežanech. Firemní architekt Arthur Blitz byl zřejmě autor návrhů ovlivněných styly jako art deco či funcionalismus. Lze je srovnávat například se soudobou...
|
|
|
Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940
Mergl, Jan ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Studijní program Dějiny výtvarného umění Jan Mergl Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940 Art Development of the Production of the Harrach Glassworks in Nový Svět 1850-1940 Abstrakt Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jana Kybalová, CSc. 2014 ABSTRAKT České sklo je celosvětově uznáváno za kulturní fenomén a Harrachovská sklárna v Novém Světě v Krkonoších patří jednoznačně na přední místo mezi podniky, které se v minulosti o proslulost českého sklářství zásadně zasloužily. Sklárna, zmiňovaná v písemných pramenech již počátkem 18. století, však zaujímá mezi českými výrobci dekorativního a nápojového skla jedinečné místo nejen svou třísetletou historií. Tradičně vynikající řemeslná zručnost, technologické zázemí a prozíravá snaha využívat, ale i vlastním přínosem rozvíjet nejrůznější postupy v práci s křišťálovým a barevným sklem jí vždy umožňovaly pohotově reagovat na stylové změny, jimiž sklářská tvorba během 18. až 20. století procházela. Tato práce je studií vycházející z dlouhodobého soustředěného výzkumu archivních pramenů, zejména z firemní, v nezvyklé šíři dochované dokumentace. Jejím cílem bylo předložit zpřesňující, novou, podrobnou a ucelenou analýzu vývoje harrachovské produkce od druhé...
|
|
|
Italské renesanční truhly v českých sbírkách
Horáček, Jaroslav ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Karasová, Daniela (oponent)
Práce se zabývá tématem italských renesančních truhel (cassone) v českých sbírkách, mapováním tuzemského fondu a jejich kritickým zhodnocením. Výběrově byly zpracovávány nejvýznamnější kolekce v Moravské galerii v Brně, Severočeském muzeu v Liberci, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Národním muzeu v Praze, Národní galerii v Praze a ve Slezském zemském muzeu v Opavě. Dále je pozornost věnována užitým zdobným technikám, materiálům, typologii a konstrukčním řešením. Nastíněna je i problematika odlišností v produkcích různých italských oblastí. Součástí práce je zárodek katalogu italských renesančních truhel v českých sbírkách.
|
host ::
RSS.