Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Srovnání různých modifikací koagulačních testů
Vymazalová, Kamila ; Dolejš, Petr (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
V obecné části diplomové práce je zpracována literární rešerše týkající se problematiky použití různých modifikací koagulačních testů. V obecné části diplomové práce je zpracována literární rešerše týkající se problematiky použití různých modifikací koagulačních testů. Experimentální část je zaměřena na srovnání tří typů koagulačních testů při úpravě uměle připravené modelové vody se zvýšeným obsahem huminových látek. Konkrétně byl srovnáván klasický sklenicový test, modifikovaný sklenicový test a centrifugační test. Jako koagulant byl používán síran železitý. Účinnost úpravy byla testována za různých podmínek (teplota, doba rychlého míchání a intenzita pomalého míchání). Vypovídací schopnost výsledků srovnávaných technologických testů byla posuzována na základě absorbance při 254 nm, absorbance při 387 nm, zbytkové koncentrace železa a CHSK-Mn. Získané výsledky jsou numericky zpracovány a prezentovány v tabelární i grafické podobě.
Porovnání analytických metod ČSN vůči metodám US EPA při rozboru vodných vzorků
Bělicová, Marie ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Němcová, Vladimíra (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce bylo při rozboru vodných vzorků provedeno porovnání analytických metod dle platných norem používaných v České republice (ČSN ISO, ČSN EN, ČSN EN ISO) vůči metodám založeným na principu metod dle US EPA. Principu metod dle US EPA využívá nový přístroj - automatický fotometr Aquakem 250, který před uvedením do provozu laboratoře Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě musel projít procesem validace. Pro porovnání analytických metod se používaly metody iontové chromatografie, izotachoforézy, spektrofotometrie a metody titrační. Proces validace byl časově i technicky velmi náročný. V celém svém procesu byl dokumentován (validační protokoly). Bylo potvrzeno, že nový analyzátor Aquakem 250 poskytuje výsledky, které jsou ověřeny metodami podle platných norem v České republice. Nový automatický analyzátor byl po úspěšně ukončené validaci a získané akreditaci uveden do pravidelného provozu chemické laboratoře.
Odstraňování reziduí specifického antropogenního znečištění vody organickými látkami při úpravě na vodu pitnou
Bílková, Zuzana ; Dolejš, Petr (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problémem výskytu residuí specifického antropogenního znečištění ve zdrojích pitné vody, s důrazem na možnosti odstranění těchto látek během úpravy vody na vodu pitnou. Pozornost byla zaměřena na léčiva a endokrinní disruptory. Byly popsány fyzikálně-chemické vlastnosti těchto látek a možnosti jejich analytického stanovení.
Sledování změn hodnot vybraných ukazatelů jakosti pitné vody během její dopravy a skladování
Vaňková, Jitka ; Dolejš, Petr (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická část práce poskytuje informace o pitné vodě a požadavcích na její kvalitu, změnách jakosti vody při distribuci a akumulaci vody způsobené desinfekcí vody, dobíháním chemických procesů, korozí materiálů potrubí, tvorbou inkrustací a biofilmů, nitrifikací amoniakálního dusíku, sedimenty v potrubí, vyluhováním škodlivých látek do vody a možnostech omezení těchto změn. Pozornost byla věnována ukazatelům jakosti vody, jejichž přítomnost může indikovat změny ve vodovodní síti. V experimentální části práce jsou sledovány změny jakosti pitné vody při její distribuci na základě vybraných ukazatelů jakosti vody. Konkrétně se jedná o chemickou spotřebu kyslíku, koncentraci železa, manganu, amonných iontů, dusitanů, dusičnanů, chloroformu a chloru. K pravidelnému sledování byly vybrány vhodné lokality v rámci brněnské vodovodní sítě; pro dokreslení situace byly odebrány vzorky vody z distribuční sítě úpravny vody Švařec, Vír, Štítary a Mostiště. U vybraných metod analytického stanovení výše zmíněných ukazatelů jakosti vody jsou prezentovány jejich charakteristiky. Získané poznatky o jakosti vody jsou uvedeny v tabelární a grafické podobě.
Změny jakosti pitné vody v distribuční síti úpravny vody Štítary
Hubená, Renáta ; Dolejš, Petr (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
V obecné části práce jsou soustředěny informace o technologii úpravy vody a jejích změnách v úpravně vody Štítary. V experimentální části jsou prezentovány zpracované údaje o jakosti pitné vody v distribuční síti úpravny vody Štítary za období 1997 až 2008.
Optimalizace provozních parametrů na úpravně vody Bzenec-Přívoz
Sukopová, Martina ; Mergl, Václav (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
Úpravna vody Bzenec-Přívoz představuje důležitý zdroj pitné vody pro okres Hodonín. Po dlouholetém provozu byla v letech 2008-2010 zrekonstruována s cílem zvýšit efektivitu technologie úpravy vody. Zásadním krokem bylo rozdělení technologie na jednostupňovou a dvoustupňovou úpravu vody pro jednotlivá prameniště podzemní vody. Charakter surové vody klade vysoké nároky na odželezování a odmanganování, proto byla záměrem projektu intenzifikace procesu a optimalizace provozních parametrů. Instalace nových aerátorů a hyperboloidních míchadel do flokulace vyžadovala provedení provozních pokusů, které prokázaly vysokou účinnost při snížení provozních nákladů. Proces úpravy vody byl kompletně automatizován, čímž se usnadnil provoz úpravny a minimalizoval se vliv lidského faktoru. Výsledkem rekonstrukce je zvýšená účinnost úpravy vody a úspory, kterých bylo dosaženo výrazným snížením provozních nákladů.
Agregační reakce chitosanu využitelné při úpravě pitné vody.
Leskovjanová, Jana ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá úpravou povrchových vod s obsahem huminových látek. Nejpoužívanější metodou úpravy povrchové vody je koagulace s následnou separací vzniklých agregátů. V tomto případě byla při koagulaci sledována pouze perikinetická fáze koagulace, kdy tvorba agregátů probíhá výhradně vlivem Brownova pohybu, tj. bez vlivu míchání. Separace vzniklých agregátů byla prováděna centrifugací. Série koagulačních pokusů byly prováděny za laboratorních podmínek s uměle připravenou modelovou vodou, jejímž základem byl koncentrát huminové vody z přírodního rašeliniště. Za těchto podmínek byl sledován především vliv teploty na průběh koagulace, v rozsahu teplot 5 až 22 °C. Jako koagulační činidlo byl použit biopolymer chitosan, který u nás v praxi v současné době stále ještě není využíván. U tohoto koagulantu nebyl pozorován nijak výrazný vliv teploty. Pro ověření, zda je možné vliv teploty sledovat centrifugačním koagulačním testem, byla série pokusů zopakována s použitím síranu hlinitého a železitého, což jsou v praxi běžně používaná koagulační činidla. Vliv teploty u nich byl zkoumán již dříve na poloprovozním modulu. Účinnost koagulace byla hodnocena na základě zbytkových absorbancí (při 254 a 387 nm) a pro optimální dávku byla navíc stanovena hodnota CHSK manganistanovou metodou. V případě hlinitého a železitého koagulantu byla účinnost koagulace dále posuzována i na základě koncentrací zbytkového koagulantu. U každého z použitých koagulantů byla nejprve provedena série pokusů při laboratorní teplotě, jejichž cílem bylo nalezení nejvhodnější doby agregace pro určení optimální dávky koagulantu. Účinnost koagulace byla vyhodnocena pro dobu agregace 10, 40 a 120 minut. Na základě naměřených hodnot byla pro měření za snížené teploty vybrána jako optimální doba agregace 40 minut. Na závěr bylo provedeno srovnání použitých koagulantů při jednotlivých teplotách.
Čistírna odpadních vod v Hustopečích - hodnocení současného stavu
Jurasová, Lenka ; Hrich, Robert (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
V práci je shrnuta problematika čištění odpadních vod se zřetelem na konkrétní technologii použitou na čistírně odpadních vod v Hustopečích. S ohledem na to, že koncem roku 2009 byla dokončena rekonstrukce této čistírny, je porovnána technologie čištění odpadních před rekonstrukcí a po ní. Na základě dostupných informací je vyhodnocena účinnost procesu čištění pro vybrané ukazatele jakosti vody (CHSKCr, BSK5, celkový obsah dusíku a celkový obsah fosforu) před rekonstrukcí za období let 2005 až 2009. Na zpracování dat o hodnotách výše uvedených ukazatelů jakosti vody za období leden až duben 2010 je prezentován způsob srovnání účinnosti čistírenského procesu před rekonstrukcí čistírny a po ní.
Využití potenciálu tvorby trihalomethanů k hodnocení účinnosti úpravy povrchové vody
Halešová, Barbora ; Dolejš, Petr (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši k využití potenciálu tvorby trihalomethanů (THM FP) jako ukazatele jakosti vody při úpravě povrchové vody. Bylo sledováno použití testu THM FP k hodnocení účinnosti běžných technologických metod úpravy přírodních vod se zvláštním zřetelem na vody se zvýšeným obsahem huminových látek. Pozornost byla zaměřena na srovnání THM FP s hodnotami běžně použitelných ukazatelů jakosti vody, tj. koncentrace rozpustného organického uhlíku (DOC), UV254, CHSKMn a CHSKCr. Získané poznatky ukazují, že test THM FP umožňuje citlivě posoudit kvalitu vody z hlediska obsahu chemicky a biologicky snadno rozložitelných organických látek. Potenciál tvorby THM se ukázal jako cenný nástroj pro kvantifikaci nespecifických organických kontaminantů v upravované vodě, který může vhodně doplnit doposud používaná kritéria pro posuzování jakosti upravené vody.
Využití potenciálu tvorby trihalomethanů k hodnocení účinnosti úpravy povrchové vody
Halešová, Barbora ; Mergl, Václav (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce bylo použití testu potenciálu tvorby trihalogenmethanů (THM FP) a jeho porovnáním s běžnými ukazateli jakosti vody (CHSKMn, A254 a barvy) při hodnocení kvality vody. V experimentální části práce bylo k tomuto srovnání použito hodnocení účinnosti vybraných technologických testů (čiření, sorpce a ozonizace při úpravě uměle připravené modelové vody se zvýšeným obsahem huminových látek v laboratorních podmínkách). Na základě získaných výsledků bylo zjištěno, že vybrané běžné ukazatele jakosti vody mají srovnatelný charakter a navzájem se doplňují, avšak při hodnocení jakosti vody se zvýšeným obsahem huminových látek nemusí postačovat. Získané poznatky ukazují, že test THM FP umožňuje citlivě posoudit kvalitu vody z hlediska obsahu organických látek snadno podléhajících chemickým změnám. Potenciál tvorby THM se ukázal jako cenný nástroj, který může vhodně doplnit doposud používaná kritéria pro posuzování jakosti upravené vody.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.