|
|
Nové poznatky fylogenie koně
Kardošová, Kristína ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Hofmanová, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá fylogenetickým vývojem koně od jeho vzniku až po současnost. Popisuje fosilie koní, procesy jejich vzniku a zachování. Představuje nejznámější paleontologické lokality, kde byly nalezeny fosilní kosti nebo fragmenty. Vysvětluje metody jejich zkoumání, jako je určování věku radiokarbonovým datováním nebo elektronovou spinovou rezonancí a analýzou starobylé DNA. Čeleď koňovitých je taxonomicky klasifikována podle jejich vývojové řady. Vztahy mezi taxony jsou znázorněny i v diagramech -- fylogenetické stromy nebo kladogramy, které jsou sestaveny podle morfologických a molekulárních údajů. Zmiňuje také řád lichopytníků, jejich vývoj, radiaci i nové taxonomické členění. Hlavní část práce se věnuje fylogenii equidae. Popisuje morfologické změny v důsledku adaptačních specializací, které zahrnují hlavně končetiny (prodloužení jejich částí a redukce prstů), chrup (zvyšování korunek, molarizace premolárů, postupné pokrytí cementem) a lebku (prodloužení a zvětšování mozku). Jsou popsány jednotlivé rody a několik významných druhů od rodu Hyracotherium po Equus, jejich morfologie a způsob života. Předchozí studie fosilních koní, metodami srovnávací anatomie, jsou konfrontovány s novými analýzami molekulární biologie. Výsledky přináší nový pohled na taxonomii a fylogenii koně. Další část se zaobírá plemennými skupinami koně domácího. Charakterizuje koně západního, severského, tarpana a kertaka. Zjišťuje taxonomické zařazení koně Převalského, vzhledem k tomu, že dodnes se vedou spory o jeho vývojový vztah s koněm domácím. Zdůrazňuje důležitost reintrodukci koní Převalského, posledního divokého koně, do mongolských stepí, místa jeho původního rozšíření. Poslední část obsahuje teorii domestikace koně. Popisuje naleziště lidských obydlí, kde archeologické artefakty a koňské kosti naznačují chov zvířat.
|
|
|
Starnutie u koní a súvisiace problémy
Tomašková, Jana ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
SÚHRN
Táto bakalárska práca obsahuje všeobecné informácie o procese starnutia u koní a problémoch, ktoré sa s tým spájajú. Starnutie je kontinuálny proces, ktorý nie je celkom ľahké definovať a je ovplyvnený mnohými faktormi. Na začiatku práce sa uvádzajú poznatky získané pri nástupe starnutia, ktoré popisujú mnohí autori. Ide o objasnenie koľko rokov sa kone dožívajú a aké zmeny vonkajšieho vzhľadu sú pozorované. Zásadné zmeny často nastávajú vo výžive starých koní, hlavne podľa ich celkového zdravotného stavu a možností prijímať potravu.
Práca pokračuje vymenovaním ochorení a porúch, ktoré menia fungovanie fyziológie organových sústav v organizme koňa. Narastajúcu populáciu geriatrických koní z demografického hľadiska približujú zahraničné štúdie. V závere sa spomína etická problematika vzhľadom na eutanáziu starých koní a jej vnímanie samotnými majiteľmi koní a veterinármi. Pre zaujímavosť bol zistený počet starých koní evidovaných v Českej republike, na Slovensku a v Nemecku.
|
|
|
Využití poznatků etologie ve výběru a výcviku koní pro hiporehabilitaci
Pavelková, Barbora ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá poznatky z oblasti etologie koní, jež úzce souvisí s principy
a technikami ve výcviku koní. V současné době je trenérům, cvičitelům koní, jezdcům, ale
i laické veřejnosti dostupné velké množství publikací, které popisují nejrůznější výcvikové postupy při práci
s koňmi. Bohužel ne každý kůň je trénován korektně ve vztahu k jeho možnostem a předpokladům, které určuje kromě etologie také anatomie a fyziologie druhu. Práce
se proto zmiňuje také o problematice etiky chovu
a jezdectví, Equitation Science.
Kromě představení dalších přístupů ve výcviku koní je
v práci věnován prostor také pro přiblížení výcviku na bázi přirozené komunikace mezi koněm a člověkem. Natural Horsemanship si získává oblibu mezi cvičiteli koní
i vědci, kteří věnovali své práce porovnávání této výcvikové metody s metodami konvenčními.
V neposlední řadě se práce věnuje popisu využívání koně ve sféře léčebné. Hiporehabilitace klade na koně specifické nároky, ke kterým se pojí také speciální výběr
a výcvik koně.
|
|
|
Účinek hipoterapie na držení těla
Burešová, Barbora ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
Práce se zabývá problematikou držení těla a způsobu jeho ovlivnění prostřednictvím hipoterapie.
První část práce se zabývá motorikou člověka a jejím vývojem. Je zde rozlišena motorika podpůrná, která zajišťuje vzpřímené držení těla pomocí reflexních mechanismů a motorika cílená, která zahrnuje volní a mimovolní pohyby. Volní pohyby jsou řízeny centrální nervovou soustavou na popud naší mysli. Jestliže vykonáváme určité pohyby často, mohou z nich vzniknout, na základě pohybového učení stereotypy. Tyto pohyby i jejich řízení se zautomatizují a jsou vykonávány neuvědoměle, což může vést k nepřiměřenému zatěžování některých svalů.
Mimovolní pohyby, spojené s příjmem potravy, chůzí a podobně jsou dané tzv. motorickými vzory. Jsou to pohybové odpovědi centrální nervové soustavy, objevující se ve stejné podobě ve sledu generací, jednoduché reflexy i složitější pohybové reakce.
Vývoj motoriky je daný právě těmito motorickými vzory. Začíná vývojem držení těla - postury a cílené lokomoce a je vázaný na zdravý centrální nervový systém. V práci je popsán fyziologický vývoj motoriky člověka a jeho jednotlivá období. Postupně dochází ke koordinaci svalové aktivity, která zajišťuje centrované postavení kloubů a správné zakřivení páteře. Následně se vyvíjí nákročná a opěrná funkce, dítě se vertikalizuje a pomocí rovnováhy, koordinace a ovládání svalové síly se začíná vyvíjet samostatná chůze. V období kolem dvou let, kdy dozrává centrální nervový systém, mizí některé reflexy a motorické vzory a začínají vznikat první pohybové stereotypy.
Druhá část práce se věnuje držení těla, které odráží a ovlivňuje celkový stav organismu. Jde o svalové držení jednotlivých částí těla zejména proti působení gravitační síly. Je součástí každé polohy a základní podmínkou pohybu. Jsou zde popsány jednotlivé složky pohybového aparátu s důrazem na axiální systém a páteř, jež jsou základem, od kterého se každý pohyb odvíjí. Kostra tvoří pevný základ těla, chrání orgány a je místem úponu jednotlivých svalů. V práci je popsána stavba a vlastnosti svalové tkáně a jsou zde zmíněny svaly, jejichž funkce je zásadní pro držení těla. Držení těla a každý pohyb je zajišťován rovnovážnou spoluprací svalů, které jsou řízeny z centrální nervové soustavy, proto se část práce věnuje právě popisu nervové soustavy.
Závěr druhé části práce se zaměřuje na vadné držení těla způsobené hlavně pohybovými stereotypy, osvojenými v průběhu života, které vedou k nadměrnému svalovému napětí, následně k bolesti a omezení pohyblivosti. Mnoho těchto stereotypů vzniká už v dětství, a proto se zdají být zcela normální, často si je neuvědomujeme a nevíme, jak je změnit.
V další části je nastíněn princip celostní medicíny, že tělo a mysl jsou neoddělitelné a jedno ovlivňuje druhé.
Poslední část práce rozebírá vztah člověka a koně, který sahá daleko do naší historie. Soustředí se na využití koně ke zlepšení zdravotního stavu a celkové kvality života lidí, což je oblast, o kterou je v současné době čím dál větší zájem. Zabývá se působením koně na člověka zejména ve fyzické a psychické oblasti. Pro pochopení účinku na tělesnou stránku člověka je zde popsán pohyb koně v kroku, dále pozice jezdce a jeho pohyb, který je vyvolaný pohybem koňského hřbetu. Práce shrnuje poznatky o přímém účinku hipoterapie na fyzické tělo a o účinku na psychickou stránku člověka, neboť tyto oblasti jsou vzájemně úzce propojeny.
|
|
|
Vztah mezi kondicí a užitkovými znaky u skotu
Smolíková, Barbora ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky ze zkoumání vlivu tělesné kondice na užitkové znaky skotu. Tělesná kondice je nepřímý ukazatel míry negativní energetické bilance a má vypovídající charakter o celkové tělesné stavbě krávy. S řízením tělesné kondice je možné ovlivňovat užitkovost krav. S nižší tělesnou kondicí je spojována vyšší mléčná produkce, nicméně obsah mléčných složek (tuk, bílkoviny, laktóza) koreluje s tělesnou kondicí pozitivně. Toto se projevuje zejména u vysokoužitkových dojnic, které mají nízkou tělesnou kondici a vysokou produkci mléka, avšak mají problémy s reprodukcí. Velikost dospělého zvířete, zmasilost a plodnost pozitivně korelují s tělesnou kondicí. Zvýšením tělesné kondice se zlepšují reprodukční ukazatele. Zejména jalové dny se jeví jako výborný ukazatel celkové plodnosti stáda. Příliš hubené nebo přetučnělé krávy mají nižší produkční efektivnost. Nicméně je třeba sledovat tělesnou kondici více u hubených krav, kde se více projevuje zhoršená užitkovost a hrozí zdravotní problémy.
Výsledky studií naznačují, že lze použít hodnocení tělesné kondice jako selekční kriterium pro nepřímé zlepšení některých znaků. Optimální tělesná kondice může chovateli zlepšit ekonomickou rentabilitu chovu skotu.
|
|
|
Zájmový chov nosálů a jejich soužití s jinými druhy zvířat v chovu
Třísková, Michaela ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Masopustová, Renata (oponent)
Bakalářská práce "Zájmový chov nosálů a jejich soužití s jinými druhy zvířat v chovu" je rozdělená na dvě části, teoretickou a praktickou.
V první části se práce zabývá shromážděním poznatků o životě těchto šelem z několika českých i zahraničních zdrojů. Je zde popsán výskyt, rozmnožování, etologie a strava nosálů ve volné přírodě i v zajetí. Součástí je i krátká část o anatomii, která je charakteristická pro tento druh zvířat. Následuje část legislativní, obsahující postupy, podmínky a formuláře pro legální chov nosálů, které jsou dány zákony a úmluvami, jak českými, tak mezinárodními. Hlavními předpisy jsou Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání; Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů i s jeho prováděcími předpisy a novelizacemi; Úmluva o mezinárodním obchodě ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), apod.
Praktická část zhodnocuje vlastní chov samce nosála červeného, velikost a vybavení ubikace včetně možností vylepšení pro podpoření aktivnějšího života jedince. Je zde popsána možnost krmení a preference jídla samcem. Tato část popisuje vlastní zkušenosti s chovem tohoto druhu zvířete a zhodnocuje, zda se tyto zkušenosti shodují s poznatky uvedenými v teoretické části.
Bakalářská práce je zpracována především formou literární rešerše. Získané informace jsou ověřeny v praxi a následně zhodnoceny.
|
|
|
Genomika ve šlechtění anglického plnokrevníka
Větvičková, Veronika ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Hofmanová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce popisuje přehled genomických metod ve šlechtění anglického plnokrevníka. Práce shrnuje charakteristiku plemene, k čemu se dříve využívalo a jaké je jeho optimální zařazení dnes. Díky metodám které se používají pro šlechtění a optimální zařazení
v dostizích, získávají chovatelé velmi cenné informace o tom, zda li jejich koně mají tu možnost dosáhnout optimálních závodních vlastností. Chovatelé mají díky těmto metodám možnost přizpůsobit tomu svůj chov a poté i následný trénink.
|
host ::
RSS.