|
|
Kritická analýza politického diskurzu v jednom televizním pořadu
Linhartová, Petra ; Čmejrková, Světla (oponent) ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je ukázat za použití metody kritické analýzy diskurzu (dále jen KAD), jaká schémata, jaké rysy a struktury jsou přítomny v politickém diskurzu televizního diskusního pořadu Kotel. Pořad byl vysílán v letech 1998-2005 soukromou televizní stanicí. Jako materiál pro analýzu poslouží nahrávky čtyř dílů pořadu se zástupci různých politických stran (ČSSD, ODS, US-DEU, KSČM). V daném pořadu má politický diskurz - srovnáme-li ho s jinými televizními politickými debatami - specifický charakter. Mnohdy může mít divák dojem, že sdělit informace prostřednictvím politické debaty není pro tvůrce pořadu prioritou. Diskuse jako by zde sloužila spíše jen jako nástroj k dosažení určitých cílů, z nichž zřejmě tím nejpodstatnějším je porazit politika a dokázat mu, že v tomto pořadu nemůže mít navrch. Havlík (2008: 6) tento fenomén popisuje v souvislosti se soutěživým pojetím politických debat: "V ní (rozuměj diskusi v rámci politických debat - pozn. aut.) často nejde o to dobrat se nějakého řešení, vysvětlit náležitě svůj postoj, ale porazit diskutujícího soupeře." Pořad byl vysílán soukromou televizí (živě) a tudíž hlavním měřítkem úspěchu byla míra jeho sledovanosti. Motivací pro veškeré jednání moderátorky pořadu je tedy právě dosažení vysoké sledovanosti. Aby přilákala k obrazovkám široké...
|
|
|
Poruchy chůze u dědičné neuropatie
Linhartová, Petra ; Horáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Truc, Michal (oponent)
Dědičná hereditární motoricko senzitivní neuropatie (CMT) se projevuje charakteristickými příznaky, mimo jiné i poruchami chůze. Studie zabývající se podrobněji analýzou chůze u tohoto onemocnění jsou však ojedinělé. Proto cílem práce bylo soustředit informace o poruchách chůze u CMT, zpracovat analýzu chůze u pacienta s CMT a ověřit vliv rehabilitace. U pacienta byl proveden podrobný kineziologický rozbor, svalový test a laboratorní analýza chůze pomocí Coda Motion System. Pacient ambulantně docházel po dobu 12 týdnů na rehabilitaci a poté opět absolvoval stejné spektrum vyšetření. V rámci analýzy chůze byly hodnoceny především rozsahy flexe-extenze v kyčelním, kolenním a hlezenním kloubu a výsledky porovnány s normou. Po absolvování rehabilitace došlo jednak k subjektivnímu zlepšení kvality chůze, ale též k objektivnímu zlepšení nálezu, což potvrzují výsledky kineziologického rozboru, svalového testu a laboratorní chůzové analýzy. Výsledky práce upřesňují charakter narušení stereotypu chůze u CMT a dokládají důležitost rehabilitace při ovlivňování kvality chůze u pacientů s CMT. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zjišťování zajištění intimity při provádění očistného klyzmatu
LINHARTOVÁ, Petra
Abstrakt Jedním z aspektů ošetřovatelské péče, který je v českých nemocnicích stále zanedbáván, je právo klienta na soukromí, tedy i na intimitu, v nejrůznějších situacích. Intimita je choulostivá oblast, o čemž svědčí i fakt, že samotní klienti při vstupu do nemocnice v rámci zjišťování ošetřovatelské anamnézy nepříjemně vnímají otázky, které se týkají jejich sexuality a vyprazdňování, a považují za nevhodné na ně odpovídat. Stejně tak je důležité dodržovat pocit soukromí i u pacienta, u kterého se provádí ošetřovatelský výkon, jakým je očistné klyzma. V úvodní teoretické časti této práce je zahrnuta anatomie a fyziologie tlustého střeva, historie podávání klyzma. Jsou zde uvedeny správné postupy při podávání očistného klyzma, jako je správná poloha pacienta, prostředí, ve kterém se klyzma podává, jaké jsou indikace a kontraindikace k podání klyzma. Ve druhé teoretické části této práce je vysvětlen pojem intimita, oblasti a faktory, které intimitu ovlivňují. Je zde zmíněna i role a problematika nahoty, pocitu studu, sebeúcty a sebejistoty. Pro získání potřebných údajů k dosažení vytýčených cílů a analýze dat bylo užito techniky dotazníku. Dotazníky byly rozdány pacientům a zdravotním sestrám na chirurgických odděleních v Českých Budějovicích a Chrudimi. Cílem této práce bylo zjistit spokojenost klientů s dodržováním intimity při podání očistného klyzma. První hypotéza:Klienti v nemocničních zařízeních jsou nespokojeni se zajištěním intimity ze strany sestry při očistném klyzma. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: U soběstačných klientů je intimita při očistném klyzma zajišťována lépe než u klientů upoutaných na lůžko. Druhá stanovená hypotéza byla výsledky výzkumu potvrzena Výsledky ukazují, že klienti jsou spokojeni s dodržováním intimity při očistném klyzma, ale u imobilních klientů nejsou dodržovány takové postupy, aby byla intimita dodržena stejnou měrou jako intimita u imobilních klientů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím
LINHARTOVÁ, Petra
Abstrakt V současné době je vznik vícečetného těhotenství většinou spojený s metodami umělého oplodnění, které s sebou mnohdy přináší i mnoho dalších komplikací. Vícečetné těhotenství vyžaduje zvýšenou pozornost, péči porodníka i porodní asistentky a protože se ošetřovatelská péče o tyto ženy neustále vyvíjí současně s novými poznatky, je potřeba poskytovat kvalitní péči, kterou zabezpečuje především vzdělaná porodní asistentka. Vícečetné těhotenství je stav, při kterém dochází v děloze k vývoji více než jednoho plodu. Rozeznáváme nejčastěji dvojčata (gemini), trojčata (trigemini) a čtyřčata (quadrigemini). Vícečetné těhotenství klade zvýšenou zátěž na organismus ženy po celou dobu trvání těhotenství. Pokud hovoříme o vícečetném těhotenství, měli bychom počítat i se vznikem mnohých komplikací, jako jsou například předčasné porody, insuficience placenty a nebo vznik těhotenských gestóz. Proto je u žen s vícečetným těhotenstvím velmi důležitá včasná a pravidelná prenatální péče. Abychom zjistili, zda je ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím prováděna podle daných ošetřovatelských standardů, zvolili jsme kvantitativní výzkum a použili formu dotazníku. Celkem bylo 27 otázek otevřených, polootevřených i uzavřených a porodní asistentky měly možnost odpovědi zaškrtnout nebo doplnit. Z plně vyplněných dotazníků, které byly rozdány v Nemocnici České Budějovice, a.s., v Nemocnici Nymburk, s.r.o. a v Nemocnici Český Krumlov, s.r.o. bylo například zjištěno, že ošetřovatelská péče, jako je například měření krevního tlaku, měření pulsu, vážení těhotných žen, poslech ozev plodů je ve 100 % plněna. Dále bylo zjištěno, že ošetřovatelské standardy jsou používány z 83 %, a že ultrazvukové vyšetření u plodů je ve 100 % prováděno dle doporučení České gynekologicko-porodnické společnosti. Zajímavostí je určitě to, že porodní asistentky považují náročnost v péči o vícečetnou graviditu ve srovnání s péči o jiné těhotné ženy s rizikovým těhotenstvím ve 43 % a 57 % porodních asistentek tvrdí, že péče o ženy s vícečetným těhotenstvím není náročnější. Z výzkumu můžeme vidět, že ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím odpovídá ošetřovatelským standardům, což potvrzuje pracovní hypotézu a zároveň byl splněn i cíl práce, který byl zaměřen na provádění ošetřovatelské péče podle ošetřovatelských standardů.
|
host ::
RSS.