|
|
Vakcíny proti leishmaniózám
Krylová, Anna ; Spitzová, Tatiana (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Leishmanióza je jedno ze zanedbávaných tropických onemocnění světa způsobené eukaryotickými jednobuněčnými parazity rodu Leishmania. Jejich prokázanými přenašeči jsou dva rody dvoukřídlého hmyzu - Phlebotomus ve Starém světě a Lutzomyia v Novém světě. V endemických oblastech je leishmaniózou ohrožena více než jedna miliarda lidí. Používané metody v boji proti leishmanióze spočívají v kontrole populace vektorů a podání léků převážně ze skupiny chemoterapeutik, které ale mají vážné vedlejší účinky a jsou málo efektivní. V současnosti není na trhu dostupná žádná lidská preventivní vakcína, ale je registrováno několik vakcín pro psy. Nicméně, intenzivně se testuje celá řada lidských vakcín, z nichž některé mají dobré výsledky v klinických testech a jsou tedy slibnými kandidáty. V této bakalářské práci podám přehled o nejnovějších výzkumech preventivních vakcín proti leishmaniózám a představím jednotlivé přístupy ve vakcinaci. klíčová slova: leishmanióza, vakcína, Leishmania, klinické testy, živá atenuovaná vakcína, DNA vakcína, rekombinantní vakcína, slinné proteiny
|
|
|
Úloha oxidu dusnatého při helmintózách
Šmídová, Barbora ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Oxid dusnatý (NO) je malá plynná molekula produkovaná především aktivovanými makrofágy, ale i dalšími buňkami v reakci na nákazu. Od konce 80. let 20. století, kdy se ukázal vliv NO na schistosomy, bylo provedeno mnoho experimentů, jež se snažily objasnit jeho působení i na další helminty a jeho celkovou úlohu při helmintózách. In vitro je zkoumán především přímý vliv na helminty; hlavními sledovanými parametry je snižování jejich motility a viability. Oproti tomu se in vivo experimenty zaměřují hlavně na sledování průběhu infekce a vliv NO na patologické projevy probíhající v těle hostitele. Výsledky in vitro a in vivo experimentů však nejsou vždy v souladu. Vliv NO se navíc liší nejen mezi jednotlivými rody, ale i mezi vývojovými stádii téhož helminta.
|
|
|
Přichytávání trypanosomatid v hmyzím přenašeči.
Tichá, Lucie ; Myšková, Jitka (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Abstarkt Trypanosomatida je řád parazitických prvoků, jehož zástupci jsou známí především pro svůj lékařský či hospodářský význam. Rody Leishmania, Trypanosoma, Endotrypanum a Phytomonas využívají dvouhostitelský způsob života. Část jejich životního cyklu tedy probíhá v hmyzím přenašeči, kde také dochází k přichycení parazitů, a to pomocí bičíků. Suprapylární leishmanie se liší v přichycení v závislosti na tom, jakého vektora využívají pro svůj přenos. Ve specifickém vektorovi je přichycení závislé na lipofosfoglykanu (LPG), zatímco v permisivním je interakce založena na jiném mechanismu (LPG nezávislý). Přichycení Trypanosomy cruzi v zadní části trávicího traktu ploštice se zdá být nezbytné pro metacyklogenezi. Podobnou strategii využívá i Trypanosoma brucei, u které ale dochází k přichycení ve slinných žlázách. Rody Endotrypanum a Phytomonas nejsou medicínsky významnými patogeny a o jejich životním cyklu mnoho nevíme. Endotrypanum se vyvíjí v trávicím traktu flebotomů stejně jako leishmanie, a proto by i mechanismus přichycení mohl být podobný. Phytomonas se zase vyvíjí ve slinných žlázách ploštic, což naznačuje podobnost s T. brucei. Na základě sesbíraných dat lze obecně shrnout, že je mechanismus přichycení u trypanosomatid založen na interakci proteinu (pravděpodobně lektinového typu) se sacharidy...
|
|
|
Povrchové glykokonjugáty leishmanií a jejich interakce s imunitním systémem hostitele
Pacáková, Lenka ; Leštinová, Tereza (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
musí po vstupu do obratlovčího hostitele čelit obranným mechanismům hostitelské imunity a proniknout do cílové buňky - pokračuje. Evoluční strategií leishmanií vyvinutou k přelstění imunitního systému Mezi nejvýznamnější povrchové glykokonjugáty patří membránově vázané proteofosfoglykany a metaloproteáz lním účinkům produktů neutrofilů a zprostředk vazbu na makrofágy. Intracelulárně pak modulují signalizační dráhy, které vedou k produkci cytokinů, směřujících polarizaci imunitní odpovědi ve prospěch Th2. Výsledkem tohoto přesměrování je vyhnutí se účinkům toxického NO, čímž je ustanovena chronicita infekce. Glykokonjugáty jsou zkoumány jako účinná složka chránících obratlovce před nákazou či bránících zpětnému přenosu čímž dalšímu šíření infekce. Klíčová slova: leishmanie, lipofosfoglykan, glykoinositolfosfolipid, proteofosfoglykan, gp63, imunitní odpověď, makrofág
|
|
|
Cellular and humoral host immune response to sand fly saliva
Leštinová, Tereza ; Kolářová, Iva (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Teixeira, Clarissa Romero (oponent)
Krevsající flebotomové (Diptera: Phlebotominae) jsou významnými přenašeči parazitických prvoků rodu Leishmania (Kinetoplastida), kteří jsou do hostitele inokulováni společně se slinami vektora. Sliny flebotomů obsahují imunomodulační složky mající vliv na leishmaniovou infekci. U opakovaně pobodaného hostitele vzniká druhově specifická imunitní odpověď, protilátkově i buněčně zprostředkovaná. Zatímco množství protilátek proti slinám flebotomů pozitivně koreluje s intenzitou pobodání, čehož může být využito jako ukazatele kontaktu mezi flebotomy a hostiteli, buněčná imunita zodpovídá v některých kombinacích přenašeč-parazit-hostitel za protekci proti leishmanióze. Nejen samotné složení slin, ale i slinami vyvolaná imunita se ukázala být druhově specifická, což znesnadňuje vyvinutí univerzální vakcíny založené na slinách, která by byla aplikovatelná pro různé kombinace parazit-vektor. Zároveň bylo popsáno, že složení slinných žláz je více konzervativní mezi fylogeneticky příbuznými druhy flebotomů, což může vyvolat u pobodaného a následně infikovaného hostitele zkříženou protekci. Na základě těchto poznatků jsme se zaměřili na prověření možnosti zkřížené reakce mezi dvěma blízce příbuznými druhy flebotomů P. papatasi a P. duboscqi, kteří jsou zároveň významnými vektory L. major. Protekce myší proti...
|
|
|
Modulace imunitních reakcí myší vybranými helminty
Pavlíková, Veronika ; Chanová, Marta (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
V současné době je atraktivním tématem využití helmintů v alternativní terapii imunitně zprostředkovaných onemocnění. Jejich terapeutický potenciál je zdůvodňován schopností modulovat imunitní systém hostitele. K otestování tohoto potenciálu jsme zvolili motolici Schistosoma mansoni, charakteristickou svým významným imunomodulačním vlivem na hostitele, ale současně i vysokou mírou patogenity. Z důvodu vysoké patogenity jsme se snažili porovnat efektivitu imunomodulace u klasické infekce s imunomodulačními účinky alternativních interakcí S. mansoni s myším hostitelem. Vyzkoušeli jsme infekce nízkou infekční dávkou, neproduktivní infekce, imunostimulace živými a usmrcenými vajíčky (antigeny) a restimulace živými a usmrcenými vajíčky. Stimulace vajíčky byla z krátkodobého hlediska nejefektivnější v potlačení zánětlivé imunitní odpovědi. Dlouhodobě byla efektivní slabá infekce S. mansoni. Využití pouhých antigenů z vajíček ovlivnilo imunitní systém velmi slabě a neproduktivní infekce neměla vůbec žádný efekt. Indukce experimentální kolitidy a rozdíly v jejím následném rozvoji u různých modelů naše závěry částečně potvrzují.
|
|
|
Cytokiny a chemokiny, jejich úloha během helmintárních infekcí.
Majer, Martin ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Parazitičtí helminti patří mezi extracelulární patogeny napadající savce, včetně člověka. V závislosti na jeho migraci a usídlení v těle se vyvíjí imunitní odpověď hostitele, která je ovlivněná mimo jiné působením cytokinů a chemokinů. Tyto malé proteiny jsou zodpovědné za vhodnou proliferaci a migraci dalších složek imunitního systému. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o jejich působení během helmintární infekce savců.
|
|
|
Cellular and humoral host immune response to sand fly saliva
Leštinová, Tereza
Krevsající flebotomové (Diptera: Phlebotominae) jsou významnými přenašeči parazitických prvoků rodu Leishmania (Kinetoplastida), kteří jsou do hostitele inokulováni společně se slinami vektora. Sliny flebotomů obsahují imunomodulační složky mající vliv na leishmaniovou infekci. U opakovaně pobodaného hostitele vzniká druhově specifická imunitní odpověď, protilátkově i buněčně zprostředkovaná. Zatímco množství protilátek proti slinám flebotomů pozitivně koreluje s intenzitou pobodání, čehož může být využito jako ukazatele kontaktu mezi flebotomy a hostiteli, buněčná imunita zodpovídá v některých kombinacích přenašeč-parazit-hostitel za protekci proti leishmanióze. Nejen samotné složení slin, ale i slinami vyvolaná imunita se ukázala být druhově specifická, což znesnadňuje vyvinutí univerzální vakcíny založené na slinách, která by byla aplikovatelná pro různé kombinace parazit-vektor. Zároveň bylo popsáno, že složení slinných žláz je více konzervativní mezi fylogeneticky příbuznými druhy flebotomů, což může vyvolat u pobodaného a následně infikovaného hostitele zkříženou protekci. Na základě těchto poznatků jsme se zaměřili na prověření možnosti zkřížené reakce mezi dvěma blízce příbuznými druhy flebotomů P. papatasi a P. duboscqi, kteří jsou zároveň významnými vektory L. major. Protekce myší proti...
|
host ::
RSS.