Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Genetic diversity within pennate diatoms: implications for taxonomy and ecology.
Urbánková, Pavla ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Trobajo, Rosa (oponent) ; Poulíčková, Aloisie (oponent)
V posledních desetiletích,byla u morfologicky vymezených druhů rozsivek objevena znač- ná druhová diverzita, a to zejména pomocí molekulárních metod.Taxonomie rozsivek vyžaduje revizi a molekulární data při ní sehrají důležitou úlohu. Relativně levný a rychlý způsob, jak začlenit molekulární data do výzkumu rozsivek, představuje DNA-barcoding. Klíčovým kro- kem, který určuje využitelnost této metodiky, je výběr vhodného markeru. Vybrané markery jsme proto otestovali na modelovém rodu Frustulia. Získaná data podpořila vymezení dvou nových druhů, které jsme v samostatné studii popsali jako Frustulia curvata a Frustulia paulii. Nejvhodnějšími markery pro identifikaci druhů byl úsek velké ribosomální podjednotky (28S) a úsek genu, který kóduje enzym RUBISCO. Ve studii jsme ale objevili případ, kdy se tyto markery neshodovaly. Neshody mezi genovými stromy komplikují vymezení druhů na základě jediného molekulárního markeru. Pokud budeme používat barcode složený ze dvou markerů, sníží se riziko chybného vymezení druhů a neshody upozorní na případy, které zasluhují další studium. Vhodnější přístup k vymezování druhů na základě molekulárních dat nicméně před- stavují algoritmy, které jsme využili k vymezení druhů v komplexu Eunotia bilunaris-flexuosa. Tyto algoritmy využívají více lokusů a vycházejí ze...
Molekulární variabilita a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides (Bacillariophyceae)
Urbánková, Pavla ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Použití molekulárních metod k přezkoumání taxonomicky problematických druhů rozsivek upozornilo na nedostatečnost morfologického druhového konceptu. Vymezení druhů pouze na základě křemičité schránky často vedlo k příliš širokému pojetí druhů a nutně i k chybným závěrům ohledně jejich ekologie a biogeografie. To, že bylo mnoho druhů rozsivek v minulosti považováno za kosmopolitní generalisty, vedlo k vytvoření teorie, že jejich šíření není limitováno geografickou vzdáleností. Zejména v poslední době však roste počet studií, které ukazují, že šíření rozsivek podléhá podobným pravidlům jako šíření makroorganizmů. Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice diverzity a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides sensu lato v Evropě a na Novém Zélandě. Výsledky práce ukázali, že: (1) objevená molekulární variabilita v tomto komplexu nese jasný ekologický a biogeografický signál, ale nekoreluje s morfologií. Toto zjištění je dalším důkazem, že je nezbytně nutné přehodnotit tradiční druhový koncept. (2) Značně nevyrovnaný poměr celkové diverzity druhů rodu Frustulia nalezených na ekologicky podobných lokalitách v Evropě a na Novém Zélandě potvrzuje, že i šíření rozsivek je omezené a že je tedy nutné se zabývat i jejich biogeografií.
Intenzivní hipoterapie u dětí s diagnózou DMO a její krátkodobý a střednědobý efekt
Kopecká, Tereza ; Pivec, Martin (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Hipoterapie patří mezi proprioceptivní neuromuskulárně facilitační metody. Speci-fickými prvky obohacuje komplexní rehabilitační péči především neurologických pacientů. Práce teoreticky zpracovává metodiku hipoterapie. Dále je součástí práce studie hodnotící soubor 21 probandů s diagnózou dětská mozková obrna po intenzivní hipoterapii. Sledován byl bezprostřední, krátkodobý a střednědobý efekt po terapii. K hodnocení byly použity testy- interkondylický index, Collis příznak a polohové reakce. Testování doplňuje rodiči vyplňova-ný dotazník s 11 parametry, které zahrnovaly změny ve funkčních dovednostech a psychice dítěte. Z výsledků vyplývá, že dochází ke statisticky významným změnám po bezprostřední i týdenní terapii ve smyslu zlepšení hodnocených parametrů. Metodu lze doporučit jako jednu z možných variant komplexního přístupu terapie dětí s dětskou mozkovou obrnou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Využití rozsivek (Bacillariophyta) v paleolimnologii
Aubrechtová, Martina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Píšková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující metodiku a možnosti využití rozsivek (Bacillariophyta) při paleoekologických rekonstrukcích prostředí zaniklých jezerních ekosystémů. Teoretická část je věnována také základní charakteristice, evoluční historii a ekologii skupiny, jezerům a fosilnímu záznamu. V praktické části jsou pak srovnávány dva vzorky sedimentů fosilního jezera, které bylo objeveno a studováno v rámci projektu Morava ve Strážnickém Pomoraví.
Geometrická morfometrika schránek rozsivek.
Hubáčková, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje rešeršní a praktickou část. V literární rešerši se zabývám biologií rozsivek (Bacillariophyceae) s důrazem na problematické oblasti výzkumu. Podrobněji jsou probírány zejména morfologie specifické křemičité schránky a její morfogeneze, životní cyklus, který je charakteristický zejména vegetativní fází, při níž dochází kvůli rigidní buněčné stěně ke zmenšování buněk, a pojetí taxonomie těchto organismů, které je značně komplikované kvůli neujasněnému druhovému konceptu. Další část rešerše je věnována geometrické morfometrice, což je rychle se rozvíjející metoda, která přináší zcela nové možnosti pro uchopení a kvantifikaci biologického tvaru. V praktické části této práce prezentuji výsledky experimentu, který je úvodní studií k práci diplomové a má za cíl osvojit si nástroje geometrické morfometriky a prezentovat možnosti této metody. Tématem je morfologická variabilita tří kmenů penátních rozsivek, kultivovaných za standardních podmínek, studovaná pomocí landmarkových metod. Kladu si otázku, zda malé buňky těsně před sexuálním rozmnožováním, které prošly dlouhou fází vegetativního dělení, mají odlišnou morfologickou disparitu než velké buňky, vzniklé obnovením z auxospory po sexuálním rozmnožování.
Biogeografie a habitatové preference rodu Luticola
Hanišová, Lucie ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Rod Luticola je jedním z druhově bohatých rodů spadající do třídy rozsivky (Bacillariophyceace), obsahující 204 plně podložených druhů. Cílem této práce je z dostupné literatury shrnout informace zaměřené na biogeografii tohoto rodu, habitatové preference polárních a temperátních druhů a jejich ekologickou valenci pro stěžejní faktory jejich výskytu - pH a konduktivitu. Ze získaných dat vyplývá, že tento rod je celosvětově rozšířen s vyšší druhovou diverzitou v Evropě, Jižní Americe a především v antarktické oblasti, která je bohatá na množství endemických druhů. V habitatových preferencích převažují u temperátních druhů vodní habitaty, zatímco u polárních druhů habitaty terestrické. Polární druhy se také odlišují od temperátních druhů užším rozpětím ekologické valence pro hodnoty pH. Obě skupiny však preferují nízkou konduktivitu. Nejvíce druhů rodu Luticola se nalézá v prostředí s hodnotami do 100 μS/cm. Klíčová slova: biogeografie, konduktivita, Luticola, pH.
Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí.
Šoljaková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Chattová, Barbora (oponent)
iii ABSTRAKT Bentické rozsivky jsou vzhledem k řadě jejich pozitivních vlastností (hojný výskyt, diverzifikovaná společenstva, citlivá reakce na podmínky prostředí, schopnost postihnout i dlouhodobější vývoj dané lokality) v současnosti nejčastěji využívanými bioindikátory ekologického stavu sladkovodních ekosystémů. Ovšem vzhledem k problémům spojeným s použitím tradičních metod založených na druhovém složení (časová náročnost identifikace, problematika druhových komplexů, nutnost kalibrace indexů kvality vody mezi regiony) roste v posledních letech tlak na hledání alternativních cest, přičemž jako jedna z takových cest je navrhováno sledování změn ve velikostní struktuře rozsivkových společenstev v závislosti na různých ekologických faktorech, čímž by zejména odpadla nutnost časově náročné determinace do druhů. Hlavním cílem této práce tedy bylo zjistit, jaký je v rámci odebíraného spektra sladkovodních lentických biotopů vztah mezi velikostní strukturou společenstev bentických rozsivek vyjádřenou pomocí relativního biovolume a vybranými faktory prostředí (pH, konduktivitou, typem habitatu) a zdali je tato odpověď srovnatelná se změnou jejich druhového složení, což by podporovalo možnost budoucího širšího využití biovolume v monitoringu kvality vod. Ve snaze o ověření obecnější platnosti zjištěných závěrů...
Diferenciace populací u ochrofytních řas
Mensová, Anna ; Jurdíková, Katarína (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Shrnutí Předkládaná bakalářská práce se zabývá diferenciací populací u ochrofytních řas (fotosyntetická Stramenopiles). Přírodní populace se mohou lišit v mnoha aspektech a jejich odlišení může zasahovat do několika rovin. Ekofyziologické a morfologické rozdíly jsou často způsobeny fenotypovou plasticitou, která je flexibilní odpovědí na podmínky prostředí. Při dlouhodobé izolaci populací může dojít k omezení genového toku mezi nimi a následné genetické diferenciaci. Vznik genetické diferenciace může být způsoben adaptací na lokální podmínky prostředí a náhodnými evolučními událostmi jako je efekt zakladatele a genetický drift. Studium populací vede k odhalení faktorů, které diferenciaci ovlivňují, a zároveň napomáhá pochopení mechanismů speciace. Práce shrnuje současné poznatky o jednotlivých typech variability pro třídy ochrofytních řas, u kterých byla diferenciace na různých úrovních studována.
Pohlavní rozmnožování ochrofytních řas
Procházková, Kateřina ; Eliáš, Marek (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním ze specifických znaků eukaryot. Téměř veškeré znalosti, které o pohlavním procesu máme, vycházejí ze studií provedených na živočiších a rostlinách. Ve skutečnosti však víme jen nepatrný zlomek toho, co by nám o distribuci a dalších aspektech pohlavního procesu mohly prozradit protistní organismy. U naprosté většiny z nich nich chybí jakékoliv důkazy o tom, že k pohlavnímu procesu skutečně dochází. Není však vyloučeno, že domnělá asexualita protist je pouze lidským artefaktem. Také u většiny ochrofytních řas, kterým je věnována značná část této bakalářské práce, pohlavní proces neznáme. Pozorován byl pouze u jedinců, kteří náleží do šesti z šestnácti doposud popsaných tříd skupiny Ochrophyta. V některých případech byl zjištěn také environmentální faktor, který stimuluje tvorbu pohlavních buněk. Postupné vyjasňování fylogeneze, které můžeme očekávat v následujících let spolu se znalostí biologie ochrofytních řas nám může poskytnout informace o případné sexualitě této skupiny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.