|
|
Civilizační choroby a jejich sociologická interpretace
Vottová, Lucie ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Tato práce si klade za cíl nabídnout komplexní přehled základních příčin chronických onemocnění se zaměřením na sociální determinanty zdraví a stručný exkurz do vývoje přístupů ke zdraví a nemoci od počátku 20. století, kdy dominoval biomedicínský model po současnost, kdy jej vystřídal model psychosociální, který ke zdraví přistupuje z holistického hlediska. Za hlavní determinanty zdraví označuji stres, především v důsledku frustrace plynoucí z dlouhodobé psychicky či fyzicky náročné práce s nízkou mírou odměny (high- cost/low-reward); sociální gradient a s ním související teorii relativní deprivace, podle níž nehraje v našem sebehodnocení roli množství našich statků, ale to, jak si stojíme v porovnání s ostatními skupinami; sociální oporu a sociální kohezi, která funguje v dobách krize jako nárazník (buffer) vůči stresoru; a vývoj v raných fázích života, jehož důsledky je možné pozorovat v pozdějších fázích života. Mezi determinanty zdraví je možné zařadit nespočet dalších příčin, nicméně v kontextu této práce se omezuji na těchto pár vybraných, které považuji za univerzálně platné. V závěru práce diskutuji, zda je zdraví jednotlivce odpovědností jeho samého či zda se již v dnešní době přesunula především na společnost.
|
|
|
Diskuse priorit výzkumu socioekonomických determinant obezity
Voglová, Daniela ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Tato práce navazuje na studie zaměřené na obezitu, její globální rozsah, vážné zdravotní a ekonomické důsledky a současně též na neúspěšný boj veřejných politik, které se snaží zvrátit její rostoucí prevalenci. Hlavním cílem této práce je diskuse priorit další nové orientace výzkumu příčin epidemie obezity a efektivity opatření, sledujících cíl zastavení této obezity a jejich důsledků, které probíhají v řadě států a také mezinárodních organizací. Tato diskuse vede k podrobnější strukturaci problémů obezity - např. environmentální aspekty, kultura bydlení ve vztahu k pohybovým aktivitám, životní styl ve vztahu k reklamě/marketingu, psychologické a sociálně psychologické aspekty, zvládání stresu, apod. Jde o to zjistit, jak jsou současné výzkumy prospěšné pro tvorbu politik proti obezitě, objasnit možnosti dalšího zaměření výzkumu v této oblasti a sledovat jak probíhá diskuse o prioritách tohoto výzkumu v rámci výzkumné komunity. Uvažovány jsou dvě relevantní mezinárodní dimenze do určité míry oddělených paradigmatických přístupů v této oblasti: (1) medicínsky orientovaný výzkum, (2) sociálně paradigmatický přístup.
|
|
|
Proč utrácejí Spojené státy americké za zdravotnictví více než ostatní?
Winzbergerová, Alžběta ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
bakalářská práce bude institucionální analýzou historického vývoje zdravotnického systému Spojených států amerických od 30. let 20. století do současnosti. V rámci rozboru klíčových událostí politického rozhodování bude kladen důraz především na vliv politického kontextu v podobě politické kultury a legislativního procesu v USA. Práce se bude zakládat na přístupu historického institucionalismu a používat koncept path dependency. Cílem této práce je na základě historické analýzy a interpretace vývoje institucí zdravotní politiky v USA identifikovat klíčové události determinující současný stav systému amerického zdravotnictví a určit potenciální příčiny vysokých celkových výdajů na tento systém.
|
|
|
Vývoj českého zdravotnického práva v kontextu lidských práv se vztahem ke zdraví
Teršová, Tereza ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Diplomová práce "Vývoj českého zdravotnického práva v kontextu lidských práv se vztahem ke zdraví" pojednává o současném českém zdravotnickém právu a jeho vývoji po roce 1989 v souvislosti s lidsko-právní problematikou. Práce se týká především oblasti lidských práv se vztahem ke zdraví, a to ve spojitosti s probíhajícími reformami v oblasti zdravotnictví. Cílem práce je na základě analýzy dosavadních poznatků zjistit deficity promítnutí lidských práv se vztahem ke zdraví do modernizace zdravotnického práva a identifikovat příčiny neúspěchu řádné implementace norem týkajících se lidských práv se vztahem ke zdraví do českého práva.
|
|
|
Role neziskového sektoru v péči o duševní zdraví
Panchartková, Veronika ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Diplomová práce "Role neziskového sektoru v péči o duševní zdraví" se zabývá problematikou duševního zdraví uchopeného v kontextu nestátních neziskových organizací jako důležitého aktéra v péči o duševně nemocné. Kromě státu, který převážně koncipuje politické dokumenty týkající se duševního zdraví a převážně zajišťuje některé složky psychiatrické péče (v psychiatrických léčebnách), se významně podílí i neziskový sektor. Toto můžeme sledovat jak na úrovni tvorby nových koncepcí péče, se kterými přicházejí právě některé organizace neziskového sektoru, tak především z reakce na postupující trend deinstitucionalizace psychiatrické léčby projevující se širším pojetím duševních nemocí a následně i služeb, kterými neziskový sektor mnohdy roli státu doplňuje, ne-li zastupuje. Tato práce se nejdříve zabývá duševním zdravím jako nedílnou složkou celkového zdraví, jehož význam je v ČR (a nejen zde) velmi často podceňován a následně pak nedostatečně zohledněn právě na úrovni přijímaných programů a politických opatření, jež by měla kopírovat světový trend uvědomování si neblahých následků duševních nemocí. Dále je po zakotvení neziskového sektoru do společenského a legislativního rámce zanalyzována a zhodnocena jeho role v péči o duševní zdraví. I když poskytuje svým pacientům a potažmo tak i státu medvědí službu v...
|
|
| |
|
|
Zdravotní stav ruské populace po roce 1991 a jeho determinanty
Vágnerová, Zdenka ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Sociální a ekonomická transformace společnosti v 90. letech po rozpadu SSSR s sebou přinesla i výrazné zhoršení demografických ukazatelů a zhoršení celkového zdravotní stav populace. K nejvážnějším problémům patří: zvyšování míry úmrtnosti ve všech věkových skupinách pokles střední délky života vysoká novorozenecká úmrtnost růst počtu případů infekčních onemocnění V první části práce je charakterizován zdravotní stav ruské populace a vývoj, který zaznamenal v průběhu 90. let. Data jsou uváděna v historických souvislostech a ve srovnání s údaji vypovídajícími o stavu vybraných ukazatelů v EU a v zemích bývalého Sovětského svazu. Pozornost je rovněž věnována vývoji faktorů o nichž se na základě komplexnějšího přístupu ke zdraví ve smyslu definice WHO a konceptu determinant zdraví předpokládá, že jej výraznou měrou ovlivňují. V druhé části jsou popsány faktory, ovlivňující zhoršený zdravotní stav obyvatel Ruské federace. K nejčastěji uváděným příčinám se řadí především tyto faktory: zhoršení ekonomických a sociálních podmínek, transformační stres, špatný životní styl (alkoholismus, kouření) a pokles kvality a dostupnosti zdravotní péče. Podrobně je zmíněna zejména problematika socio-ekonomických změn a "alkoholová hypotéza", která by mohla objasnit prudký výkyv úmrtnosti v průběhu 90. let, zejména ve skupině...
|
|
| |
host ::
RSS.