|
|
Post-koloniální adaptace shakespearových her
Hlaváčková, Anna ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou tří adaptací Shakespearových her v postkoloniálních zemích, jako je Kanada, Trinidad a Tobago a Jihoafrická republika. Trojice her je zkoumána v historickém a kulturním kontextu koloniálního a post-koloniálního divadla výše zmíněných zemí, přičemž do problematiky kolonialismu a jeho kulturních důsledků čtenáře uvádí první kapitola. Cílem práce je poukázat na způsob, jakým autoři adaptací zacházejí s dílem Williama Shakespeara, předního dramatika mateřského impéria, Velké Británie a zároveň zdůraznit neobvyklé postavení jednotlivých adaptací v rámci jejich kulturního prostředí a v rámci diskurzu o post-koloniálním dramatu.
|
|
|
Homegrown stereotyping: the shaping of Canadian consciousness through television broadcasting
Prosečová, Lenka ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Z geografickeho hlediska je Kanada zemi rozlehlou a klimaticky rozmanitou, s pomeme ridkym osidlenim soustredenym u jizni hranice se Spojenymi staty americk;'mi. Avsak z kultume-antropologickeho hlediska se jedna 0 zemi narodnostne pestrou, 0 mozaiku kultur a identit, 0 zemi neustale se menici a vyvijejici. Soucasne je Kanada zemi velmi mladou a jeji promenliva tvar formovami prilivy imigrantu a bojem 0 vymezeni vlastni identity (at' jiz vliCi materske Anglii Ci noveji vlici Spojenym statum) zustava dodnes pro vetSinu lidi tajemstvim, zahadou, neuchopiteln;'m a neprobadan;'m teritoriem. Tato prace Je zamerena na problematiku kanadske narodni identity a jeji vymezovani se pomoci stereotypu v mediich. lako pfikladova studie byl pouzit serial Smer Jih, kter;' hraje vYznamnou roli pri vytvareni kanadskeho povedomi a formovani nove kultumi identity, a kter;' zaroveii nepfimo napomaha kultumi osvete a vytvareni lepsiho a plnohodnotnejsiho vztahu Kanady a Spojenych statu americkych. K lepsimu porozumeni kanadskych stereotypu objevujicich se v serialu slouzi teoreticky uvod prace, v nemz je nastineno pozadi historickYch udalosti, ktere Kanadu formovaly, obecna problematika kanadske televizni tvorby, jeji regulace kanadskou vladou a problemy, kter;'m cell v dnesni dobe. Snahou prace bylo popsat, analyzovat a...
|
|
|
Female heroines in the English gothic novel
Challyjeva, Aknur ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Ve své parodii na gotický román Northangerské opatství (Northanger Abbey, 1818) Jane Austenová úsměvně líčí počínání své hrdinky Catherine Morlandové, která je posedlá četbou gotických románů. Toto dílo Austenové se nese v poněkud ironickém tónu, ale i přesto odhaluje skutečnost, že gotický román byl na přelomu osmnáctého a devatenáctého století v Anglii jedním z nejčtenějších a nejpopulárnějších žánrů. Navíc byl tento žánr ve své době většinou spojován s ženským obecenstvem, což je překvapující vzhledem k tomu, že často popisuje násilné a kruté počínaní, vypráví příběhy incestu, vražd apod. Obzvlášť znepokojivý je fakt, že postavami, které jsou v románech vystaveny těmto hrůzám, jsou ženské hrdinky. Důvodem popularity tohoto žánru u ženských čtenářek může být to, že navzdory všemu gotické hrdinky překonají všechny překážky a nesnáze a na konci románu jsou odměněny za svoji odvahu a bezúhonnost. Anglický gotický román vděčí za svůj vznik siru Horaci Walpolovi, který v roce 1764 vydal román Otrantský zámek (The Castle of Otranto), jehož druhé vydání rok poté již nese podtitul "Gotický příběh". Po téměř dvou desetiletích stagnace se gotického románu ujímá Clara Reevová a posléze i Ann Radcliffová, v jejíchž rukou gotický román vrcholí. Tento žánr nadále rozvíjejí a šíří autoři jako Mary Shelley, Matthew...
|
|
|
Cultural Conflicts in the Writing of Hanif Kureishi
Dongresová, Marta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Situace imigrantů v Británii inspiruje autory již po několik desetiletí a Hanif Kureishi není výjimkou. Kulturní původ mu umožňuje popsat v dílech zkušenosti imigrantů realistickým způsobem a jeho postavy představují konflikty se kterými se imigranti musí potýkat během svého života mezi lidmi, kteří se řadí k dominantní kultuře státu. Bakalářská práce se zaměřuje na román The Buddha of Suburbia, který je pro ni stěžejní, ale také obsahuje krátké odbočky ve kterých se dotýká dalších Kureishiho děl, jež byla publikována mezi polovinou 80. let až do konce let 90., např. The Black Album, My Son the Fanatic, My Beautiful Laundrette, The Rainbow Sign a Sammy and Rosie Get Laid. Celá diskuse se skládá ze tří hlavních částí a začíná kapitolou věnovanou teoretickým termínům a jejich definicím, které jsou nezbytné pro všechny analýzy literatur diaspory. Tyto pojmy jsou dále aplikovány na Kureishiho díla na následujících stranách práce. Druhá kapitola se soustředí na konflikty, které zažívá první generace imigrantů, jejíž zástupci se snaží formovat svou osobnost zatímco oscilují mezi kulturou své původní domoviny a Anglie. Třetí kapitola se zabývá druhou generací imigrantů narozených v Británii, kteří chtějí získat identitu v Anglii, ale neustále se potýkají se stereotypy, nepřátelstvím a předsudky vůči...
|
|
|
Heritage and Innovation II - Polynesian Literature in English - F. J. Frisbie, Patricia Grace and Sia Figiel: three generations of authors
Binarová, Teata ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Díla tří polynéských spisovatelek - Florence (Johnny) Frisbie (*1932 Cookovy ostrovy), Patricia Grace (*1937 Nový Zéland) a Sia Figiel (*1967 Samoa) - představují tři klíčové etapy vývoje polynéské literatury v angličtině a jsou úzce spjata s proměnami postkoloniálního kontextu. Autobiografie Miss Ulysses from Puka-Puka, napsaná F. J. Frisbie a vydána roku 1948, je definována jako zakládající dílo této nové literatury. Příběh je zasazen do polynéského koloniálního prostředí. Patricia Grace patří do první generace polynéských spisovatelů píšících anglicky. Účastní se takzvané "Maorské renesance", která je spojená s širším panpolynéským hnutím vzdoru proti britské koloniální nadvládě a kulturním obrozením původních obyvatel od 60. let dvacátého století. Sia Figiel je vůdčí spisovatelkou už etablované současné polynéské literatury 90. let. Celá oblast je dnes už téměř plně samostatná. Zvolená témata a práce s jazykem těchto tří polynéských spisovatelek spolu s jejich vybranými narativními technikami odrážejí rostoucí emancipaci původních obyvatel. Autorky se postupně osvobozují od norem standardní angličtiny a vzdalují se tradici evropského písemnictví. Stále výrazněji začleňují do importované anglicky psané románové formy slovní zásobu a gramatické struktury vlastních polynéských jazyků, ústní...
|
|
|
Prejudice, Cultural Clash, Female Role, Nation and Nationaly in the Novels of Ying Chen
Navrátilová, Leona ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Kanadská spisovatelka čínského původu, Ying Chen, se proslavila jako autorka francouzsky psaných románů, ve kterých zkoumá imigraci, která je úzce spjata s vykořeněností z původního prostředí a ztrátou původní identity. Svou literární tvorbou se primárně zaměřuje na severoamerické čtenáře, proto ve svých dílech detailně vykresluje historické události a sociální fakta Číny. Ying Chen je představitelkou autorů, kteří patří do skupiny tzv. spisovatelů-imigrantů. Páteř její literární tvorby tvoří opakující se téma nacionalismu, feminismu, imaginace a imigrace, která může vést ke ztrátě původní identity. Ying Chen zkoumá, zda je možné, aby člověk zaměnil svou původní identitu, která mu byla vtisknuta jeho rodiči, za zcela novou. Ve svém druhém publikovaném románu, L'Ingratitude (Nevděčná), Ying Chen promlouvá skrze ústa dominantní matky a říká: "Člověk, který nemá rodiče, je nešťastný jako národ, který nemá svou historii." Těmito slovy svým čtenářům naznačuje, že nelze zaměnit svou národnost, národní historii a identitu. Je třeba, abychom přijali sami sebe, tak jak to zdůrazňuje ve svém románu, Immobile, "Já jsem já".
|
|
|
Stolen generation in Australia
Valentová, Zuzana ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce je australská "Ukradená generace". Tento termín se týká dětí Austrálců a obyvatel ostrovů Torres Strait, které byly v letech 1909 - 1969 násilím odtrženy od svých rodin. Toto časové rozmezí je ale pouze neoficiální, a je známo, že k těmto násilným odtržením docházelo jak před, tak i po tomto časovém období. Záměrem byla asimilace Austrálců a jejich převýchova podle britských způsobů. Tento postup byl činem krutosti a zneužití, neboť děti byli brány od rodin a umisťovány do státních ústavů nebo do pěstounské péče za účelem potlačení jejich kultury. Záměrem této bakalářské práce je zachytit vývoj Austrálské kultury; počínaje situací před britskou kolonizací a konče současnou situací v Austrálii. Tato práce analyzuje jak situaci během kolonizace tak i po ní, protože proces kolonizace způsobil další změny. Vysvětluje neschopnost původních obyvatel přizpůsobit se novému životnímu stylu. Po kolonizaci byli Austrálci zbaveni půdy a jejich tradiční kultury. Nejhorším postupem byla odtržení takzvaných míšených dětí z jejich rodin, které nebyly ničím jiným než násilným oddělením, která byla prováděna bez jakéhokoli souhlasu jejich rodičů. Jádrem této práce je pojem "Ukradená generace", který odkazuje na děti násilně oddělené od svých rodin. Většina těchto dětí nebyla...
|
|
|
Sky Woman, Trickster, Windigo: Reflections of Traditional Storytelling in Contemporary Canadian Indigenous Novel
Marešová, Jana ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Horáková, Martina (oponent) ; Veselá, Pavla (oponent)
Sky Woman, Trickster, Windigo: Reflections of Traditional Storytelling in Contemporary Canadian Indigenous Novel Žena z nebe (Sky Woman), Šprýmař (Trickster), Windigo: Reflexe tradičního vypravěčství v současném kanadském indigenním románu Mgr. Jana Marešová ABSTRAKT Vypravěčství je základním prvkem indigenních kultur v Kanadě, který zajišťuje přenos a uchování systému indigenních znalostí a hodnot. Dosud nepříliš zavedený termín "indigenní" označuje kultury původních obyvatel Kanady, tzv. prvních národů (First Nations), Métisů a Inuitů, a je přepisem anglického označení "Indigenous", které se v současné době nejčastěji používá pro souhrnné pojmenování těchto národů. Tato práce se zabývá odrazem ústního vypravěčství v současné literatuře autorů z řad původních obyvatel Kanady. Nejprve je zkoumána role a důležitost vypravěčství v indigenních kulturách a potažmo literatuře. Následné analýzy románů se soustředí na tři zásadní a opakovaně se vyskytující postavy v indigenním vypravěčství - Ženu z nebe (Sky Woman), Šprýmaře/Šibala (Trickster) a Windigo a na to, jakým způsobem tradice ústního vypravěčství formuje narativní styly textů a jak se v nich projevuje hodnotový referenční rámec indigenních kultur. Teoretický základ práce čerpá primárně z teorií vyvinutých indigenními kritiky a romány jsou analyzovány...
|
|
|
"You fellars does live in a dream world.": Identity Crisis in Sam Selvon's Caribbean Fiction
Karayel, Hikmet Işıl ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat beletrii Sama Selvona v letech 1950 až 1990 ve vztahu ke krizi identity koloniálních subjektů. Cílem práce je zároveň dokázat, že Selvonova beletrie je nezávislá na tradiční a kanonické literatuře, jelikož zastoupení koloniálních subjektů v jeho knihách je zcela inovativní a bezprecedentní. V práci budu analyzovat Selvonovy romány A Brighter Sun (1952), An Island is a World (1955), The Lonely Londoners (1956), The Housing Lark (1965), Moses Ascending (1975), a Moses Migrating (1983). Každý román poskytuje náhled na rozdílné aspekty koloniálního subjektu. Kolonizace, migrace a krize identity jsou nicméně společným tématem vybraných románů. V těchto románech Selvon narušuje karikaturu kolonizovaného subjektu. Autenticity dosahuje na úrovni vyobrazení postav a lidového baladického vyprávění. Romány obsahují mnoho motivů kolonizace a migrace: "domov", "vlast" a "cesta tam a zpět". V práci se budu snažit ukázat, jak je každý z motivů proměnlivý a nedefinovatelný. A Brighter Sun se odehrává v Západní Indii. An Island is a World pracující s motivem "cesty tam a zpět" se odehrává v Západní Indii, USA a Británii. The Lonely Londoners, The Housing Lark a Moses Ascending jsou napsány na motiv "vlasti". Chronologicky poslední, Moses Migrating, zkoumá myšlenku návratu domů,...
|
|
| |
host ::
RSS.