|
|
Evaluation of physical-geographical research of the High Tatra Mts in the period 1969 - 2008
Jurdík, Michal ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Táto bakalárska práca rozoberá fyzicko-geografické výskumy o Vysokých Tatrách v rokoch 1969 - 2008. Porovnáva súčasné poznatky o prírode Tatier s poznatkami starými niekoľko desaťročí. Popisuje najvýznamnejšie publikované práce. Tiež popisuje pohorie z hľadiska geomorfologických, hydrologických, klimatických, pôdnych a ďalších charakteristík. Vysoké Tatry predstavujú výnimočný komplex zložiek krajiny a sú modelovým pohorím pre výskum vysokohorského prostredia, pretože sa na malej ploche uplatňuje široké spektrum krajinotvorných faktorov a výšková členitosť im dodáva rôznorodý charakter prostredia. Kľúčové slová: fyzická geografia, Vysoké Tatry
|
|
|
Skalní řícení v lokalitě hradu Jestřebí
Kaňková, Helena ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Skalní řícení v lokalitě hradu Jestřebí Abstrakt Skalní řícení způsobují v oblastech využívaných člověkem značné přímé i nepřímé škody. Pro omezení negativních dopadů na společnost je proto nezbytné zhodnotit riziko skalního řícení a zvolit vhodná zabezpečení. K dosažení těchto cílů je nutné pochopení celého procesu skalního řícení, včetně přírodních podmínek a faktorů jejich vzniku. Tato případová studie se zabývá skalními říceními v lokalitě hradu Jestřebí, jehož podloží je tvořeno kvádrovým pískovcem křídového stáří. Stabilita skalního masivu se zhoršuje v posledních 200 letech. První skalní řícení zde bylo zaznamenáno roku 1811. Hlavní příčina je přisuzována lidským zásahům po roce 1400, kdy začala stavba hradu, včetně těžby pískovce v letech 1750 - 1850. Dalšími nepříznivými podmínkami a faktory jsou zvětrávání slepencových a bioturbovaných vrstev, které vede k vodorovnému rozčleňování pískovcového výchozu, a také vertikální poruchy podél puklin způsobených blízkou zlomovou zónou. Poslední významné skalní řícení 1. 10. 2009 odstranilo přes 100 m3 materiálu ze západní stěny pískovcového masivu. Další skalní řícení je možné vzhledem ke špatné celkové stabilitě masivu očekávat v blízké budoucnosti. Klíčová slova: skalní řícení, svahové pohyby, přírodní ohrožení a rizika, pískovec, hrad Jestřebí
|
|
|
Hlavní formy reliéfu Marsu a jejich význam pro sledování dynamiky a vývoje jeho povrchu
Žížalová, Ivana ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hlavními formami reliéfu planety Mars a procesy, které na tuto planetu působí nebo působily v minulosti. Pomocí odborných publikací a odborných článků byla vytvořena kreativní rešerše, která se snaží stručným způsobem přiblížit čtenáři přehled forem reliéfu Marsu, jak a kdy byly tyto formy vytvářeny, v jakém stavu je jeho povrch v současnosti a jak se liší od ekvivalentních forem vyskytujících se na planetě Zemi či na jiných terestrických tělesech. Byla zjištěna určitá analogie mezi tvary vyskytujícími se na Marsu a na planetě Zemi, ovšem i jisté rozdíly - Mars má aktivní pouze eolické, periglaciální a glaciální procesy formující reliéf. Rozdíly jsou dány jak charakterem prostředí, tak i odlišným geologickým vývojem. Přínosem této práce je především zprostředkování informací o povrchu Marsu pro širokou veřejnost, která nedisponuje znalostmi cizích jazyků, jelikož neexistuje mnoho publikací v českém jazyce zabývajících se právě touto problematikou. Klíčová slova: Mars, formy reliéfu, endogenní procesy, exogenní procesy
|
|
| |
|
|
Geomorphological development of the Prague area in the Quaternary as an essential phenomenon of structure and intensity of recent morphogenetic processes
Michalovič, Peter ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Územie Prahy predstavuje jedinečný georeliéf tvorený zarovnanými úrovňami Pražskej plošiny, do ktorej sú zahĺbené antecedentné a epigenetické údolia vodných tokov. V predloženej práci je na základe analýzy dostupných literárnych prameňov popísaný súčasný stav poznania o geomorfologickom vývoji územia Prahy, a to s dôrazom na klimato- morfogenetické procesy v priebehu kvartéru. Hlavným cieľom výskumu je identifikácia areálov intenzívnych súčasných geomorfologických procesov prostredníctvom analýzy priestorových dát o reliéfe. Zistené poznatky boli doplnené terénnym prieskumom dvoch vybraných lokalít intenzívnych súčasných zmien povrchových tvarov. Bola vykonaná regionalizácia území vystavených intenzívnym recentným geomorfologickým procesom, predstavujúcich určité geomorfologické ohrozenia, prezentovaná aj vo forme mapových výstupov a ďalšej grafickej dokumentácie. V práci je ukázané, že štruktúra a intenzita súčasných geomorfologických procesov na území Prahy je významným spôsobom ovplyvnená vývojom reliéfu tohto územia v kvartéri.
|
|
|
Vitreoretinální rozhraní ve vztahu k chirurgické léčbě makulárních onemocnění
Kalvoda, Jan ; Dušková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Dotřelová, Dagmar (oponent) ; Rozsíval, Pavel (oponent)
Úvod Vitreoretinální (VR) rozhraní oka je dynamicky se vyvíjející prostředí, které významně ovlivňuje a indikuje průběh makulárních onemocnění. Hlavním tématem této práce je výzkum VR rozhraní ve vztahu k chirurgické léčbě diabetického makulárního edému (ME), neúplných makulárních defektů (NMD) a idiopatické makulární díry (IMD). Cíle práce Cílem výzkumu bylo získání nových poznatků o specifických vlastnostech a změnách VR rozhraní u očí s diabetickým ME, NMD a IMD, a to s hlavním zaměřením na vnitřní limitující membránu (ILM) sítnice a epimakulární membránu (EMM). Metody U vybraných souborů pacientů byly provedeny histopatologické a morfometrické analýzy ILM sítnice a EMM odebraných během pars plana vitrektomie (PPV) u očí s diabetickým ME, NMD a IMD. Výsledky analýz byly statisticky vyhodnoceny a interpretovány ve vztahu ke klinickým faktorům a výsledkům PPV. Výsledky Při léčbě diabetického ME s odstraněním ILM byla zjištěna zlepšená pooperační zraková ostrost (ZO) o nejméně 2 řádky na ETDRS optotypech u 51,8% operovaných očí a zůstala stejná u 33,9% očí. Srovnávací studie prokázala, že PPV s ponecháním ILM dlouhodobě zlepšuje ZO u 39,1% očí a stabilizuje u 28,3% očí. Ultrastrukturální histopatologické vyšetření všech chirurgicky odebraných vzorků u očí s diabetickým ME prokázalo ILM. Na...
|
|
|
Evaluace přírodních ohrožení glaciálního jezera Imja, Nepál
Kroczek, Tomáš ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
Globální klimatická změna přináší mnoho fenoménů, kdy jedním z nich je nepochybně možnost vzniku povodňových vln z nově tvořených ledovcových jezer. Jedním z těchto jezer je také nepálské jezero Imja ležící nedaleko nejvyššího světového vrcholu Mt. Everest a v případě jeho protržení či přelití by došlo k velkým finančním i kulturním ztrátám. Tato diplomová práce se zabývá právě vybranými faktory, které mohou stabilitu morény, jež jezero hradí, ovlivnit. Hlavním cílem práce je evaluace možnosti dopadu skalního řícení do jezera, dále sledování vývoje jeho expanze v posledních letech v souvislosti s vývojem teplot, a také hodnocení vývoje morfologie hradící morény obsahující mrtvý led. Výsledky práce naznačují stále zrychlující se expanzi jezera na úkor ledovců Imja a Lhotse Shar, pro kterou jsou zásadní zejména rostoucí teploty u měsíců v teplé polovině roku. Z výsledků také vyplývá, že v současnosti nehrozí vznik nárazové vlny po dopadu skalního řícení do jezera, jelikož jsou boční morény dostatečně vysoké a jezero chrání. Zásadní pro stabilitu morénové hráze je tedy tání mrtvého ledu v jejím jádru, kdy se tvoří stále nová a nová termokrasová jezírka na povrchu morény a byl také objeven průsak skrze morénu v její jihozápadní části. Klíčová slova: glaciální jezero, GLOF, Nepál, Imja, Khumbu,...
|
|
|
Přírodní prostředí planety Venuše
Dergunova, Alexandra ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
V práci je popsán současný stav poznatků o přírodním prostředí planety Venuše, zjištěný studiem a hodnocením dostupných údajů v odborných publikacích. Cílem bakalářské práce je charakteristika této planety jako celku, její atmosféry, povrchu a vnitřní stavby. Zvláštní pozornost je věnována morfografii povrchu Venuše se záměrem charakterizovat hlavní morfostrukturní tvary a typy reliéfotvorných procesů, kterými vznikaly. Fyzikální a chemické procesy probíhající v jednotlivých sférách planety podstatným způsobem ovlivnily vývoj povrchových tvarů Venuše. Morfografické členění povrchových tvarů Venuše je dokumentováno globální topografickou mapou a skupinami vybraných snímků dálkového průzkumu povrchu planety. Současný stav poznání topografie Venuše je již možné využívat pro systematické zjišťování původu a intenzity změn povrchu planety, a to zejména při dlouhodobém vytváření její horninové kůry působením endogenních procesů. Dokumentace těchto morfogenetických procesů a jevů v dosud publikovaných výsledcích kosmických misí byla podnětem pro návrh morfostrukturní interpretace hlavních typů povrchových tvarů Venuše. Klíčová slova: morfostrukturní tvary a procesy, planeta Venuše, přírodní prostředí
|
|
|
Morfologické indicie činnosti vody na Marsu
Klíma, Jan ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá morfologickými indiciemi činnosti vody na povrchu Marsu. V práci jsou shrnuty a charakterizovány útvary na povrchu planety, které v minulosti vytvořila voda v plynném, kapalném nebo pevném skupenství. Na základě odborných článků a odborných publikací byla vytvořena rešeršní práce, která podává přehled indicií na povrchu Marsu, které svědčí o přítomnosti vody na této planetě. Zabývá se také informacemi o výskytu vody na Marsu v minulosti. V současné době jsou projevy výskytu vodou vytvořených útvarů na povrchu planety velmi průkazné. V práci jsou tak charakterizovány údolní sítě, rozsáhlá pánev na severní polokouli, jenž je pozůstatkem dávného oceánu, krátery, v nichž byla v minulosti jezera, voda vázaná jako pevná složka polárních čepiček a řada dalších projevů. U těchto povrchových tvarů je popsán jejich vývoj a jsou lokalizovány pomocí přehledné mapy povrchu. V předložené studii je tedy zpracován komplexní pohled na morfologické projevy výskytu a činnosti vody na Marsu.
|
|
| |
host ::
RSS.