|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z těžby uranu. Současně jsou kontaminanty využívány pro rekonstrukci říčních sedimentárních procesů. V práci hodnotíme geochemickou situaci na lokalitě Boreček (součást obce Ralsko) za pomoci povodňových sedimentů jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let prvky U, Ba, Zn a Ni. K výběru zájmové oblasti byla využita jednak mapa letecké gamaspektrometrie, pro bližší lokalizaci následně povrchová gamaspektrometrie. Celkem bylo na Borečku odebráno deset hloubkových profilů nivních sedimentů (max do 230 cm) a jeden v Mimoni, všechny byly dále podrobeny rtg fluorescenční spektrální analýze (XRF), napříč nivou byly provedeny gamakarotáže, pro interpretace stavby nivy byly využito odporového profilování (ERT) a u vybraných profilů změřeno 226 Ra a 210 Pb. Vztah mezi 226 Ra a Ba dokládá přítomnost radiobarytu jako hlavního zdroje gama záření. Poměru 210 Pb/226 Ra bylo použito pro orientaci ve stáří sedimentů. Za použití faktorů nabohacení (LEF) jsme dále provedli chemostratigrafickou korelaci sedimentů, k tomu jsme koncentrace zájmových prvků vztahovali na zrnitost sedimentu pomocí normalizace. Analýzy prokázaly, že uložení kontaminace v nivě je nerovnoměrné, a to jak do hloubky, tak...
|
|
|
Experimentální studium rozpouštění popílku z metalurgie Cu v tropické půdě
Petráňová, Veronika ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Pomocí laboratorního nádobového experimentu byla zjišťována časová závislost uvolňování kontaminantů z antropogenních popílků z metalurgie Cu do půdních roztoků a půdy. V experimentu byly použity popílky pocházející ze dvou různých Cu hutí v oblastech Mufulira a Chambishi (Copperbelt, Zambie). Experimentální sáčky s popílkem o navážce 0,5 g byly vloženy do 200 g lateritické půdy a zavlažovány deionizovanou vodou. Půda byla po celou dobu experimentu udržována při 80 % nasycení vodou. Pomocí lysimetrů zn. Rhizon bylo v časovém intervalu 504 h provedeno celkem 10 odběrů půdních roztoků, které byly následně analyzovány. Na základě výsledků byly v půdních roztocích určeny hlavními kontaminanty prvky Co, Cu a Zn. Časová závislost uvolňování Co a Cu do půdních roztoků C (půdní roztoky s popílkem z Chambishi) i M (půdní roztoky s popílkem z Mufuliry) vykazovala stejný trend, kdy koncentrace těchto prvků dosáhly v půdních vodách své maximální hodnoty během prvních 48 a 216 h a poté mírně klesaly až do konce experimentu. Koncentrace Zn v půdních vodách C a M rostla během prvních 24 a 144 h a poté začala klesat. Olovo se do půdních vod příliš neuvolňovalo, docházelo zřejmě k vazbě na půdní částice. Spolu s kovy se do půdních vod uvolňovalo i značné množství SO42-, které mělo významný vliv na speciaci...
|
|
| |
host ::
RSS.