|
|
Knížky Astrid Lindgrenové v českých překladech
Hudcová, Debora ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce má monografický charakter, postihuje jednotlivé oblasti tvorby, ve kterých spisovatelka působila. Práce nese název Knížky Astrid Lindgrenové v českých překladech, je rozdělena do sedmi kapitol. Některé z kapitol mají ještě své podkapitoly. V úvodu se snažím popsat svůj postoj k autorce a vystihnout charakter práce. Druhá kapitola se nazývá Doteky života a tvorby A. Lindgrenové a popisuji v ní život autorky, její úspěchy, spisovatelské začátky, jak se autorka dostala k psaní dětské literatury. Ve druhé části diplomové práce se věnuji námětům jednotlivých děl, které člením do tří kapitol podle žánrů. Příběhovou prózu ze života dětí zachycuje kapitola nazvaná "Smállandské" knihy, dětskou detektivku kapitola nazvaná "Malý - velký" detektiv a moderní autorskou pohádku jsem rozdělila do dvou podkapitol nazvaných "Šťastná anarchie44 a Fantazie. Každá z těchto kapitol má své podkapitoly, které se zabývají postavami jednotlivých knih. Ve třetí části práce se zabývám prostředím, do kterého spisovatelka zasazuje své příběhy. Dále kompozicí, kterou autorka využívá v příbězích, a vypravěčem, který se v díle objevuje. Závěr shrnuje tématickou a žánrovou různorodost díla, jak dílo může pozitivně ovlivnit dnešního čtenáře. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Poetika secesní prózy
Tykalová, Kateřina ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá poetikou secesní prózy. První část je teoretická, v ní je podáván obecný výklad secese jako uměleckého stylu, jsou zde vymezeny hlavní znaky a motivy secese a jejím vyplynutím je teoretické vymezení znaků literární secese. Analytická část se věnuje rozboru konkrétní secesní prózy a postihuje její poetiku. Sleduje oblast motivickou, tématickou, stylistickou i syntaktickou. V závěru jsou shrnuty znaky secesní prózy.
|
|
|
Krajem blouznivců. Podkrkonošský spiritismus v české beletrii
Krotilová, Lenka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Nejznámější z děl věnovaných tomuto tématu se přičinilo o to, jak je kraj označován. Jde o Blouznivci našich hor od Antala Staška. Právě tento povídkový cyklus pro mne byl výchozím bodem. Rozsáhlá práce Jaroslava Kozáka Spiritismus. Zapomenutá významná kapitola našich dějin a zvláště zde zpracovaná bibliografie byly dalšími z počátečních impulsů práce. U některých autorů, kteří se spiritismem zabývali a psali o něm, byl problém určit přesně dějiště, protože oni sami je přesně nevymezili. Spiritismus byl rozšířen po celých Čechách, takže díla se mohla vztahovat k libovolnému regionu, a pro naše potřeby by se tedy nehodila. Navíc knihy, které vycházely v edici Spirit, vznikaly často tzv. médijní cestou a nedosahovaly vysoké literární úrovně.
|
|
|
Literární tradice a současnost Benešova a okolí
Kartusová, Jitka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Rigorózní práce Literární tradice a současnost Benešova a okolí se pokouší zmapovat vývoj literatury ve zmíněné oblasti od baroka po současnost. Snaží se rovněž vyložit obsah pojmů region, regionální a hledá vztahy a vazby mezi literaturou tzv. regionální na straně jedné a označovanou jako celonárodní na druhé. Práce se opírá o poznatky z odborné i krásné literatury i o četné cenné a dosud jen málo zpracovávané prameny (např. městské pamětní knihy, farní zápisy a jiné archivní materiály). Dokumentuje bohatý literární život region a uvádí rozsáhlý přehled autorů, jejichž úsilím byl položen základ místní literární tradice i těch, kde s nemenší snahou v jejich činnosti pokračují a tradici úspěšně rozvíjejí. Třemi autory se práce zabývá důkladněji. Jde o Karla Nového, Vladislava Vančuru a Jana Morávka. Výběr těchto tří prozaiků nebyl činem náhodným. Všichni vstoupili do české literatury v meziválečném období a Benešovsko se v jejich tvorbě stalo nezastupitelným a nosným prvkem. Dva se v regionu narodili, trvale se sem vraceli a stal se jim stálým zdrojem inspirace (Jan Morávek, Karel Nový). Třetí z autorů zde sice prožil relativně krátkou dobu (Vladislav Vančura), přesto zde však našel inspiraci k dílům trvalé umělecké hodnoty (Pekař Jan Marhoul, Tři řeky, Pole orná a válečná).
|
|
|
Staré pověsti české a jejich současná zpracování
Brožková, Lucie ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé Bakalářská práce je zaměřena na zpracování starých pověstí českých v literatuře pro děti. Cílem práce je ukázat jakým způsobem autoři přizpůsobují pověsti dětem. Výchozím zpracováním jsou Staré pověsti české od Aloise Jiráska. Teoretická část se zabývá pověstí, jejími druhy, pověstí v lidové tradici a také pověstí v dětské literatuře. V praktické části je interpretováno pět knih pověstí z dětské literatury. Interpretace ukazují různé způsoby, které autoři používají pro přiblížení pověstí dětskému čtenáři, případně i posun v tématu, pokud k němu došlo. Závěr shrnuje zjištění, vyplývající z interpretací.
|
|
|
Obrazy evropských měst v díle Julia Zeyera
Mašková, Lucie ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Julius Zeyer autobiograficky zobrazuje ve svých dílech evropské metropole. Své dojmy promítá do vnímání hlavní postavy. Jeho popisy jsou ovlivněny cestami, jež podnikl. Autor se snaží ve svých prózách vystihnout dobovou atmosféru, zobrazuje města tak, jak je spatřil při svých pobytech v dané lokalitě. Avšak jak je reálný v Římě a Petrohradu, tak je subjektivní v Paříži, kterou líčí jako město fantazijní. Zeyer se snaží čtenáři předložit ucelený obraz místa, upozorňuje hlavně na výtvarné umění a architekturu. Popisy jsou velmi detailní a často mohou nahrazovat turistický plánek. Spisovatelovy cesty po Evropě nikdy nebyly jednoduché, přesto řadu dalších osobností svými sugestivně líčenými dojmy z cest podnítil k návštěvě evropských měst.
|
|
|
První novinářské kroky na Vysočině
Skarnitzlová, Alena ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zabývá počátky českého novinářství v Českých zemích a zejména na Horáčku a zachycuje jeho vývoj do roku 1918. První teoretická část přináší stručný přehled dějin české žurnalistiky a druhá, praktická, sleduje první tři listy vycházející na Horáčku - humoristický časopis Ozvěna z Ochoze a týdeník Horácké listy. V rámci praktické části se práce zaměřuje na regionální zpravodajství týkající se literárního, divadelního, novinářského a kulturního života v Českých zemích i na Novoměstsku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Prozaik Václav Štech a Slaný
Jeschková, Lucie ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
RESUMÉ V ČESKÉM JAZYCE Slaný je městem nejen s dlouhou historií, ale i bohatými kulturními a společenskými tradicemi. Stalo se rodištěm, domovem, nebo jen přechodným působištěm pro mnohé významné umělecké a literární osobnosti českého kulturního světa. V současnosti královské město Slaný opět představuje pro blízké okolí přirozené administrativní a společenské centrum. Řadu let svého plodného života zde strávil i vynikající učitel, spisovatel, dramatik a organizátor Václav Štech. Svou neúnavnou činností a zápalem se nesmazatelně zapsal do dějin všech slánských spolků v poslední čtvrtině 19. století a město Slaný mu dodnes vděčí za tehdejší otevření městského divadla, veřejné knihovny, položení základů k městskému muzeu a vytvoření tradice slánské ročenky s názvem Slánský obzor. Své domovské město oslavil Štech i veřejně v četných literárních pracích. Jako začínající spisovatel nejprve zaměřil pozornost na divadelní scénu, poté se více soustředil na psaní humoresek a rozměrných románů. Ve svých dílech zachytil humorně i vážně život na maloměstě na sklonku 19. století. Štechova humoristická tvorba je typická výraznou, ostrou kritikou provinciálních poměrů, ironickým pojetím a karikaturou hlavních postav, maloměstských figurek. Humor knih je štiplavý, místy však i klidnější a dobrácký - spisovatel chtěl...
|
|
|
Specifičnost Karla Čapka: Kniha apokryfů
Zenzingerová, Alžběta ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Resumé Bakalářská práce s názvem Specifičnost Karla Čapka: Kniha apokryfů je zaměřena na opomíjenou sbírku Karla Čapka Knihu apokryfů. Cílem této bakalářské práce je zjistit, proč je sbírka Kniha apokryfů nedoceňována a v pozadí Čapkovy tvorby. Jsou shrnuty všechny životní i profesní události Karla Čapka, jež předcházely vzniku této sbírky. Zařazen je i průřez celou jeho tvorbou v souvislosti s vývojem sbírky a dále je ukázáno, jaké postavení Kniha apokryfů zaujímá v rámci celé jeho rozsáhlé tvorby. Je popsán proces vzniku a vývoje Knihy apokryfů i řazení jednotlivých apokryfů v této sbírce. Detailněji jsou analyzovány dva apokryfy se Shakespearovskou tématikou: Romeo a Julie a Hamlet, princ dánský. Oba apokryfy jsou rozebrány z hlediska kompozice, charakteristik hlavních postav a jazykového kódu, specifických pro Karla Čapka a Williama Shakespeara.
|
host ::
RSS.