|
| |
|
|
Stanovení elementárního uhlíku ve velikostních frakcích atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením metodou analýzy obrazu
Voldánová, Zdeňka ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Schwarz, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá novou metodou stanovení koncentrací elementárního uhlíku ve velikostním a časovém rozlišení. Nová metoda určuje koncentrace černého uhlíku (Black Carbon, BC) na základě analýzy digitálních obrazů vzorků, 3 DRUM stripů, s deponovaným aerosolem ve 3 velikostních frakcích. Digitální obrazy stripů byly pořízeny Fotoskenerem HP ScanJet 8200 při rozlišení 600 dpi. Pro účely analýzy digitálního obrazu byl použit program Matlab, který za pomoci vhodných funkcí rozkládá digitální obraz na matici s hodnotami škály šedi pro jednotlivé body. Výstupní časové řady hodnot škály šedi pro 3 velikostní frakce po průměrování srovnává s hodinovými koncentracemi elementárního uhlíku pro frakci PM2,5 získanými Sunset EC/OC analyzátorem. V diplomové práci je předložena metodika pro zcela nový přístup k měření koncentrací černého uhlíku v částicích. Popsaná metodika zahrnuje postup pro nezbytná měření včetně provedených kontrol jednotlivých výstupů. Pomocí regresní analýzy byly srovnány jak denní, tak hodinové průměry koncentrací EC pro PM2,5, a hodnoty BC získané ze škály šedi deponovaného aerosolu ve třech velikostních frakcích. Dosažené výsledky ukazují, že zjištěné denní průměry BC velmi dobře popisují průměrné denní pozorované hodnoty EC (R2 = 0,7043, pro model EC~1,0399+0,0117*BC). Vzhledem k odlišné...
|
|
| |
|
|
Dynamika distribuce částic atmosférického aerosolu v mezní vrstvě atmosféry
Esterlová, Jana ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Mezní vrstva atmosféry je vrstvou vzduchu s šířkou přibližně do 1 km nad zemských povrchem. Povrchová těžba je jednou z aktivit, která znečišťuje vzduch v této vrstvě, jelikož generuje částice nejčastěji o velikosti aerodynamického průměru kolem 1 - 10 µm - hrubé částice. Společnosti, které provádí těžbu v těchto dolech, za tyto emise dle zákona platí. Tyto emise však nejsou experimentálně měřeny, ale vypočítávají se na základě rovnice složené z faktorů jako je např. velikost dolu atd. Některé práce ukázaly signifikantně vyšší koncentraci frakce Coarse (hrubého aerosolu) nebo PM10 v okolí těchto dolů. Jiné práce však zjistily, že původ těchto vyšších koncentrací není v aktivitách dolu, nýbrž v aktivitách přímo v místě měření nebo v blízkosti. Neexistuje mnoho prací, které měří koncentrace částic atmosférického aerosolu přímo v ovzduší dolu. Tato práce ukazuje výsledky měření za pomoci vzducholodi ve vzdušném prostoru povrchového dolu a nad ním. Místem experimentu byl hnědouhelný důl Bílina v severních Čechách, ve významné těžební oblasti. Měření se uskutečnila v prosinci 2017. K měření hmotnostní a početní koncentrace bylo využito APS - Aerodynamic Particle Sizes Spektrometr společnosti TSI, který dělí data do kanálů podle velikostí částic. Integrační čas přístroje byl 1s a vzducholoď sbírala data...
|
|
| |
|
|
PAU vázané na velikostně segregovaný aerosol v městském ovzduší.
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent)
Cílem práce bylo stanovit 13 zdravotně rizikových PAU (fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(a,h)antracen, benzo(g,h,i)perylen, ideno(1,2,3-cd)perylen a koronen; k-PAU označeny červeně) v jednotlivých frakcích velikostně segregovaného aerosolu v městském ovzduší Ostravy (2012, 2014) a Mladé Boleslavi (2013), a to při nízkých teplotách v zimním období, a experimentálně ověřit, zda dochází k vzorkovacímu artefaktu, tzn. kvantifikovat PAU v plynné fázi. K velikostní separaci částic byl použit vysokoobjemový kaskádní impaktor Hi-Vol BGI 900. PAU byly stanoveny metodou HPLC- FLD/PDA. V Ostravě v zimě 2012 při inverzi (až -25 řC) byly stanoveny průměrné koncentrace 13 PAU v aerosolu ve výši 432 ng.m-3 ; ve frakci 10 - 1 µm 119 ng.m-3 , 1 - 0,5 µm 185 ng.m-3 , 0,5 - 0,17 µm 91 ng.m-3 , ve frakci < 0,17 µm 37 ng.m-3 a ve formě plynné min. 40 ng.m-3 . Při nejnepříznivějším dni 2. 2. 2012 (-18,6 řC) dosáhl 24 hodinový průměr 13 PAU 890 ng.m-3 , suma karcinogenních PAU 237 ng.m-3 a benzo(a)pyrenu 32,3 ng.m-3 . Byl zaznamenán nerovnoměrný a odlišný vývoj poklesu koncentrací PAU po inverzi ve frakci 1 - 10 µm 2,8krát, 0,5 - 1 µm 4,2 krát, 0,5 - 0,17 µm 4krát a pro < 0,17 µm až 7,6krát. V Mladé Boleslavi v zimě 2013 byly...
|
|
| |
|
| |
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Vliv člověka na jednotlivé části ekosystémů je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze pomocí izotopových měření vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu dusíku. Měření pomocí stabilních izotopů našla uplatnění v různých vědních oborech po celém světě. V této práci byly shrnuty poznatky o atmosférické depozici a následném využití stabilních izotopů dusíku. Cílem práce bylo shrnout informace o využití stabilních izotopů a navrhnout jejich využití ke studiu atmosférické depozice. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že ve srovnání se světem, se v České republice neprovádí měření dusíkatých látek jako jsou např. NH3 a HNO3, čímž dochází ke zkreslování dat o produkovaném dusíku. Využití stabilních izotopů je vhodnou metodou měření jak pro dosud nekvantifikované látky, tak pro pravidelně měřené látky přispívající k atmosférické depozici. Metoda měření pomocí stabilních izotopů představuje zlepšení pro celkový odhad atmosférické depozice a poskytuje tak realističtější hodnoty ve srovnání se současné používaným přístupem. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusík, stabilní izotopy
|
|
| |
host ::
RSS.