|
|
Riziko zhoubných novotvarů u příjemců transplantátů srdce. Asociace mezi transplantací srdce a výskytem kožních nádorů
Sečníková, Zuzana ; Göpfertová, Dana (vedoucí práce) ; Dlhý, Jozef (oponent) ; Šejda, Jan (oponent)
Riziko zhoubných novotvarů u příjemců transplantátu srdce. Asociace mezi transplantací srdce a výskytem kožních nádorů. Úvod: Pacienti po transplantaci orgánů mají signifikantně vyšší riziko vzniku nádorových komplikací. Cíl: Analýza incidence, histologického spektra a klinického dopadu různých novotvarů u pacientů po transplantaci srdce jako podklad k programu sekundární prevence. Metodika: Retrospektivní kohortová studie byla provedena na 646 pacientech po transplantaci srdce, kteří absolvovali transplantaci v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v období 1993-2011. Vztah mezi expozicí a výskytem zhoubných novotvarů byl popsán pomocí standardizovaných indexů morbidity (SMR) vypočtených pomocí nepřímé standardizace za současné kontroly věku, pohlaví a kalendářního období. Výsledky: Celkem bylo detekováno 194 incidentních případů nádorového onemocnění u 126 pacientů (19,5 %). Nejčastější byly kožní novotvary (62 %), následovány jinými nádory solidních orgánů (35 %) a skupinou post-transplantačních lymfoproliferativních onemocnění (6 %). Závěr:Kožní nádory představují významnou komplikaci u pacientů po transplantaci srdce a zdůrazňují potřebu pravidelných kontrol dermatologem jako součást sekundární prevence.
|
|
|
Význam molekulárně genetických metod v diagnostice neuroinfekcí
Petroušová, Lenka ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Göpfertová, Dana (oponent) ; Plíšek, Stanislav (oponent)
Význam molekulárně genetických metod v diagnostice neuroinfekcí Úvod: Neuroinfekce představují závažná onemocnění s možností rozvoje trvalých následků případně i úmrtím. Cíl práce: Stanovení přínosu molekulárně genetických metod v diagnostice neuroinfekcí a stanovení zastoupení potenciálně preventabilních původců Metodika: Prospektivní studie zahrnovala 1463 pacientů, kteří byli hospitalizovaní v letech 2004 - 2013 na Klinice infekčního lékařství v Ostravě, z toho 283 pacientů s purulentní meningitidou a 1180 pacientů s aseptickou meningitidou. Kritériem pro stanovení diagnózy byl počet elementů v mozkomíšním moku převyšující 5 elementů/1 µl. V diagnostice purulentních meningitid byla použita kultivace likvoru i hemokultury, polymerázová řetězová reakce (PCR) k detekci Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae typ b, Neisseria meningitidis a Listeria monocytogenes. V diagnostice aseptických meningitid byly použity sérologické metody k průkazu infekce virem klíšťové encefalitidy, enterovirů, epidemické parotitidy, Mycoplasma pneumoniae a lymeské borreliózy. PCR bylo využito k vyšetření enterovirů, epidemické parotitidy, viru hepatitidy E (VHE), chřipky a herpetických virů. Výsledky: V souboru 283 pacientů s purulentní meningitidou byla etiologie objasněna u 73 % pacientů, PCR vyšetření bylo...
|
|
|
Incidence vnějších genitální lézí (EGL) způsobených nákazou lidskými papilomaviry v české populaci.
Petráš, Marek ; Adámková, Věra (vedoucí práce) ; Janout, Vladimír (oponent) ; Göpfertová, Dana (oponent)
Incidence vnějších genitálních lézí (EGL) způsobených nákazou lidskými papilomaviry v české populaci. (disertační práce) Marek Petráš Abstrakt Akuminátní kondylomata neboli genitální bradavice, jejichž původcem je skoro z 90 % lidský papillomavirus (HPV) typu 6 a 11, nepatří mezi život ohrožující, ale kromě klinických příznaků (pálení, svědění, krvácení a bolest) mohou způsobit také psychosociální stres, rozpaky a úzkost vedoucí ke zhoršení kvality života. Cílem této průřezové studie bylo stanovit prevalenci a incidenci akuminátních kondylomat na základě dotazníkového průzkumu mezi obyvateli České republiky a zhodnotit jejich rizikové faktory. Od ledna 2013 do března 2014 byla získána validní data od 33.700 respondentů z 268 zdravotnických zařízení v celé ČR. Dotazník obsahoval otázky týkající se některých aspektů životního stylu, včetně rezidence, vzdělání, kouření, počtu sexuálních partnerů za celý život, HPV očkování, roku narození a pohlaví. Údaje o výskytu akuminátních kondylomat byly získány z odpovědi na otázku "Už jste někdy měl(a) genitální bradavice?". Respondenti byli rovněž dotazováni na rok, kdy měli poprvé akuminátní kondylomata nebo na jejich opakování, pokud se objevilo, na aplikovanou léčbu a zda jejich sexuální partner měl kondylomata. Dotazník byl vybaven 6 ilustrativními fotografiemi...
|
|
|
Kvalita života pediatrických pacientů s atopickým ekzémem a jejich rodin
Jiráková, Anna Aleksandra ; Göpfertová, Dana (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent) ; Pospíšilová, Alena (oponent)
Atopická dermatitida (AD) je nejčastějším zánětlivým onemocněním dětského věku. AD je onemocněním chronického charakteru, které může mít výrazný fyzický a psychický vliv na kvalitu života nemocného jedince a jeho rodiny. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu života dětí s AD a jejich rodin. Celkem se zúčastnilo studie 636 dětí s diagnózami AD a pigmentové névy ve věku od kojenců po 18ti leté a 636 jejich rodičů. Při každé návštěvě vyplnil pacient/rodič příslušný dotazník podle věku pacienta: Dermatologický index kvality života kojenců - Infants' Dermatitis Quality of Life Index (IDQOL), Dětský dermatologický index kvality života - Childrens' Dermatology Life Quality Index (CDLQI)- obrázková verze, Dětský dermatologický index kvality života - Childrens' Dermatology Life Quality Index (CDLQI)- textová verze, Vliv atopického ekzému dítěte na členy jeho rodiny - Dermatitis Family Impact Questionnaire (DFI). Studie objektivizovala snížení kvality života dětských pacientů s AD i ostatních členů jejich rodin. Výsledky byly vyjádřeny v porovnání s kontrolní skupinou pacientů s diagnózou pigmentové névy. Rozdíly v kvalitě života byly statisticky významné. Dále studie prokázala výrazné rozdíly skóre kvality života v různých věkových kategoriích dětí s AD. Nejvyšší skóre (9,85) bylo ve skupině nejstarších...
|
|
| |
host ::
RSS.