|
| |
|
|
History or Fiction? The Question of Hybrid Literature: Laurent Binet's Novel HHhH
Soukup, Jan ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou hybridních útvarů, zvláště románem HHhH Laurenta Bineta. Přestože se historie i fikce navzájem ovlivňují a obohacují, jejich vztah je značně problematický. I proto se filosofové, historici i literární kritici snaží nalézt odpověď na otázku, jak psát (o) historii. Touto otázkou se zabývá také Laurent Binet ve svém románu HHhH, ve kterém se střídají dvě dějové linie. V první se vypravěč neustále obrací na čtenáře, se kterým sdílí své pochyby o možnosti jakkoli věrně pojednat o historické události. Ve druhé linii líčí události, které vedly mj. k atentátu na zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava, Reinharda Heydricha. Cílem práce je pojednat o vztahu mezi historií a fikcí, jelikož tento vztah během 20. století prošel překotnými změnami, které jsou patrné i v analyzovaném textu. Práce je rozdělena do dvou oddílů. První, který slouží jako teoretický podklad pro následnou analýzu HHhH, pojednává o historiografických přístupech, které se ve 20. století významně měnily a vyvíjely. Druhý oddíl sleduje odraz jednotlivých historiografických přístupů v HHhH a zkoumá, k jakým úsudkům došel autor románu ve snaze nalézt odpověď nejen na otázku, jak psát (o) historii v postmoderní době, ale také kudy vede hranice (pokud nějaká ještě existuje) mezi...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Translation of the French Novel Le dernier des nôtres
Friedbergerová, Adéla ; Fučíková, Milena (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá oceňovaným románem Le dernier des nôtres, jenž je druhým beletrijním počinem francouzské spisovatelky a novinářky Adélaïde de Clermont-Tonnerre. Cílem práce je překlad několika pasáží a kapitol vybraného literárního díla do českého jazyka. Následuje zaměření se na analýzu a odborný komentář způsobu našeho překladu, vybraných jevů, "překladatelských oříšků" a kulturních zvláštností, s kterými je nutné se během překladu potýkat. Součástí práce je analýza původního díla a charakterizování jeho kompozice a prvků. Neméně důležité je také obecné přiblížení základních překladatelských procesů či postupů, ale i zaměření se na další problematiku v práci překladatele, do které čtenáře zasvětíme. Teoretické kapitoly poskytují základní přehled a orientaci v oboru překladatelství.
|
|
| |
|
|
Prague as a Literary Topos by French authors
Šimr, Patrik ; Fučíková, Milena (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce psaná ve francouzském jazyce "Le topos de Prague dans la littérature francaise" analyzuje literární texty: Le Passant de Prague a Zone, Guillaume Apollinaire, L'insoutenable légèreté de l'être, Milan Kundera, HHhH, Laurent Binet, La vie brève de Jan Palach, Anthony Sitruk, Mémoires d'outre-tombe, René de Chateaubriand, Les Lettres, Prosper Mérimée a báseň Karlův most z Cycle de Prague, Serge Patrice Thibodeau. Důraz je v hlavní části práce kladen na využití jedinečného toposu Prahy, účel jeho výběru, roli a funkci v literárním textu, stejně jako intertextuální provázanost s jinými díly pracujícími s motivem Prahy. V úplném úvodu práce je tento literárně teoretický pojem definován a demonstrován i na jiných příkladech, než je toto hlavní město, jelikož existuje více definicí a nejednoznačnost chápání tohoto pojmu by mohla způsobit obtíže při interpretaci výsledků analýzy textů. Výsledkem práce je množstvím omezený, přesto tři století a vícero žánrů pokrývající soubor frankofonních textů, které pracují s toposem Prahy, obohacený v závěru práce o didaktický nástin využití výsledků, potažmo tématu práce obecně, v hodinách francouzského jazyka na českých školách. KLÍČOVÁ SLOVA topos; Praha; francouzská literatura; Apollinaire; Kundera; Binet; Sitruk; Chateaubriand; Mérimée; Thibodeau;
|
|
|
Naturalism in French and European literatur
Krejčová, Alena ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Diplomová práce s názvem Naturalismus ve francouzské a evropské literatuře se věnuje francouzskému literárnímu směru naturalismu. Prvním cílem této práce je určit dosah a vliv francouzského naturalismu na ostatní evropské země a autory. Druhým cílem je udělat výzkum na téma výuky naturalismu v českém školství a zmapovat, do jaké míry se teoretické znalosti odráží ve školní praxi. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se čtenář seznámí s literárním naturalismem jako takovým, jeho vývojem, charakteristikou, představíme francouzské a evropské naturalistické autory a jejich klíčová díla. Práce se zajímá o vliv francouzského naturalismu na evropskou literaturu. Praktická část neboli výzkum se týká výuky literárního naturalismu na českých gymnáziích, bude zkoumat, jaký dopad má tento směr v českém prostředí, jak k výuce přistupují jednotliví učitelé, kolik času je výuce naturalismu věnováno, kteří autoři jsou v hodinách představeni a která díla považována za příkladná. Závěr této praktické části shrne výsledky průzkumu a poskytne doporučení, jak obohatit a zlepšit výuku tohoto literárního směru v českém školství. KLÍČOVÁ SLOVA naturalisme, littérature, Histoire, Zola, enseignement tchèque
|
|
|
The Esthetics of the Scream in Albert Camus Opus
Černá, Kristýna ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje komparaci expresionistické malby a existenciální literatury v souvislosti s motivem výkřiku. I přes jejich relativní časovou a geografickou vzdálenost (námi studovaná expresionistická malba je zastoupena především v Německu a Rakousku, zatímco ústřední dílo této práce, existenciální román Pád pochází z pera francouzského spisovatele, Alberta Camuse) se snažíme dokázat jejich formální a ideologickou propojenost na základě analýzy vybraných témat, motivů, technik a struktur. Za ústřední předmět komparace jsme zvolili motiv výkřiku, který svou výrazovostí tvoří významnou osu západního umění, stejně tak jako klíčový styčný bod mezi expresionismem a existencialismem. Přestože tento bohatý motiv nabízí mnohé interpretace, pro naši analýzu jsme zvolili pouze vybrané koncepty. Po formální stránce je práce rozdělena na tři kapitoly, přičemž první dvě se věnují problematice vzniku a stručné charakteristice hlavních bodů estetik zkoumaných směrů. V prvních dvou kapitolách také popisujeme jejich přidružené protějšky ve vizuálním umění či literatuře (tedy expresionistickou literaturu a existenciální malbu a sochu), protože oba mají v kunsthistorii svou nezanedbatelnou pozici. Třetí kapitola má za cíl představit jejich vybrané společné koncepty a tendence. Dále práce reflektuje...
|
host ::
RSS.