|
|
Fenomén Špičák
Dvořáková, Vendula ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se soustředí na aktivaci části jihozápadní části kraje Vysočina. Tato část není příliš navštěvována turisty. Ti touto částí pouze projíždějí, a to z krajského města Jihlavy, do Telče, historického města zařazeného na seznam UNESCO. Tyto dvě města patří mezi nejvíce navštěvovaná místa na Vysočině, přesto se v okolí turisté nezdrží delší dobu. Důvodem je nedostatek informací o možnostech v místě a zejména špatná vybavenost.
|
|
|
Okolnosti vylučující protiprávnost
Dvořáková, Vendula ; Žák, Květoslav (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Cílem předkládané práce s tématem Okolnosti vylučující protiprávnost je definice těchto jednotlivých okolností uvedených v trestním zákoně č. 40/2009 Sb. a podmínek, za nichž lze tyto okolnosti vylučující protiprávnost využít. Rovněž jsou zde rozebrána jednotlivá rozhodnutí soudu týkající se konkrétních situací. Další významnou kapitolou jsou druhy trestů, které připadají v úvahu za porušení těchto okolností. Závěr tvoří krátké shrnutí s vlastním názorem na stávající právní úpravu této problematiky.
|
|
|
Resocializace odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí.
DVOŘÁKOVÁ, Vendula
Tato diplomová práce přináší informace o tom, zda je možná resocializace u odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí. V teoretické části se věnuji problematice výkonu trestu dále tomu, jaké důsledky má výkon trestu a ve spojení s vězeňským prostředím. Program zacházení s doživotně odsouzenými tvoří další kapitolu práce. S uložením výjimečného trestu bezpochyby souvisí i vysvětlení trestné činnosti, za kterou je tento trest ukládán. Poslední část teoretické části je zaměřena na resocializaci odsouzených a postpeniterciární péči. Výzkumnou část představuje kvantitativní a kvalitativní výzkum, který jsem realizovala prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů. V této části popisuji charakteristiku souboru a výzkumný vzorek. Dále v práci přináším výsledky získaných dat a informace o tom, zda je resocializace doživotně odsouzených reálná. Sběr dat proběhl v měsíci březnu a dubnu 2012 formou dotazníků a rozhovorů. Výzkum byl realizován ve věznici se zvýšenou ostrahou Valdice. V rámci věznice bylo vybráno oddělení E doživotně odsouzených vězňů včetně zaměstnanců této věznice. Celkem bylo rozdáno 20 dotazníků, kdy návratnost tvořila 100%. Osloveni byli čtyři zaměstnanci věznice. Pro výzkum bylo stanoveno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. První hypotéza předpokládala, že více než 50% doživotně odsouzených se domnívá, že jejich odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí je nespravedlivé. Provedený výzkum tuto hypotézu vyvrátil. Druhá hypotéza tvrdila, že pracovní aktivity pomáhají odsouzeným zvládat pobyt ve věznici; tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza uváděla, že více než 50% doživotně odsouzených považuje program zacházení za dostačující pro jejich resocializaci. Výzkum tuto hypotézu potvrdil. Čtvrtá hypotéza tvrdila, že více než 50% odsouzených pobyt ve věznici změnil; hypotéza byla potvrzena. Pátá hypotéza byla, že odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí netrpí výčitkami svědomí. Výzkumem byla tato hypotéza vyvrácena. Odpovědi na výzkumné otázky byly provedeny ve výzkumné části.
|
|
| |
|
|
Trestná činnost nezletilých a její příčiny.
DVOŘÁKOVÁ, Vendula
Trestná činnost nezletilých je téma, na které začíná být v posledních letech upozorňováno rostoucí kriminalitou a především nízkým věkem pachatelů. Média vždy nabízejí posluchači nebo čtenáři důsledek trestného činu, ale nikdy již nehledí na příčinu, která vedla nezletilého pachatele k takovému činu. Stále diskutovaným tématem poslední doby zůstává snížení trestní odpovědnosti na 14 let, tato změna sice již proběhla, ale než nabyla účinnosti, byla věková hranice pro trestní odpovědnost vrácena na 15 let. Z důvodu neustálé diskutabilnosti problematiky považuji toto téma za zajímavé a aktuální pro zpracování bakalářské práce. Teoretická část práce byla zaměřena na vymezení základních pojmů, strukturu trestné činnosti rozdělenou na základní druhy trestných činů, které se objevují u nezletilých. Dále pak na opatření ukládá nezletilým za spáchané trestné činy. Druhá část teorie byla zaměřena na psychický vývoj dítěte až do dospívání. V neposlední řadě příčinami delikventního chování nezletilých a organizacemi, které spolupracují s nezletilými, kteří spáchali trestný čin. Cílem práce je informovat o problematice veřejnost a poukázat na problém, který by neměl být zohledněn pouze v důsledcích, ale především zaměřen na příčiny. Pachateli jsou osoby, které mají být budoucností pro další vývoj společnosti. Výzkumnou metodou byla sekundární analýza dat poskytnutá kurátory pro mládež. V rámci získaných dat byly zpracovány kazuistiky, týkající se nezletilých do 15 let a nezletilých nad 15 let. Pro praktickou část bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. První tři výzkumné otázky řeší, zda se trestné činnosti dopouštějí spíše nezletilí do 15 let nebo nezletilí starší 15 let, na to navazují otázky, zda nezletilí v páchání trestné činnosti pokračují a jaká opatření jim byla uložena. Následné dvě otázky mají zjistit, zda má vliv na páchání trestné činnosti nefunkční a neúplná rodina a jestli v rámci spáchaných trestných činů měla vliv vrstevnická skupina/parta.
|
|
| |
host ::
RSS.