| |
|
Vliv koalescence na zádrž plynu a objemový koeficient přestupu hmoty v bublané koloně
Fialová, Marie ; Orvalho, Sandra ; Zedníková, Mária ; Růžička, Marek ; Drahoš, Jiří
Experimenty byly provedeny v bublané koloně o průměru 0,3 m v heterogenním režimu bublání v destilované vodě a v roztocích síranu sodného. Jako plynná fáze byl použit vzduch a čistý kyslík. K měření objemového koeficintu přestupu hmoty v kapalné fázi kLaL byla použita dynamická tlaková metoda. Byl použit ideální i neideální tlakový skok. Zádrž plynu byla měřena z expanze vrstvy. Experimentální data zádrže plynu a koeficientu přestupu hmoty byla korelována v závislosti na mimovrstvové rychlosti plynu pro koalescentní a nekoalescentní vsádku. Je diskutován vliv koalescence na zádrž plynu a koeficient přestupu hmoty. Jsou presentovány korelace koeficientu přestupu hmoty kLaL vs. zádrž plynu dobře popisující experimentální data.
|
| |
| |
| |
| |
| |
|
Hydrodynamika bubliny narážející na stěnu. Experiment a modelování
Zedníková, Mária ; Vejražka, Jiří ; Růžička, Marek ; Drahoš, Jiří
Příspěvek se zabývá jak experimentálním tak teoretickým studiem kolize bubliny s horizontální hydrofóbní (skleněnou) stěnou. Terminální rychlost bubliny, rychlost při nárazu, doba kontaktu bubliny se stěnou a restitučný koeficient (poměr rychlosti při odrazu a terminální rychlosti) jsou vyhodnoceny v závislosti na velikosti bublin. Experimentální výsledky jsou porovnány s modely založenými na bilanci sil působících na bublinu během procesu kolize. Z tohoto porovnání je patrná dobrá shoda mezi experimentem a teoretickými předpovědi.
|
| |
|
Experimentální sledování bublin stoupajících v linii
Stanovský, Petr ; Zedníková, Mária ; Růžička, Marek ; Drahoš, Jiří ; Sanada, T. ; Shirota, M. ; Sato, A. ; Watanabe, A.
Předkládaný příspěvek se zabývá několika aspekty chování bublin stoupajících ve vertikálním řetízku. Bubliny jsou charakterizovány Reynoldsovým číslem (vztažených na terminální rychlost jedné bubliny). Řetízek bublin byl vytvořen pomocí generátoru bublin s oscilující kapilárou nebo pomocí generátoru založeném na akustických pulsacích. Tato zařízení umožňují vytvořit řetízek bublin s různou počáteční vzdáleností bublin a jejich poloměrem. Vzduchové bubliny stoupali v různých kapalinách, jako je deionizovaná voda, silikonový olej a ethanol.
|