|
|
Komparace jednání vládních politických stran při formulaci cílů zdravotní politiky ČR po roce 1990
Vacátko, Michal ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
bakalářské práce: Výchozím problémem této práce je způsob formulace cílů zdravotní politiky v České republice jednotlivých vlád ČR po roce 1990. Při formulaci těchto cílů často dochází k upřednostňování ekonomických a organizačních zájmů, které mohou potlačovat zájmy zaměřené na společnost a zlepšení zdravotního stavu občanů. Cílem této práce je provést srovnání, zda jednotlivé vlády vycházeli při formulaci cílů zdravotní politiky v České republice reflektují právě tyto zájmy občanů a zda vycházejí z výsledků mezinárodního diskurzu, které se věnují právě tomuto tématu. K dosažení cílů je využita metoda případové studie a analýzy dokumentů programových prohlášeních vlád České republiky po roce 1990. Hodnotící rámec je tvořen kombinací cílů a hodnot formulovaných ve strategických dokumentech WHO- Health for All by the year 2000, Health 21 a práce Christophera Murrayho A framework for assessing the performance of health systems z roku 2000. V Teoretické části jsou definovány základní pojmy a aktéři, kteří souvisejí s tvorbou a formulací cílů ve zdravotní politice. Jsou zde, také popsány hodnoty, které by měli cíle zdravotní politiky reflektovat. V empirické části práce jsou analyzovány formulované cíle z jednotlivých programových prohlášení vlád od roku 1990 až 2009. Zároveň jsou zde popsány i rozdíly...
|
|
|
Přístup ke zdravotní péči u bezdomovců v Praze
Michlová, Kateřina ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
Zdravotní stav bezdomovců je horší než celkové populace a nadále má klesající tendenci, dostupnost zdravotních služeb by proto měla být samozřejmostí pro řešení tohoto problému. Bezdomovci mají k dispozici stejná zdravotnická zařízení, jako ostatní občané, ne vždy je však mohou plně využívat. Cílem této práce je zhodnotit jaký přístup ke zdravotní péči mají bezdomovci v Praze, jaká je organizace zdravotních služeb a její dostupnost. Ke zjištění vytyčených cílů je využita kvalitativní metoda polostrukturovaných rozhovorů (s bezdomovci) a expertních rozhovorů (se sociálními pracovnicemi a lékařem). Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že zdravotní péče není pro bezdomovce plně dostupná, což souvisí s mezerou v zákoně o zdravotním pojištění. Z toho zákona není jasné kdo, v některých případech, hradí zdravotní pojištění. Lékaři se pak bojí o proplacení provedených úkonů a bezdomovce/pacienty si mezi sebou přehazují. Částečná zdravotní péče pro bezdomovce je proto zajišťována Centrem sociálních služeb Praha a o. s. Naděje. Největší bariérou v dostupnosti zdravotní péče se ukázaly být finance, které brání hlavně v dostupnosti ambulantních specialistů (zubaři, gynekologové) a v dostupnosti léků. Jako další bariéra v dosahování zdravotní péče se ukázala stigmatizace bezdomovců, kdy každý...
|
|
|
Zavádění systému psychosociální intervenční služby pro pracovníky zdravotnické záchranné služby
Malý, Martin ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá implementací Systému psychosociální intervenční služby (SPIS) do prostředí zdravotnické záchranné služby. Hlavním cílem této práce je analyzovat a identifikovat problémy a příčiny bránící implementaci SPIS. Dále analyzovat postoje, záměry a odpovědnost jednotlivých aktérů, kteří se na této implementaci přímo podílejí nebo jsou touto politikou dotčeni a také identifikovat použité veřejně politické nástroje, pomocí kterých je implementace realizována. První část práce je zaměřena na stručný teoretický úvod zabývající se institucionální teorií, procesem implementace a nastíněním obsahu SPISu, kam patří zátěžové situace, jejich negativní důsledky, psychosociální intervenční péče a teorie Critical Incident Stress management (CISM) jako jedna z možných metod sloužící k eliminaci důsledků negativního stresu a traumat. Hlavní analyticko-výzkumná část práce se snaží nalézt odpověď na otázky související s cílem práce, tedy jaké faktory ovlivňují implementaci, v jakém implementačním rámci se zavádění projektu odehrává, jaké interakce probíhají mezi jednotlivými aktéry a pomocí jakých implementačních nástrojů. Významnou součástí práce je i charakteristika povolání zaměstnance zdravotnické záchranné služby a znázornění negativních dopadů stresu na společnost. Formou dotazníků a...
|
|
|
Systémová stigmatizace psychiatricky nemocných
Bodnár, Jan ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Karlová, Irena (oponent)
Předmětem práce je problematika systémové stigmatizace duševně nemocných v ČR po roce 1989. V rámci výzkumných otázek je v práci analyzováno a diskutováno několik oblastí souvisejících obecně s reformou psychiatrické péče v ČR, s obecnými předpoklady systémové stigmatizace v návaznosti na stávající systém péče, důvody přetrvávajícího systému psychiatrické péče s těžištěm v psychiatrických léčebnách či specifika zájmu a jednání aktérů v komparaci s deklarativními závazky uváděnými ve strategických dokumentech. Z použitých metod jsou významné analýza aktérů, analýza právního rámce a analýza relevantních strategických dokumentů. Z hlediska konceptualizace problému je důležité vymezení systémové stigmatizace, která je v rámci této práce chápána jako mechanismus vzniku a rozvoje stigmatizace se základem v systému psychiatrické péče a psychiatrických institucí. Takto chápaná stigmatizace je charakteristická značně složitou sítí determinant, které mají hluboké historické kořeny a do jisté míry souvisí s vývojem dané kultury. Práce analyzuje na základě historických souvislostí příčiny současného stavu v stigmatizujícím systému péče o duševně nemocné, který je v ČR charakteristický přetrvávající institucionalizací. V práci jsou představeny základní historické paralely ukazující na komplexnost vymezeného...
|
|
|
Kontroverzní vývoj sociální politiky v oblasti poskytování zdravotní péče v pobytových sociálních službách
Soudská, Kristýna ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na dlouhodobě (2006 - 2015) neřešené potíže kritického charakteru s úhradami zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb (PZSS) v ČR. Cílem práce je kritická reflexe legitimity a příčin tohoto stavu, včetně dosavadních snah o jeho identifikaci a řešení. Použitými výzkumnými metodami jsou institucionální analýza v kombinaci s kritickou diskurzivní analýzou. Práce je pojata jako kriticky zaměřený výzkum sociální a zdravotní politiky v oblasti financování zdravotní péče v PZSS v období 1998 - 2015. Hlavní zjištěnou příčinou uvedeného problému je nevyužívání nástroje zdravotně- pojistných plánů a jejich neodůvodnitelná náhrada nástrojem tzv. úhradové vyhlášky, jejíž použití v kombinaci s mocensky jednostranným přístupem ve smluvních vztazích mezi zdravotními pojišťovnami a PZSS vede nejen ke vzniku problémů, ale především pak k obecnému odcizení veřejného zdravotního pojištění od cílů a funkcí samotného zdravotnického systému, který zajišťuje v tomto případě zdravotní péči v PZSS.
|
host ::
RSS.