|
| |
|
|
Tornáda v České republice
Šáfrová, Martina ; Zacharov, Petr (vedoucí práce) ; Bližňák, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem výskytu tornád na našem území. Cílem práce je seznámit se na základě české i dostupné zahraniční literatury se současným poznáním fyziky vzniku organizované konvekce a tornád. Druhým cílem je podat přehled o výskytu tornád za poslední desetiletí a uvést několik případových studií výskytu tornád. Pro tyto případové studie byly spočteny prekurzory silné konvekce a jejich hodnoty byly v práci diskutovány. Klíčová slova: tornádo, konvekce, prekurzory konvekce, vorticita
|
|
|
Využití distančních měření při analýze stavu a vývoje srážek
Bližňák, Vojtěch ; Sokol, Zbyněk (vedoucí práce) ; Setvák, Martin (oponent) ; Pešice, Petr (oponent)
Disertační práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá plošným rozložením krátkodobých konvektivních srážek v závislosti na nadmořské výšce. Přitom jsou použity odhady srážek založené na kombinaci srážkoměrných a radarových dat. Statistické testy prokázaly, že plošné rozdělení hodinových konvektivních srážek je nezávislé na nadmořské výšce. Kromě dat obsahujících pouze srážkové události, byla také statisticky vyhodnocena veškerá naměřená data bez ohledu na skutečnost, zda srážka nastala či nikoliv. V tomto případě bylo zjištěno, že vztah hodinových úhrnů srážek a nadmořské výšky závisí na uvažované prahové hodnotě srážkových úhrnů. Pokud byla uvažována všechna data, tj. prahová hodnota byla položena nule, nárůst srážkových úhrnů dobře koreloval s rostoucí nadmořskou výškou. Se vzrůstajícím prahem se závislost postupně ztrácela. Plošné rozložení 6h úhrnů srážek prokázalo vyšší hodnoty v oblasti jižních Čech. Nejčastějšími synoptickými příčinami byly severozápadní cyklonální situace (NWC) a cyklóna nad střední Evropou (C). Druhá část práce je zaměřena na využití dat z meteorologické družice Meteosat Second Generation pro odhad konvektivních srážek. V práci byl použit Convective Rainfall Rate (CRR) algoritmus, který na základě naměřených družicových dat počítá intenzity srážek a odhady srážek....
|
|
|
Analýza krátkodobých srážek a jejich vztah k orografii České republiky
Bližňák, Vojtěch
V předložené diplomové práci je diskutována závislost krátkodobých intenzivních srážek na nadmořské výšce v zájmovém území České republiky. Pro zjištění byla použita data z teplé poloviny roku, tzn. od 1. dubna do 30. září, protože v tomto období je nejčastější výskyt konvekčních jevů, které jsou příčinou přívalových srážek. Byla použita data ze 3 let: 2002, 2004 a 2005. Jedná se o výsledky radarových měření české radarové sítě CZRAD (radary Skalky, Brdy), pro rok 2005 byla zpracována také data opravená dle srážkoměrných stanic (tzv. adjustace srážek). Největší důraz je kladen na studium hodinových srážek. Získané výsledky jsou porovnány s 3-hodinovými, 6-hodinovými, 12-hodinovými a 24-hodinovými srážkami a následně interpretovány v podobě grafů, tabulek a kartogramů. Analýza hodinových srážkových úhrnů ukázala velmi pozvolný vzestup od nejnižších poloh do nadmořských výšek 600 - 800 m n.m. Směrem k horským polohám úhrny srážek klesaly. U déle trvajících srážek byly maximální hodnoty situovány ve většině případů v polohách kolem cca 500 m n.m., přičemž do této nadmořské výšky srážkové úhrny stoupaly, směrem výše klesaly. Maxima jsou zpravidla vázána na podhorské návětrné svahy. Byly použity také denní úhrny srážek ze stejných let, které potvrdily výše uvedené výsledky. Součástí práce je rovněž...
|
host ::
RSS.