|
|
Vypravěč - dítě v současné maďarské a polské literatuře
Šotolová, Anna-Ester ; Gál, Eugen (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Bakalářská práce Vypravěč - dítě v současné maďarské a polské literatuře se snaží na základě komparativní analýzy vymezit, popsat a definovat kategorii vypravěče - dítěte. První část práce zasazuje kategorii vypravěče - dítěte do literárně-historického kontextu 20. století. Druhá část je komparativní analýzou, každá z kapitol se věnuje vybraným motivům (jazyk blízkosti, tělesnost vyprávění, jinakost a vyloučení, mýtus) a zkoumá je v těchto titulech: Ferenc Barnás: Devátý, Szilárd Borbély: Nemajetní, Tamás Jónás: Tatitatitati, Wojciech Kuczok: Smrad. Závěrečná část shrnuje získané poznatky o vypravěč -dítě v současné maďarské a polské literatuře, věnuje se i motivaci autorů k volbě této perspektivy vyprávění.
|
|
|
Kognitivní souvislosti mezi oravským dialektem a lidovými písněmi a jejich význam pro lokální identitu v rámci polského jazykového společenství
Kulawiaková, Barbora ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Rusin Dybalska, Renata (oponent)
Užívání jazyka je jednou z kognitivních aktivit lidské mysli. Polská i česká kognitivní lingvistika dosud věnovala pozornost jazykovému obrazu světa na úrovni národních jazyků, ale role dialektů a jejich užívání v každodenních i svátečních situacích zůstávala spíše na okraji. Přitom právě oblast kultury umožňuje sledovat důvody střídání jazykových kódů. Jedním z důležitých médií, v nichž se kloubí jazyk/dialekt, kultura a kognitivní myšlení je hudba, resp. zpěv tradičních lidových písní. Bakalářská práce porovnává okolnosti, důvody a způsoby etnografického zachycení dialektu oravských lidových písní v meziválečné době 20. století a zkoumá, nakolik šlo o etnografický sběr nářečních reliktů, o nichž se soudilo, že zaniknou. Do jaké míry mohl dialekt poukazovat na výjimečnost mikroregionu v tenzi s nutným budováním celostátní polské identity a jednotného jazykového společenství, a to zejména v meziválečném období? Dále se práce zaměřuje na odraz prožívání konkrétních emocí a hodnot oravského lidu. Poukazuje na to, jak je identita Oravanů formulována v písních. A neposledně jde o otázku, proč právě v lidových písních zůstávají dialekty živé a intenzivně používané, navzdory všem předpovědím o jejich vymizení v moderní době. Cílem práce je tedy zjistit, zda právě kognitivní propojení dialektu a hudby...
|
|
|
"Friend and foe" category in polish hip-hop texts
Rakhmanov, Alexey ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
1 Cílem diplomové práce je rekonstrukce jazykového obrazu vlastního a cizího na základě shromážděných textů hiphopových písní. Teoretická část práce bude věnována základním aspektům teorie lingvistického obrazu světa a také historii hudebního žánru hip hop v polském prostředí. Materiál pro analytickou část poskytnou písňové texty vybraných skupin starší polské hiphopové generace (např. Stare Miasto, Kaliber 44, Liroy, Wzgórze Ya-Pa 3), ale i té mladší (např. O.S.T.R., Donatan, Małpa, Taco Hemingway). S pomoci analýzy jejich obsahu se autor pokusí zrekonstruovat v nich obsažený obraz vlastního a cizího na základě základních kategorií "vlastní: místo", "vlastní: osoba", "vlastní: názory" stejně jako "vnější nepřítel" a "vnitřní nepřítel". Analyzovány budou texty z různých časových období, což umožní odpovědět na otázku, jak a zda se rekonstruovaný obraz v průběhu času mění.
|
|
|
Zkušenost koncentračního tábora v polské a české literatuře na příkladu tvorby Tadeusze Borowského a Arnošta Lustiga
Ryšánková, Marína ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Gál, Eugen (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměří na reflexi tématu holocaustu očima jednoho polského a jednoho českého autora - Tadeusz Borowski, polský básník, prozaik a publicista, si prošel zkušeností pobytu v Osvětimi. Arnošt Lustig, český scénárista, novinář a autor řady próz s tématem holocaustu, rovněž reflektoval svou osobní zkušenost s pobytem v koncentračním táboře. Na příkladu vybraných próz těchto autorů bude srovnán literární obraz zkušenosti koncentračního tábora a holocaustu, obsažený v jejich textech. Analyzovaný budou shodné znaky nebo naopak rozdíly v jejich přístupu k tématu.
|
|
|
Teorie a praxe překladu humoristické beletrie - problematika překladu humoru v kulturním a jazykovém kontextu
Sovadinová, Anna ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Rusin Dybalska, Renata (oponent)
Práce si klade za cíl nastínit různé přístupy k překladu humoristické beletrie jak v rovině teoretické, tak praktické. Pokusí se nejprve charakterizovat humoristickou literaturu a následně na příkladu konkrétního textu, resp. jeho překladu nastínit specifické problémy překladu humoristické literatury (ve srovnání s jinými žánry). Zaměří se na otázku přeložitelnosti humoru jako prvku nejen jazykové, ale i sociálně společenské komunikace. Praktická část bude vycházet z autorčina vlastního překladu fragmentů knihy Henryka Bardijewského Pan Fiasko i jego sukcesy (Ezop, 2017) a bude se zabývat konkrétními výzvami a problematickými momenty překladu humoristické beletrie, resp. analýzou přeloženého textu, to vše v širším kontextu obecné problematiky překladu z polského do českého jazyka.
|
|
|
The picture of the Polish Church in chosen reportages
Vavrová, Laura ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Cílem práce je rekonstruovat obraz polské církve ve vybraných reportážích Wojciecha Tochmana a Justyny Kopińské. Práce je rozdělena na dvě části. První - teoretická - se bude zabývat historií a specifikami polské reportáže a nejdůležitějšími teoriemi o budování obrazu světa. Druhá část bude obsahovat informace o vybraných autorech a jejich publikacích. Jeho podstatná část však bude věnována analýze a pokusu o rekonstrukci obrazu polské církve, prezentované ve vybraných textech, z pohledu několika referenčních bodů, budou to: reportér, hrdina a líčené události. Klíčová slova obraz světa v jazyku, polská reportáž, náboženství, Justyna Kopińska, Wojciech Tochman
|
|
|
Protimluv jako středoevropské nakladatelství
Dohňanský, Tadeáš ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Gál, Eugen (oponent)
(česky) V této práce se zaměříme na důležité, i když relativně mladé české knižní nakladatelství Protimluv. Jeho počátky sahají do roku 2002, kdy vznikl stejnojmenný literární časopis, z něhož se po několika letech transformovalo nakladatelství i literární festival ProtimluvFest. První část práce představuje historii a profily jednotlivých částí Protimluvu, prostor je rovněž věnován jejich vzájemně se propojujícím rolím na poli literární kultury. Druhá část pak přináší stěžejní téma této práce, jímž je odlišení klasického pojetí středoevropské literatury s pojetím, jaké v tomto směru představuje Protimluv. Dílčí motivy a témata nalézáme pomocí analýzy a interpretace jak vybraných čísel časopisu, tak vybraných beletristických knih polských, slovenských a maďarských autorů.
|
|
|
Od lidovosti k fantastice - Proměna lidových motivů a jejich nová funkce na vybraných příkladech z polské literatury od romantismu do konce 20. století
Jilečková, Alžběta ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Gál, Eugen (oponent)
Původ fantastických motivů sahá hluboko do předpísemného období. Ačkoli literatura jako taková prochází neustálým vývojem, její základní prvky se drží zavedených archetypů, které pomáhají čtenáři v orientaci. Fantastické prvky tyto archetypy dobře reflektují, autoři moderních a postmoderních fantasy textů se netají inspirací starověký mýt - naopak, tyto mýty a archetypy v nich vyhledávají a ukazují v nových konotacích. V práci se proto pokouším některé tyto motivy - jako je práce autorů s mýtem, cesta hrdiny nebo obraz mytických po - analyzovat a ukázat jejich proměnu jednoduchých lidových archetypů na komplexní prvky obsažené v ní literatuře. Kromě moderní a postmoderní literatury se zaměřuji také na literaturu dlouhého 19. století, protože právě v období romantismu ladého Polska nacházím první náznaky fantasy tvorby polské literatuře.
|
|
|
Postava šlechtice ve vybraných dílech polské literatury v komparativní perspektivě
Effangová, Pamela Therese ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Cílem diplomové práce je vypracovat typologii literární postavy šlechtice v polské literatuře 17. - 19. století. V rámci teoretické části bude přiblížena tvorba vybraných autorů a jejich díla budou zasazena do literárně-historického kontextu (např. pojem sarmatismus, šlechtická kultura v době romantismu a pozitivismu apod.). V analytické části bude prostřednictvím komparativní perspektivy upozorněno jak na vzájemné paralely, tak také na specifika konkrétních autorů, resp. jejich textů jde-li o pojetí postavy šlechtice. Autorka práce bude vycházet zejména ze tří primárních textů: Pamětí, jejichž autorem je Jan Chryzostom Pasek, z Mickiewiczova Pana Tadeáše a z tzv. trilogie Henryka Sienkiewicze, zejména z románu Ohněm a mečem. Hlavní pozornost bude věnována vnitřní a vnější charakteristice šlechtice, jeho percepci světa a problematice šlechtické morálky. V potaz bude brán taktéž širší literární kontext.
|
|
|
Czesław Miłosz: "Un autre Europe" - "The Other Europe"
Solodukhin, Yury ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce Czesław Miłosz: "Un autre Europe"- "Jiná Evropa" zkoumá důvody, proč název knihy Czeslawa Miłosza "Rodná Evropa" v různých překladech změnil do té míry, že ve Francii kniha byla vydána s názvem "Jiná Evropa". Práce se skládá ze tří hlavních částí. Ve první autor zvažuje vnitřní rozporuplnost jako jeden z hlavních aspektů tvorby Miłosza, dáva se též pozor na dvě bipolární opozice Východ - Západ a Město - Provincie. Ve druhé části autor probírá civilizační teorie Spenglera, Danilevského a Huntingtona s cílem pochopit umístění "Jiné Europy" na mapě světa. Ve třetí jsou zkoumány pozdní univerzitní přednášky a eseje Czesława Miłosza "O tożsamości" a "O naszej Europie", jejich srovnávání s esejem Milana Kundery "Tragédie Střední Evropy", utvrzuje se teze, že v současné době, Střední Evropa je strážcem historické paměti a tradičních evropských hodnot, projednává také koncepce "Małych Ojczyzn".
|
host ::
RSS.