|
|
Využití stabilních izotopů vodíku a kyslíku v hydrologii malých experimentálních povodí České a Slovenské republiky
Šanda, M. ; Vitvar, T. ; Holko, L. ; Blažková, Š. ; Bůzek, F. ; Císlerová, M. ; Fottová, D. ; Kostka, Z. ; Kulasová, A. ; Kvítek, T. ; Šnytr, O. ; Tachecí, P. ; Tesař, Miroslav ; Vícha, Z. ; Žlábek, P.
Příspěvek shrnuje 40-letý historický vývoj užití izotopů v hydrologii a hydrogeologii ČR a SR v kontextu vývoje světového. V 9 experimentálních povodích jsou předvedeny řady měření stabilních izotopů .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H a příklady jejich vyhodnocení – jak popis mísení složek odtoku z různých horninových a půdních prostředí, tak výpočet střední doby zdržení vody, jež se pohybuje v rozsahu od 7 do 25 měsíců. Obsah .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H ve dvou profilech Jizery a dvou vrtů na jejím dolním toku ukazuje malou komunikaci říční vody s podzemními vodárenskými zdroji v dolním Pojizeří; tato komunikace ovšem zesiluje s intenzitou čerpání. Obsah .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H v mokřadech a podzemní vodě dvou povodí v Jizerských horách charakterizuje rozdíly v doplňování mokřadů podzemní a srážkovou vodou. Nastíněné perspektivy izotopové hydrologie a hydrogeologie v ČR a SR zahrnují rozšíření výuky a lab. spolupráce, jakož i těsnější propojení s hydrogeochemickými postupy.
|
|
|
Využití přirozených stopovačů (18O, 3H, CFCs, SF6) pro studium proudění a doby zdržení skapových vod a krasových pramenů (Moravský kras)
Bruthans, J. ; Zeman, Ondřej ; Jež, M. ; Himmel, J. ; Buzek, F. ; Melková, J. ; Oster, H. ; Geršl, M.
Pomocí izotopu 18O byla v letech 2001-2003 studována střední doba zdržení a charakter proudění podzemní vody v nesaturované zóně v Ochozské jeskyni v jižní části Moravského krasu. Výsledkem je zjištění relativně dlouhé střední doby zdržení v nesaturované zóně (kolem 50% vody s dobou zdržení přesahující jeden rok). Uvažujeme původ vody ze dvou rozdílných rezervoárů (půda/epikras; voda z tajícího sněhu). Výsledky jasně ukazují že více než 50% skapové vody (téměř 100% v roce 2003) pochází z půdního/epikrasového rezervoáru z (pozdně) letních srážek (vysoký obsah izotopu 18O). To znamená že voda z tajícího sněhu vytlačila (pístovým efektem) „letní vodu“ z půdy a/nebo epikrasu. Voda z tajícího sněhu byla spotřebována evapotranspirací během léta. Jestliže tento efekt funguje rovněž v dlouhodobé perspektivě, může ovlivnit složení d18O ve skapových vodách a zprostředkovaně také v sintrových výplních jeskyní vysrážených z těchto skapových vod.
|
host ::
RSS.