|
|
Antiagregační léčba ve stáří
Paluch, Zoltán ; Alušík, Štefan (vedoucí práce) ; Perlík, František (oponent) ; Martínek, Arnošt (oponent)
Cílem práce bylo zjistit účinnost antiagregační léčby u starých a polymorbidních pacientů. Zajímalo nás, zda vybrané laboratorní parametry, komorbidity a současně užívaná léčba mohou mít vliv na účinnost antiagregačního efektu malých dávek kyseliny acetylsalicylové. Ve vyšetřených souborech jsme prokázali vysoké hodnoty 11-dehydrotromboxanu B2 v moči, které svědčily o neúčinné antiagregační léčbě. V našem souboru její prevalence dosahovala 46 %. Při porovnání souborů aspirin senzitivních a rezistentních pacientů byly zjištěny statisticky významné rozdíly v hodnotách C reaktivního proteinu, údajích o kouření, překonané ischemické cévní mozkové příhodě a fibrilaci síní. Pacienti s účinnou antiagregační léčbou byli častěji léčeni statiny, nitráty a betablokátory. Vyšetřením sérových koncentrací salicylátů jsme zjistili, že na vysoké prevalenci neúčinné antiagregační léčby se významně podílela non-compliance pacientů. Práce upozornila, které klinické a laboratorní faktory i léčiva mohou ovlivňovat antiagregační léčbu kyselinou acetylosalicylovou a na které se je nutno zaměřit v dalších potřebných studiích.
|
|
|
Vliv menopauzy na rizikové faktory aterosklerózy
Lejsková, Magdalena ; Alušík, Štefan (vedoucí práce) ; Žák, Aleš (oponent) ; Kvapil, Milan (oponent)
Úvod: Kardiovaskulární riziko žen je nízké v reprodukčním věku, ale rychle stoupá po menoapuze. Je známo, že při výpadku sekrece ovariálních estrogenů stoupá cholesterolemie, a řada studií prokázala rostoucí výskyt metabolického syndromu (MS) po menopauze. Přesto pro většinu komponent MS podobně jednoznačné důkazy scházejí a ani nebyl zjištěn růst inzulinové rezistence vlivem menopauzy. Cílem naší práce bylo sledovat vliv menopauzy na vybrané kardiovaskulární rizikové faktory českých žen. Metodika: Byl získán náhodný 5% vzorek 909 žen z Prahy 4 ve věku 45-55 let. Byly provedeny odběry krve nalačno, zaznamenána podrobně anamnéza, byla provedena antropometrická vyšetření a ultrazvukové vyšetření arterií. Výsledky: Postmenopauzální stav, nikoliv věk, byl v mnohorozměrné regresní analýze jediným prediktorem kombinovaných ukazatelů - MS podle definice NCEP-ATPIII (p = 0,03) i aterogenních lipidových indexů (celkový cholesterol/HDL-C p = 0,002; LDL-C/HDL-C p = 0,004; apolipoprotein B/apolipoprotein A-I p = 0,004). Věk byl nejsilnějším prediktorem jednotlivých faktorů MS, s menopauzálním stavem byl asociován jen obvod pasu (p = 0,03), ale u všech faktorů byl po menopauze vyšší kumulovaný výskyt. Nestoupal index izulinové rezistence, HOMA-IR, a teprve podrobnější hodnocení po decilech ukázalo, že po menopauze jsou...
|
host ::
RSS.