Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv porostu a salinity na aktivitu a diverzitu mikroorganismů tropických mokřadů
Černá, B. ; Elhottová, Dana ; Rejmánková, E. ; Šantrůčková, H.
Změny mikrobiálních charakteristik způsobených zvyšující se eutrofizací byly sledovány na primárně oligotrofních, fosforem limitovaných a různě zasolených mokřadech v severní Belize. Množství a kvalita organického materiálu produkovaná autotrofy ovlivňuje složení a aktivitu sedimentární mikroflóry mokřadů a tedy koloběh P a N. Zastoupení autotrofů se vlivem vzrůstajícího zatížení P mění z dominance sinicemi v oligotrofním mokřadu, přes dominanci bahničky, k dominanci orobince v eutrofním mokřadu. Snížením porostu sinic a tím vstupu N autotrofní fixací N.sub.2./sub., se předpokládá posun od limitace systému P k limitaci N. Míra posunu bude záviset na rozsahu vnitřního koloběhu N a schopnosti heterotrofní mikroflóry, především fixátorů dusíku, poskytovat dostatečné množství dodatkového dusíku. Výsledky ukazují, že opad makrofyt, ve srovnání s opadem sinic, zvyšuje heterotrofní mikrobní aktivity, zejména fixaci N.sub.2./sub..
Biochemické vlastnosti půd horských ekosystémů zasažených acidifikací
Šantrůčková, Hana ; Kopáček, Jiří ; Šimek, Miloslav ; Picek, T. ; Grund, M. ; Šetlík, J.
Cílem tohoto přispěvku je ukázat jaké množství živin je vázáno v mikroorganismech a jaká je rychlost mineralizace C a N, a nitrifikace v půdách dvou odlišných horských ekosystémů; smrkového lesa a alpinských luk; v oblastech zasažených acidifikací. Výsledky naznačují, že v současnosti půdy alpinských luk v Tatrách mají větší schopnost zadržovat živiny a nebezpečí vysoké mineralizace a následného vyplavování živin je nižší než v lesních půdách Šumavy.
Degradace půdy skotem na tzv. zimní pastvině a její vliv na emise oxidu dusného
Šimek, Miloslav ; Brůček, Petr ; Uhlířová, Eva ; Šantrůčková, Hana ; Elhottová, Dana ; Kamír, V.
Práce uvádí předběžné výsledky měření emisí N2O z půdy tzv. zimní pastviny. Zimní pastvina, zejména v lokalitách více zatížených zvířaty, je velkým zdrojem N2O. Na částech pastviny se silně poškozenou nebo zcela zničenou strukturou půdy jsou také narušeny mikrobiální procesy přeměn látek.
Jsou charakteristiky mikrobiálního společenstva vhodnými indikátory kvality půdy?
Šimek, Miloslav ; Šantrůčková, Hana
Půda je přírodní útvar, je to jedna ze složek "přírodního kapitálu", který je vedle vyrobeného, lidského a společenského kapitálu součástí "národního bohatství". Zachování přírodního kapitálu je nezbytnou podmínkou trvale udržitelného rozvoje, respektive tzv. silné varianty udržitelnosti (strong sustainability) (Moldán, 1997). Změny půdních vlastností mohou změnit funkce půdy - některá z funkcí půdy může být ohrožena, narušena, zhoršena či naopak zlepšena, a tím může být pozměněna kvalita půdy, úrodnost půdy, zdraví půdy aj. podstatné (komplexní) půdní vlastnosti - půdní atributy. Pro atributy půdy je typické, že se nejen obtížně kvantifikují (měří, vyjadřují číselně), ale také obtížně definují a někdy se vzájemně zaměňují.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
9 Šantrůčková, Hana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.