|
|
Promrzání, teplotní a vlhkostní trendy v půdních kopečcích
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Předkládaná bakalářská práce se primárně zabývá jejich teplotním režimem zejména při promrzání a faktory podílejícími se na jeho nerovnoměrnosti. Sekundárně je řešen vztah teplotního režimu a vlhkosti v půdních kopečcích, dále jejich morfometrická charakteristika a geografické rozšíření ve světě. Poznatky z rešeršní části práce jsou aplikovány na výsledky měření teplotního a vlhkostního režimu půdních kopečků v hloubkách 5 - 40 cm na Keprníku v Hrubém Jeseníku v letech 2005 - 2010. Výsledky tohoto měření ukazují, že existuje řada faktorů, které ovlivňují teplotní režim půdních kopečků a nerovnoměrnost chodu teplot v různých jeho částech. Mezi tyto nejdůležitější faktory patří zejména - tvar půdního kopečku, rozdílná expozice vzhledem k převládajícímu směru větru, orientace ke světovým stranám, rozdíly v distribuci a mocnosti sněhové pokrývky a přítomnost vegetace. Obsah vlhkosti je v těsném vztahu s chodem teplot v půdním kopečku a oba tyto faktory se vzájemně ovlivňují. Poznatky získané v praktické části bakalářské práce jsou porovnány s výsledky výzkumů půdních kopečků na různých světových lokalitách. Klíčová slova: strukturní půdy, půdní kopeček, teplotní režim, vlhkost, regelace, Keprník, Hrubý Jeseník
|
|
|
Glacial modelation of cirques and stratigraphy of moraines in the High Tatras
Mida, Peter ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa zaoberá geomorfologickou analýzou vybraných tvarov reliéfu Vysokých Tatier, ktoré v tejto oblasti vznikli ako dôsledok kvartérneho horského zaľadnenia. V skúmanej oblasti sú dokladované stopy po troch posledných zaľadneniach (mindel, riss a würm), prítomnosť starších zaľadnení (biber, donau a günz) je preukázateľná zložitejšie. Cieľom práce je definovať stupeň glaciálnej modelácie eróznych foriem - karov a na základe relatívneho datovania morén určiť počet glaciálov resp. štadiálnych oscilácií ľadovcov v rámci posledného zaľadnenia. Dohromady bolo analyzovaných 122 karov, ktoré je možné rozdeliť na 4 typy: jednoduchý kar, záverový kar, medzistupňový kar a najvyšší kar. Použité morfometrické charakteristiky sú konzistentné s charakteristikami použitými v iných podobných štúdiách. Hodnoty koeficientu k, ktorý vyjadruje mieru prehĺbenia karu a je závislý na vedení profilu karom a pozícii päty karovej steny, sa pohybujú v rozmedzí 0,503 - 1,951. Výsledky morfometrickej analýzy karov poukazujú okrem iného na to, že kary severnej úboče Vysokých Tatier predstavujú v porovnaní s karmi južnej úboče viac vyvinuté tvary glaciálnej erózie a počas pleistocénu tak prekonali intenzívnejšie a/alebo dlhšie trvajúce zaľadnenie. Determinujúci vplyv na vznik a priebeh zaľadnenia vo...
|
|
|
Exoskopický standard sedimentů glacigenních akumulačních forem reliéfu
Křížová, Lenka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Tento práce se zabývá srovnáním mikromorfologie zrn morén, mur a jim podobných akumulací. Vzorky morén byly odebrány na Šumavě v okolí Černého jezera, ve Velické dolině ve Vysokých Tatrách a v údolí Labe v Krkonoších. V údolí Bílého Labe v Krkonoších byly odebrány vzorky mur a neověřených akumulací, další akumulace pocházely z údolí Prudkého potoka v Králickém Sněžníku a údolí Vražedného potoka a Velké Kotliny v Hrubém Jeseníku. Sedimenty všech zkoumaných akumulací byly zkoumány pod elektronovým mikroskopem, byly popsány jejich morfologické charakteristiky a vliv prostředí, jehož působením mikrotvary vznikly. Pro porovnání zkoumaných forem reliéfu pomocí koeficientu vzdálenosti byl vypočten exoskopický standard morén, byly provedeny statistické analýzy a zjištěny diagnostické znaky pro odlišení mur a morén. Také byl vypočítán exoskopický standard pro různé typy morén (čelní, boční, bazální), které je možno pomocí metody exoskopie rozlišit. Výzkum mimo jiné ukázal, že existují statisticky průkazné rozdíly mezi murami a morénami, mezi různými typy morén, ale zároveň také že typicky glaciální mikrotextury, jak jsou obecně přijímány, se objevují v podobné míře i na zrnech mur a jim podobných akumulací. Výzkum byl podpořen z grantů GAUK (32107) a GAAV (KJB300460803). Klíčová slova: glaciální sedimenty,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Morfologie údolního uzávěru Moravice, Hrubý Jeseník
Steffanová, Petra ; Křížek, Marek (oponent) ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce)
V Hrubém Jeseníku se vyskytuje několik velkých amfiteatrálních údolních uzávěrů. Velká kotlina situovaná od pod Vysokou Holí je předmětem zájmu již od konce 19. století. Na možnost pleistocénního zalednění bylo poukázáno několika geomorfologickými výzkumy oblasti. Cílem diplomové práce je rozšířit poznatky o morfologii a genezi Velké kotliny. Sledované území bylo ohraničeno rozvodnicí po první pravostranný přítok Moravice. Morfometrie karového uzávěru byla zpracována analýzou morfometrických charakteristik v prostředí GIS 9.3. Identifikace tvaru a rozsahu glaciálních akumulačních forem, při kterých bylo využito především podélného a příčného profilování v terénu, poukázala na možnost kvartérního zalednění. Kar Velké kotliny je budován méně pevnými horninami, důkazy zalednění tedy nejsou tak signifikantní jako například u karů na Šumavě a v Krkonoších. V údolí Moravice byly identifikovány dva relikty morén. Výše položený relikt morény byl vytvořen během posledního ústupu ledovce a dělí dno karu na dva stupně. Relikt čelní morény, který představuje maximální dosah zalednění, přesahuje přes dno karu. Identifikace obou reliktů morén byla podpořena analýzou sedimentů a georadarovou metodou. Přestože popsané relikty morén potvrzují úvahu o zalednění, bylo by dobré v budoucnu ověřit jejich genezi také...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.