|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – březen 2018
Hanzlová, Radka
V březnu 2018 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (69 %) a policie (66 %), nejméně lidé důvěřují církvím (25 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, bank a rádií, v případě odborů převažuje důvěra jen mírně. U internetu je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný. U ostatních institucí (televize, tisk, neziskové organizace) již výrazně převažuje nedůvěra.
|
|
| |
|
|
Postoje českých občanů k obraně ČR - leden 2018
Hanzlová, Radka
V lednovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO. Popisované výsledky v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými se suverenitou státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky.
|
|
| |
|
|
Self-tracking a běhání: sociologická analýza
Hanzlová, Radka ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Práce se soustředí na téma self-trackingu, tedy sledování a zaznamenávání dat o sobě samém s využitím digitálních technologií, a to se zaměřením na běžce v ČR. Hlavním cílem práce je prostřednictvím detailní sociologické analýzy popsat českou běžeckou komunitu, a především odpovědět na otázku: Proč běžci praktikují self-tracking a jaký z toho mají užitek? Teoretická část se nejdříve věnuje tématu self-trackingu, poté teorii užití a uspokojení a teorii online komunit. Analytická část je věnována popisu, analýze a interpretaci výsledků vlastního dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo celkem 844 běžců, z nichž 754 praktikuje self- tracking. V rámci výzkumu bylo stanoveno několik hypotéz týkajících se sociodemografické struktury, běžeckých charakteristik, motivace, uspokojení, bezpečnosti. Prostřednictvím explorační faktorové analýzy bylo identifikováno 5 motivů (sebekontrola, orientace na výsledek, sebezlepšování, zvyklost, sociální interakce), které vedou běžce k používání sebemonitorovacích zařízení, přičemž motivy se liší dle pohlaví a běžeckých charakteristik (zkušenost s během, úroveň běžce, frekvence běhání, trenér), jež se zároveň ukazují jako hlavní ovlivňující faktory pro self-tracking obecně. Se self-trackingem úzce souvisí sdílení výsledků v online běžeckých skupinách; v těchto...
|
|
|
Česká veřejnost o zdravotnictví - prosinec 2017
Hanzlová, Radka
V prosinci 2017 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví. V jeho rámci byla zjišťována celková spokojenost občanů se zdravotním systémem v ČR a rovněž jejich názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví, jako je například financování veřejného zdravotnictví, hospodaření v oblasti léků či fungování pojišťoven.
|
|
|
Důvěra názorům vybraných skupin vyjadřujících se k veřejným otázkám v ČR – říjen 2017
Hanzlová, Radka
Do říjnového šetření zahrnulo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek, ve kterých respondenti posuzovali svoji důvěru ke skupinám lidí vyjadřujících se k veřejným otázkám. Nejprve hodnotili, zda se jejich rozhodnutí řídí spíše názory odborníků nebo obyčejných lidí. V následující otázce pak uváděli, nakolik důvěřují některým konkrétním skupinám lidí vyjadřujících se k situaci v České republice.
|
|
| |
|
|
Daně z pohledu veřejného mínění – říjen 2017
Hanzlová, Radka
Říjnové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále zkoumalo názory na to, zda by lidé s vyššími příjmy měli v porovnání s lidmi s nízkými příjmy odvádět vyšší procento z těchto příjmů na daních, a také se dotazovalo na to, zda lidé rozumějí současnému daňovému systému.
|
|
|
Genderové nerovnosti ve sportovních organizacích: analýza genderové struktury členské základny a řídících pozic
Hanzlová, Radka ; Špaček, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Marie (oponent)
Práce se věnuje genderovým nerovnostem ve sportu, konkrétně nedostatečnému zastoupení žen na řídících a rozhodovacích pozicích v národních sportovních organizacích. Hlavním cílem práce je prostřednictvím genderové struktury členů a řídících pozic zachytit genderové aspekty sportovní kultury, mimo jiné i v časové perspektivě, skrze niž lze vést úvahy o stabilitě či změně. Na základě provedeného kvantitativního výzkumu, kdy nejdříve byla prostřednictvím seskupovací analýzy vytvořena typologie sportovních organizací, ke které byly následně vztaženy výsledky genderové analýzy řídících pozic, lze tvrdit, že sportovní organizace přispívají k udržování maskulinní kultury sportu. Hlavním projevem je převaha mužů jak v členské základně, tak především ve vedení sportovních organizací, kde muži silně dominují vyjma sportů, které jsou explicitně chápany jako ženské. Na pozadí zjištěných výsledků stojí jednak genderový význam sportu ve společnosti, tzn. jedná-li se o mužský, či ženský sport, ale rovněž i organizační kultura jednotlivých sportovních organizací, která úzce souvisí se sociální politikou dané země. Výsledky práce, které popisují genderovou situaci na poli organizovaného sportu v ČR, mohou sloužit jako podnět pro další výzkumy v oblasti sportu, neboť ta v ČR představuje prozatím nepříliš prozkoumaný terén....
|
host ::
RSS.