|
|
Využití micelární elektrokinetické chromatografie v analýze léčiv
Lípová, Markéta ; Polášek, Miroslav (oponent) ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce)
Práce se věnuje vypracování metody micelární elektrokinetické chromatografie (MEKC) s UV detekcí při 214 nm pro současnou analýzu paracetamolu, kofeinu, kyseliny askorbové a chlorfenaminu. Validovaná metoda byla následně použita pro stanovení těchto látek v průmyslově vyráběném kombinovaném farmaceutickém přípravku. Pro vypracování MEKC metody bylo vyzkoušeno několik elektrolytových systémů a hledány optimální podmínky pro analýzu - koncentrace borátu, pH, koncentrace dodecylsíranu sodného (SDS), přídavek organických rozpouštědel, velikost separačního napětí a teploty. Jako optimální operační systém byl zvolen 40 mM borátový tlumivý roztok s obsahem 70 mM SDS a 10% (v/v) methanolu (pH* elektrolytu bylo upraveno 1 M amoniakem na 7,6). Jako vnitřní standard byl zvolen ethylparaben. Analýzy byly provedeny v nepotažené křemenné kapiláře o vnitřním průměru 75 µm a délce 60 cm (efektivní délka 50 cm) a při napětí 30 kV a teplotě 20 řC. Analýza trvala pod 10 min. MEKC je vhodná metoda pro analýzu daných léčiv v přípravku TRIGRIP por. cps. dur. Zjištěný obsah účinných látek v přípravku odpovídal deklarovanému obsahu, opakovatelnost metody je 1,23% až 2,75% (n=3). Správnost metody (recovery) byla nalezena v rozmezí 90,43% až 99,59%.
|
|
|
Analýza pantothenanu vápenatého, methylparabenu a propylparabenu pomocí micelární elektrokinetické chromatografie
Balcar, Josef ; Polášek, Miroslav (oponent) ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce)
1. ABSTRAKT 1.1. ANALÝZA PANTOTHENANU VÁPENATÉHO, METHYLPARABENU A PROPYLPARABENU POMOCÍ MICELÁRNÍ ELEKTROKINETICKÉ CHROMATOGRAFIE Josef Balcar Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie, Heyrovského 1203, Hradec Králové Cílem mé rigorózní práce bylo vypracovat metodu pro separaci a stanovení pantothenanu vápenatého, methylparabenu a propylparabenu pomocí micelární elektrokinetické kapilární chromatografie a její aplikace na konkrétní léčivý přípravek. Separace probíhala v nepotažené křemenné kapiláře (7,5 cm × 75 μm i.d.) při 20 kV s UV detekcí při 200 nm. Základním elektrolytem byl 40 mM tricin (pH* 8,2), který obsahoval 50 mM dodecylsíran sodný jako surfaktant a 20 % (V/V) methanolu. Kalibrační závislost byla měřena v rozmezí koncentrací 50,0 - 500,0 mg/100ml pro pantothenan vápenatý, 2,0 - 20,0 mg/100ml pro methylparaben a 0,5 - 5,0 mg/100ml pro propylparaben. Validovaná MEKC metoda byla aplikována na kontrolu jakosti farmaceutického přípravku ve formě masti. Celkový čas analýzy byl přibližně 3 min.
|
|
|
Stanovení glukosaminu v léčivých přípravcích a potravních doplňcích pomocí kapilární izotachoforézy
Elsnerová, Lenka ; Polášek, Miroslav (oponent) ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce)
Cílem práce bylo vypracovat metodu kapilární izotachoforézy (ITP) s konduktometrickou detekcí pro separaci a stanovení glukosaminu (GA), tj. léčiva ze skupiny SYSADOA (symptomatic slow acting drugs of osteoarthritis). Optimální operační systém elektrolytů měl složení: 20 mM pikolinát draselný + 10 mM kyselina pikolinová, pH 5,4-vedoucí elektrolyt (LE) a 10 mM kyselina mravenčí-koncový elektrolyt (TE), pH = 3. Byl vypracován časový a proudový režim ITP analýzy. Separační proud 50 µA byl v čase 340 s od začátku analýzy přepnut na detekční proud 20 µA. Celková doba analýzy je ˂ 10 min. Za těchto podmínek má efektivní pohyblivost léčiva hodnotu 24,7 . 10-9 m2 . V-1 .s-1 s použitím tetraethylamonium- jodidu jako standardu pohyblivosti. Kalibrační závislost byla v daném operačním systému lineární v rozmezí koncentrací 50 - 200 mg.l-1 glukosaminu baze, r = 0,99747. Metoda poskytuje přesné výsledky s relativní směrodatnou odchylkou RSD = 0,52 % (c=100 mg l-1 GA). Vypracovaná metoda byla úspěšně použita ke stanovení účinné látky glukosaminu v pěti léčivých přípravcích, resp. potravních doplňcích ve formě tablet, tobolek a granulátu pro přípravu roztoku. Výtěžnost (recovery) se pohybuje v rozmezí 96,2 - 100,3 %.
|
|
|
Analýza extraktu z rostlinné drogy Orthosiphon stamineus pomocí kapilární zónové elektroforézy
Hašek, Jan ; Polášek, Miroslav (oponent) ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce)
Metoda kapilární zónové elektroforézy byla užita pro separaci látek rostlinného původu ze skupiny fenolických kyselin (skořicová, karnosolová, rozmarýnovám kávová) a flavonoidů (rutin, apigenin, kveretin luteolin). Postupnou optimalizací složení testovaných pufrů se jako nejvhodnější ukázalo použití 50 mM borátového základního elektrolytu s pH 9. Separace probíhala v kapiláře s vnitřním průměrem 50 μm o efektivní délce 50 cm. UV - detekce probíhala při vlnové délce 200 nm a doba analýzy trvala přibližne 23 min. Pro zvýšení citlivosti UV - detekce byly vyvíjeny metody využívající zakoncentrování z velkého objemu vzorku. Dobré výsledy poskytovalo využití zakoncentrování se změnou polarity umožňující dávkování vzorku představující asi 50% celkového objemu kapiláry. Dosažené detekční limity při 60 násobném zkoncentrování se pohybují v rozmezí 0,006-0,014 μg/ml. Systém byl použit na analýzu rostlinného materiálu, v methanolickém extraktu byl stanoven obsah kyseliny rozmarýnové 710,9 μg (RDS = 2,36%) a kyseliny kávové 38,2 μg (RDS = 3,73%) na g práškované nati Orthosiphon stamineus.
|
|
|
Analýza látek přírodního původu metodou kapilární izotachoforézy a kapilární zónové elektroforézy
Černá, Veronika ; Polášek, Miroslav (oponent) ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce)
Byla vypracována metoda tITP-CZE s obráceným elektroosmotickým tokem pro analýzu sedmi organických kyselin přírodního původu. Byl sledován vliv koncentrace borátového pufru, vliv pH, přídavku organického rozpouštědla, přídavku cyklodextrinů, koncentrace NaCl jako stackeru a doba nástřiku. Měření probíhalo při napětí -30kV v kapiláře s vnitřním průměrem 50μm a s efektivní délkou 68cm. Optimální separační podmínky byly nalezeny při koncentraci 125mM borátového pufru, pH 8,2, přídavku 0,001% (V/V) hexadimetrimbromidu a přídavku 10mM 2,6-di-O-methylcyklodextrinu. Jako stacker byl použit NaCl v koncentraci 200mM a doba nástřiku byla 90s. Zlepšení rozlišení při separaci daných kyselin bylo dosaženo aplikací intrakapilárního teplotního gradientu během elektroforézy z 20o C na 24řC.
|
|
|
Separace chirálních pesticidů pomocí cyklodextrinů kapilární elektroforézou
Denková, Barbora ; Polášek, Miroslav (oponent) ; Jáč, Pavel (vedoucí práce)
V této diplomové práci je představena předběžná studie využití EKC-PF (s cyklodextrinem, jako chirálním selektorem) pro separaci chirálních pesticidů. Úvodem jsou prezentovány teoretické informace týkající se přístrojového vybavení, teorie elektroforézy jakož i různých elektroforetických technik. Dále je zmíněna problematika chirálních separací pomocí CE, využití cyklodextrinů jako chirálních selektorů v CE a možnosti techniky částečného plnění kapiláry. Nakonec jsou definovány chirální pesticidy a uvedeny informace o separaci jejich enantiomerů. Experimentální část se zabývá hodnocením separace enantiomerů některých pesticidů (trichlorphon, cyprokonazol, hexakonazol, imazalil, myklobutanil, penkonazol, tebukonazol, propikonazol, a benalaxyl) pomocí CM-β-CD, jako chirálního selektoru. Nejprve byla provedena univariantní optimalizace separačních podmínek (doba nástřiku CM- β-CD, napětí, teplota, pH, povaha a koncentrace elektrolytu) u benalaxylu. Dále byl realizován screening efektu nástřikového času CM-β-CD na rozlišení a migrační časy u ostatních pesticidů se záměrem zjistit potenciál tohoto CD jako chirálního selektoru pro enantioselektivní separaci tohoto typu analytů.
|
|
|
Analýza diosminu, hesperidinu a rutinu v potravních doplňcích metodou kapilární elektroforézy
Vašíčková, Tereza ; Polášek, Miroslav (oponent) ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce)
Analýza diosminu, hesperidinu a rutinu v potravních doplňcích metodou kapilární elektroforézy 4/82 Abstrakt V práci byla vyvinuta metoda kapilární zónové elektroforézy (CZE) s UV detekcí pro separaci a stanovení flavonoidů rutinu, hesperidinu a diosminu. Analýza probíhala v křemenné kapiláře s efektivní délkou 50 cm, vnitřním průměrem 50 µm, při napětí -30 kV a teplotě 25řC. UV detekce byla provedena ve vlnových délkách 200 nm, 246 nm a 280 nm. Vzorky byly dávkovány hydrodynamicky tlakem 50 mbar po dobu 6 s. Celková doba analýzy < 6 minut. Separace byla optimalizována testováním různých parametrů, jako je koncentrace základního elektrolytu, pH, přídavek organického rozpouštědla a cyklodextrinů. Optimální složení základního elektrolytu bylo: 35 mM tetraboritan sodný s 2,5% methanolu, (pH* 9,0 bylo upraveno kyselinou boritou) a 1,5 mM α-CD. Kalibrační závislosti byly vypracovány v rozmezí koncentrací pro rutin 100,58 - 1005,80 µg/ml; r = 0.9991, pro hesperidin 90,33 - 903,29 µg/ml; r = 0.9785 a pro diosmin 45,56 - 455,60 µg/ml; r = 0.9972. Jako vnitřní standard byl použit propylparaben. CZE byla aplikována na stanovení obsahu flavonoidů v potravním doplňku HEMOSTOP® PROBIO, tobolky. RSD hodnoty jsou v rozmezí 3,25% - 4,12%, n =3. Klíčová slova Flavonoidy, rutin, hesperidin, diosmin, kapilární zónová...
|
|
| |
|
|
Vývoj umělého zubu založený na technice povrchové plasmové resonance
Solanská, Kateřina ; Polášek, Miroslav (oponent) ; Solich, Petr (vedoucí práce)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra analytické chemie DIPLOMOVÁ PRÁCE Vývoj umělého zubu založený na technice povrchové plasmové resonance (SPR) SOUHRN Hradec Králové 2009 Kateřina Solanská Hlavním cílem této práce bylo vytvoření umělého zubu a následné testování jeho funkčnosti pomocí Surfové plasmové resonance (SPR). Sensory založené na resonanci povrchového plasmonu umožňují sledování dějů doprovázených změnou indexu lomu v blízkosti povrchu sensoru v reálném čase. Připravené senzory byly použity pro monitorování absorpce proteinů obsažených ve slinách. Výhoda takto připravených senzorů je, že můžeme sledovat časovou závislost reakce a následně určit například kinetiku reakce. Prvním krokem bylo vyčistit a aktivovat povrch senzorů. K tomu byl využit roztok kyseliny sírové s peroxidem vodíku (3:1) a roztok hydroxydu draselného s peroxidem vodíku (1:1). Po aktivování povrchu senzorů byla připravena suspenze nanočástic hydroxyapatitu v bezvodém etanolu (0.5g/250ml). Pro nanesení hydroxyapatitu na senzor byla zvolena metoda elektroforézy. 12 ml připravené suspenze bylo použito jako elektrolyt, vzdálenost mezi elektrodami byla přibližně 5-6mm. Na elektrody bylo dodáváno napětí 5V po dobu 10 vteřin. Takto připravený povrch mohl být použit pro další testování. Pro ověření...
|
|
|
Chemiluminiscenční hodnocení celkové antioxidační kapacity potravin
Vlčková, Jitka ; Solich, Petr (oponent) ; Polášek, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce 2009 Abstract_CZE Jitka Vlčková SOUHRN Práce se zabývá měřením a hodnocením celkové antioxidační kapacity (TAC) ve vzorcích červeného vína ošetřených čtyřmi čeřícími činidly (třemi různými typy želatiny a polyvinylpolypyrrolidonem) v koncentracích 10, 20 a 40 g/hL. Hlavním cílem bylo zjistit, jak čeřidla v různých dávkách ovlivňují TAC. Druhá část se zabývá vztahy mezi změnami TAC a obsahy jednotlivých antioxidačních komponent ve vzorcích (celkového množství polyfenolů, antokyanů, kyseliny gallové a nízkomolekulárních fenolů). Celková antioxidační kapacita byla hodnocena metodou TEAC (Trolox equivalent antioxidant capacity assay). Teoretická část diplomové práce stručně shrnuje základy o luminescenci, zaměřené na chemiluminiscenční reakce. Teorie volných radikálů a antioxidanty, zejména ty, které jsou zahrnuty v červeném víně, jsou také popsány. Proces vinařství, především čiření je také obsažen v této části. Experimentální část popisuje metody stanovení celkové antioxidační kapacity, princip metody CL (chemiluminescent) assay založené na systému luminol/křenová peroxidáza. Výsledky ukazují rozdílné chování polyvinylpolypyrolidonu (PVPP) oproti želatině. Zatímco želatina snižuje TAC, PVPP má tendenci působit opačně. Z hlediska koncentrace se ukázalo, že rozdíly v TAC mezi vzorky obsahujícími...
|
host ::
RSS.