|
|
The Medals of the Emperor Francis Stephen of Lorraine.
Kleisner, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
PRÁCE SE ZABÝVÁ MEDAILEMI CÍSAŘE FRANTIŠKA ŠTĚPÁNA LOTRINSKÉHO (8. PROSINCE 1708 V NANCY - 18. SRPNA 1765 V INNSBRUCKU). JSOU NEJENOM POPSÁNY, ALE I VYLOŽENY JAKO NÁSTROJE POLITICKÉ PROPAGANDY V DOBĚ BEZ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ, KDY NOVINY NEVYCHÁZELY ČASTĚJI NEŽ JEDNOU TÝDNĚ. VÉVODOVÉ LOTRINŠTÍ RAZILI JAKO SUVERÉNI SVÉ VLASTNÍ MINCE. NA ROZDÍL OD MINCÍ NEMĚLY MEDAILE PEVNOU HODNOTU ANI PENĚŽNÍ FUNKCI A JEJICH RAŽBA NEBYLA VYHRAZENA VLÁDĚ. MEDAILE PŘEDSTAVUJÍ PORTRÉTOVANÉHO TAK, JAK SI PŘÁL BÝT VNÍMÁN VEŘEJNOSTÍ. JEDNOTLIVÉ DETAILY NEJSOU VĚRNÝM ZÁZNAMEM SKUTEČNOSTI, JSOU TO SYMBOLY. OPIS SHRNUJE SPOLEČENSKÉ POSTAVENÍ A TITULY, REVERS UKAZUJE ZÁMĚR VYDAVATELE: POUŽITÉ EMBLEMY BUĎ VYJADŘUJÍ OBECNÉ MORÁLNÍ POUČKY NEBO OSLAVUJÍ DOSAŽENÉ ÚSPĚCHY. CÍSAŘSKÝ DVŮR VTISKL OFICIÁLNÍM MEDAILÍM JEDNOTNÝ RÁZ. VÍDEŇSKÁ MINCOVNA MĚLA K DISPOSICI PORTRÉTNÍ AVERS, KE KTERÉMU MEDAILÉR ZHOTOVIL POŽADOVANÝ REVERS. KROMĚ ZAKÁZEK DVORA ZHOTOVOVALI MEDAILÉŘI I MNOŽSTVÍ RAŽEB, U KTERÝCH PŘEDPOKLÁDALI ZÁJEM KUPUJÍCÍCH. SVÉ PRÁCE MEDAILÉŘI PRODÁVALI SAMI A PODLE VŠEHO I PROSTŘEDNICTVÍM KNIHKUPCŮ A TISKAŘŮ, NEBOŤ BYLY SOUČÁSTÍ DOBOVÉHO ZPRAVODAJSTVÍ. VĚTŠINA BAROKNÍCH MEDAILÍ JE KOLEKTIVNÍM DÍLEM: NÁMĚT, MOTTO, KRESEBNÝ NÁVRH, MODEL A RAZIDLO MOHLY BÝT PRACÍ RŮZNÝCH ODBORNÍKŮ. TÉMĚŘ VŽDY TO PAK BYL ŘEZAČ ŽELEZ, RYTÝCH BEZ...
|
|
|
Baroko jako styl v pojetí Vojtěcha Birnbauma
Murár, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Bakalářská práce Baroko jako styl v pojetí Vojtěcha Birnbauma se zabývá formulací významného teoretického díla Barokní princip v dějinách architektury (1924) českého historika umění Vojtěcha Birnbauma (1877-1934). V pěti kapitolách se věnuje této v českých dějinách umění výjimečné práci. Po krátkém úvodu samotné osobnosti Vojtěcha Birnbauma práce zkoumá způsob formulace Barokního principu v dějinách architektury a snaží se ji zasadit do dějinného kontextu českého dějepisu umění počátku 20. století. Dále uvádí teoretický rámec v dějinách přemýšlení o baroku od jeho počátků dodnes. Nakonec práce interpretuje Birnbaumovo chápání stylu na základě výskytu barokní epochy v dějinách umění.
|
|
|
Moderní dějiny a památková péče ve středo-východní Evropě
Krejčí, Marek ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Biegel, Richard (oponent)
Český historik Max Dvořák je znám jako jeden z hlavních představitelů moderní památkové péče ve středo-východní Evropě. Podobně jako jeho mentor Alois Riegl, formuloval své názory na základech vídeňské školy dějin umění. Hlavní cíl a přínos studie spočívá v porovnání některých jevů, stejně jako recepce Dvořákových a Rieglových myšlenek v zemích středo-východní Evropy, to jest bývalého Československa, Polska, Maďarska a Slovinska od počátků organizované státní památkové péče v habsburské monarchii do současnosti. V někdejším Československu se Dvořákovy zásady ochrany památek prosadily jako univerzální. bohužel v praxi tento dominantní teoretický diskurz byl pozměněn památkovou praxí, projevující se pragmatickou konformitou v konfliktu s politickou realitou. Poválečná léta na jedné straně přinášejí rozmach státní památkové péče, který je trpce vykoupen ještě výraznějším podřízením odborných hledisek politickým. Vším tím podstatně utrpěl morální étos oboru, kdy převládl byrokratický formalismus nad věcným řešením problémů, kompromisnictví a neochota riskovat vlastním postavením kvůli řešení zásadních otázek ochrany památek, stejně jako nezájem o metodologickou a teopretickou reflexi oboru. Jenom historici umění Oldřich Stefan (s holistickým sociologickým pojetím památky), Václav Richter (silně...
|
|
|
Benátské vlivy na dílo Boccaccia Bocaccina
Jiráková, Hana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
(česky) Ústředním tématem mé práce jsou benátské vlivy na dílo Boccaccia Boccaccina, který byl jedním z nejvýznamnějších představitelů cremonské malířské školy. Zpočátku pracoval v Janově, Cremoně a v Miláně a byl ovlivněn umělci jako Leonardo, Bramantino a Boltraffio. V letech 1497-1500 je Boccaccino doložen ve Ferraře. V této době provedl tzv. tondo Gronau, Nesení kříže, Madonu s dítětem z Bostonu, Madonu s dítětem z Padovy, Adoraci pastýřů z Neapole a Mrtvého Krista podpíraného andělem. Tato díla prozrazují vliv Bramantina, umbrijské školy, ale také časný vliv benátského umění. V roce 1500 nebo 1501 namaloval oltářní obraz s Madonou a dítětem se sv. Petrem, Archandělem Michaelem, sv. Janem Křtitelem a sv. Janem Evangelistou pro kostel San Giuliano v Benátkách. Vzory této kompozice jsou oltářní obraz Antonella da Messina ze San Cassiano a Madona s dítětem se světci, kterou Giovanni Bellini vytvořil pro kostel San Giobbe. Boccaccinův obraz v San Giuliano je inspirován také Ercolem de'Roberti a Lorenzem Costou. V barevnosti se projevuje vliv Giorgiona. V roce 1506 je Boccaccino doložen v Benátkách, ale také v Cremoně. V letech 1500-1506 pobýval pravděpodobně v Benátkách, ale mohl také cestovat mezi oběma městy. V této době namaloval Boccaccino několik obrazů Madony s dítětem jako polopostavy za...
|
|
|
Obrazové principy v literatuře raného novověku
Bedřich, Martin ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Martin Bedřich Obrazové principy v literatuře raného novověku- abstrakt disertace Tato práce se zabývá obrazovými principy v literatuře raného novověku. Zkoumá, jakým způsobem jsou v literárním textu přítomny struktury, které jsou primárně spojeny s obrazovým médiem. Východiskem práce je poznání, že předmoderní člověk spojoval epistemologické otázky mnohem více s fYzickou recepcí obrazů, což se zpětně odráží i v jeho užívání jazyka a textů. V úvodu jsou s pomocí moderních teorií obrazu (Didi-Huberman, Belting) nastíněny teoretické předpoklady práce na pomezí obrazu a textu. V jednotlivých kapitolách jsou v sondách, obvykle na materiálu české barokní literatury, probírány relevantní oblasti - nejprve je věnována pozornost antickému filozofickému a rétorickém pojmu enargeia (lat. evidentia), vyjadřujícímu schopnost jazyka vytvářet zdání vizuální zkušenosti; dále funkci erbu v textu kázání Hilaria Litoměřického na plzeňský Nový svátek roku 1467; principům emblematiky, resp. otázce emblematických struktur v textu; vizualizaci v oblasti meditační a modlitební praxe v raném novověku; otázce odrazu jako způsobu specifického druhu poznání a jeho literárnímu zpracování; a úvahám o intervenci obrazu do textu jakožto způsobu dominance obrazu v mnoha rovinách jazykového útvaru. Práce v dílčích sondách ukázala, jakým...
|
|
|
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
|
|
|
Caspar David Friedrich. Motiv postavy u okna, její geneze a vývoj
Hájková, Zita ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem Caspara Davida Friedricha (1774 - 1840), který je považován za jednoho z nejdůležitějších malířů a kreslířů německého romantismu. Jeho hlavním přínosem pro malířství byla tvorba obrazů se subjektivní, později také s politicky motivovanou symbolikou. Náměty jeho děl zachycují většinou přírodu, v které často stojí lidé a pozorují krajinu v dálce. První kapitola přibližuje osobu a dílo malíře, který vytvořil nový styl krajinářství. V přírodě objevil duchovní složku, kterou spojoval s obrazem. Následně práce popisuje vlivy romantického literárního hnutí a náboženství na jeho tvorbu. Druhá kapitola prezentuje ženskou postavu otočenou zády k divákovi a to v malbě Žena u okna z roku 1822. Jsou představeny nejrůznější interpretace historiků umění, které souvisejí především s romantizujícími vizemi individuality a nekonečna. Dále je nastíněn původ a vývoj ženské postavy otočené zády k divákovi v malířství od pravěku až po 20. století. Ve třetí kapitole je objasněn fenomén okna v umění. Zároveň je předvedeno okno v interiéru a výhled z okna jako výrazový prostředek umělcova vyjádření. V poslední části třetí kapitoly je naznačen vývoj motivu ženy otočené zády k divákovi u okna od prvních zobrazení až po tvorbu 21. století. Ukázky motivů jsou prezentovány v malířské...
|
|
|
Dav a masa v umění. Multiplicita v díle Ivana Kafky
Bartlová, Anežka ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Pospiszyl, Tomáš (oponent)
Ve své práci jsem se věnovala umění Ivana Kafky z hlediska fungování multiplicity. Na základě podrobnějšího průzkumu charakteru Kafkových děl jsem dospěla k vymezení důležitých aspektů v jeho tvorbě: práce s časem, místem a multiplicitou. První a druhý aspekt jsem v práci krátce zanalyzovala. Multiplicitu jako širší fenomén jsem definovala pomocí kategorií, vytvořených pro účely této práce. Tak typ užití multiplicity na způsob masy je charakterizován jako soubor neživotných elementů bez autonomie. Pro multiplicitní zobrazení typu davu je naopak typická vyšší míra individuality jednotlivých částí, které ale zůstávají významotvorným prvkem vzhledem k celku díla. Na základě těchto kategorií jsem se pokusila sestavit diagram, který naznačuje souvislosti mezi charakterem obrazu (jedinečný - multiuplicitní) a typologií vztahů částí k celku (škála možností na ose pojem a jeho protiklad). Aplikací modelu "rozšířeného pole" Rosalind Krauss jsem dospěla k diferenciaci dalších dvou momentů multiplicitních obrazů, a to na principu sériovosti a seriality, kde hlavním vektorem je narativita. Takto charakterizovanou multiplicitu jsem aplikovala na konkrétní díla Ivana Kafky, která jsem vybrala tak, aby skrze příklady bylo možné co nejlépe vysvětlit navržený model vztahů multiplicity a jedinečnosti v umění obecně....
|
|
|
Francesco de Goya: Los Caprichos (Rozmary)
Moučková, Lucie ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Resumé Práce Los Caprichos (Rozmary) je věnována rozboru stejnojmenného grafického cyklu Francisca de Goyi. Umělec ovlivněný myšlením okruhu osvícenských přátel, následky nemoci, která nutně změnila jeho vnímání světa, autor vedený touhou po svobodném vyjadřování i ve výtvarném umění, představuje mezník mezi tradičním a moderním španělským uměním. Na pozadí dobových uměleckých preferencí druhé poloviny 18. století sledujeme postupný vývoj Francisca de Goyi-grafika, jeho osvobozování se od konvencí a přechod k tvorbě, která reflektuje autorovu osobnost a jeho názory na společnost. Jeho originální a enigmatické grafické dílo je postaveno na mnoha kontrastech: je technicky novátorské, neboť Goya používá neobvyklou techniku leptu a akvatinty, a zároveň tematicky odráží myšlení mnoha předchozích generací. Středem zájmu práce je série grafik Los Caprichos, která nejen reflektuje Goyovy osvícenské názory, ale navazuje také na bohaté lidové tradice a pověry. Na základě studia vybraných grafických listů a literatury hledáme spojitost mezi jednotlivými, zdánlivě tematicky odlišnými náměty. Vyobrazení prostituce, čarodějnictví či tzv. oslovin jsou však vzájemně provázaná a tvoří jeden velmi komplexní celek. K jeho pochopení přispívají i komentáře sepsané za Goyova života, nebo srovnání s přípravnými kresbami z Alb A a...
|
|
|
Paolo Fiammingo v Benátkách
Koubková Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce Paolo Fiammingo v Benátkách se zabývá osobností nizozemského malíře, který nejvýznamnější část svého tvůrčího života strávil v Benátkách. Práce shrnuje poznatky o jeho původu a konstatuje v souladu s existující literaturou k tématu, že až do jeho příchodu do Benátek není umělec známý a je těžké dohledat o jeho pobytu, uměleckém školení a činnosti zmínky. Práce se na základě rozboru jeho pozdějších děl a s oporou v odborné literatuře zabývá možnými vlivy toskánského a římského manýrismu, ale také benátského prostředí na umělcovo dílo. Nejvýznamnější část práce se věnuje Fiammingově pobytu v Benátkách, který začal s největší pravděpodobností v dílně Jacopa Tintoretta, kde se spolu s dalšími umělci podílel na jeho zakázkách. V té souvislosti práce informuje o tehdejší dílenské praxi, a o tom, jakým způsobem se umělecká díla dostávala k objednavatelům. Další částí práce je samostatná tvorba Paola Fiamminga v Benátkách, která je mimo jiné spojena s velkými zaalpskými zakázkami. Výsledky této části práce potom jsou vztaženy na případ Paola Fiamminga a jeho objednavatelů, augsburského obchodníka Hanse Fuggera a císaře Rudolfa II, a také jednoho objednavatele, jehož spojitost s Paolem Fiammingem se nepotvrdila. Další část práce se zabývá jednotlivými obrazy umístěnými v pražských a dalších...
|
host ::
RSS.