|
|
Ideové základy hispanoamerické cesty k nezávislosti: problém církve a náboženství
Eichlová Ördöghová, Gabriela ; Křížová, Markéta (oponent) ; Binková, Simona (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo pohlédnout na problematiku ideových základů politické emancipace pozdějších hispanoamerických států (probíhající přibližně v letech 1810 až 1825), která je v českém kontextu doposud poměrně málo probádaná. To v praxi znamenalo zaměřit pozornost na studium těch ideových vlivů a vzorů, které (spolu s faktory ekonomickými a společenskými) zásadním způsobem ovlivňovaly emancipační myšlenkové hnutí ve specifických podmínkách španělských kolonií, a poukázat také na základní obtíže spojené s touto problematikou, zejména vliv katolické církve a s ní spojených proudů ("katolické osvícenství", regalismus, jansenismus, náboženský synkretismus) a další důležité fenomény (např. kreolský patriotismus či svobodné zednářství), neboť právě proudy a fenomény působící v církvi patří k málo studovaným tématům. Celý proces stěžovala skutečnost, že doposud byl výzkum ve zkoumané oblasti značně roztříštěn a je zde patrná absence snahy o propojení působení všech uvedených vlivů. V českém kontextu jsou dostupné totiž pouze jisté jednotlivé zmínky týkající se především bourbonských reforem a vypovězení jezuitů, většinou rozptýlené v publikacích věnovaných obecným dějinám určitých oblastí, ovšem nejsou zaměřeny na zkoumání vlivu osvícenských, regalistických či jansenistických názorů na utváření myšlení lidí...
|
|
|
Latinská Amerika v projevech amerických presidentů poslední čtvrtiny devatenáctého století
Vacková, Marta ; Binková, Simona (oponent) ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zbývá zahraniční politikou Spojených států v posledním desetiletí 19. století. Hlavním záměrem bylo prostudovat zmínky o Latinské Americe v inauguračních projevech a zprávách o stavu Unie Grovera Clevelanda, Benjamina Harrisona a Williama McKinleyho. Jednotliví presidenti jsou představeni v profilech. Dále diplomová práce pojednává o diplomatických střetnutích Spojených států a zemí Latinské Ameriky, sleduje pronikání vlivu Spojených států do zemí Latinské Ameriky, dále pak vývoj expanzivní politiky Spojených států a postoj amerických prezidentů k tomuto vývoji. Nakonec práce popisuje průběh španělsko - americké války. klíčová slova: 80. a 90. léta 19. století, G. Cleveland, B. Harrison, W. McKinley, brazilská revolta 1893, Balmacedova revoluce 1891, aféra na Pobřeží Moskytů, arbitráž, španělsko - americká válka;
|
|
|
Inspirace v díle Fridy Kahlo
Moudrá, Veronika ; Binková, Simona (oponent) ; Křížová, Markéta (vedoucí práce)
Frida Kahlo, mexické a lidové umění je předmětem mé magisterské práce "Inspirace v díle Fridy Kahlo" pro Středisko ibero-amerických studií na Universitě Karlově. Věnuji se analýze předkolumbovských symbolů, lidovému umění, náboženským a každodenním motivům, jež jsou součástí díla Frida Kahlo. Práci, zaměřenou na společenské vědy, specielně na mexické umění a tradice, doplňuje obrazová analýza. V širším měřítku otvírá téma nacionalistických tendencí v kontextu mexické revoluce počátku dvacátého století. Nezaměřuje se pouze na život Fridy Kahlo, analýzu díla, ale snaží se podat kompletní obraz tvorby této ženy, která byla součástí širšího uměleckého proudu - specifických podmínek, které doprovázely sociální změny na počátku dvacátého století. Autorka však není jen následovatelem. Svou velmi osobní koncepcí boří stávající limity.
|
|
|
Charakteristika současné mexické španělštiny
Kloučková, Lucie ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
V této práci se pokusím postihnout současný stav mexické španělštiny na základě dostupných výzkumů renomovaných lingvistů. Současně k těmto poznatkům přidávám některá vlastní pozorování a vlastní zkušenost s mexickou španělštinou. Práce je rozdělena na čtyři oddíly. Úvodní část obsahuje kromě samotného úvodu a výchozí teze ještě popis některých důležitých pojmů. Ve druhé části se podíváme na mexickou španělštinu jednak z diachronního pohledu, tedy z hlediska historického, a dále z pohledu synchronního, tedy z hlediska diatopického a diastratického. Třetí část popisuje charakteristické rysy mexické španělštiny ve všech třech jazykových plánech, jsou to tedy rysy fonetické a fonologické, rysy morfosyntaktické a specifické rysy lexikální. V poslední části přikládám pro ilustraci přepisy a analýzu dvou vlastních nahrávek rodilých mluvčích ze státu Guanajuato. Španělština, jíž se mluví v Mexiku, sdílí hlavní rysy s variantami španělštiny ostatních zemí Hispánské Ameriky. Jsou to zejména fonologické rysy jako seseo nebo yeísmo, v oblasti lexika a syntaxe použití tvaru ustedes místo vosotros a následně příslušných tvarů sloves pro tykání více osobám, používání výrazů pociťovaných ve Španělsku jako archaické nebo absence jevů leísmo, laísmo nebo loísmo. Také je častější užívání opisných vazeb než syntetických tvarů...
|
|
| |
|
|
Josef Ladislav Erben a obraz Ameriky
Hlávková, Marta ; Binková, Simona (oponent) ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Josef Ladislav Erben (1888-1958) se zařadil v první polovině dvacátého století mezi důstojné pokračovatele slavných cestovatelů naší země. Kromě Antarktidy se dostal na všechny kontinenty, z nichž nejdůkladněji poznal a procestoval Austrálii a Jižní Ameriku. Do povědomí občanů nového Československa se zapsal především svými cestopisnými reportážemi zasílanými z cest, přednáškovou činností během dvou svých krátkých návratů do vlasti, a také čtyřmi cestopisy z Jižní Ameriky. Cestovatelům nepříznivé politické klima v Československu po druhé světové válce mu nakonec znemožnilo návrat do vlasti, kde se na něj pomalu zapomínalo. Až 28 let po Erbenově smrti v dalekém australském Melbourne oživil jeho památku ve vlasti významný český australolog Stanislav N ovotný sestavením knihy, zachycuj ící především Erbenovy osudy na australském kontinentě, nazvané Půl století světoběžcem. Jinak se ovšem oJ. L. Erbenovi u nás mnoho nenapsalo (j en několik popularizačních článků) a širší veřejnosti je dnes již téměř neznámý. Proto si troufám říci, že máme stále vůči tomuto cestovateli, sběrateli a vlastenci jistý nesplacený dluh.
|
|
|
Relations between Czechoslovakia and Mexico from 1945 to 1970
Majlátová, Lucia ; Binková, Simona (oponent) ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Diplomat-historik anebo historik-diplomat Vlastimil Kybal, začínal svou kariéru jako profesor historie na Karlově Univerzitě v Praze, nicméně později vstoupil do diplomatické služby s cílem zabezbečit pro mladou, v tom období málo známou Československou republiku, větší zázemí na poli zahraniční politiky. Kybal se významně přičinilo rozšíření kulturních a ekonomických vztahů s Latinskou Amerikou, především s Brazílií, Mexikem a Střední Amerikou, místech jeho diplomatického působení coby československého velvyslance. Kybal se zároveň přičinil o prohloubení zájmu a povědomí o Latinské Americe v Českosovensku a naopak. Jeho spis Po československých stopách v Latinské Americe, který odráží stav poznání zdrojů k historii českého a slovenského zájmu o latinskoamerický subkontinent, tvoří platformu českoslovenké iberoamerikanistiky. Tato kapitola si všímá především Kybalova působení ve funkci velvyslance v Mexiku v období 1935-1939. Zprávy, které Kybal zasílal z místa svého diplomatického působení, nám umožňují na jedné straně vnímat dobový československý politický zájem a na straně druhé můžeme tento materiál retrospektivně vyhodnotit jako soubor dojmů o mexické realitě daného období. Vzhledem k tornu, že kybalovýlIŮ aktivitalIŮ v Latinské Americe se zabývali ve svých studiích Ivo Barteček a Tomáš Jiránek, čerpám...
|
|
|
Indické kroniky Fernãa Lopese de Castanheda a Gaspara Correii
Znamenáček, Richard ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Dufková, Vlasta (oponent) ; Binková, Simona (oponent)
Tato rigorózní práce je komparativní dějepisnou prací, která srovnává dvě z pěti nejvýznamnějších kronik Portugalské Indie 16. století, Dějiny objevování a dobývání Indie Portugalci od Ferna Lopese de Castanheda a Záznamy z Indie od Gaspara Correii. Práce je rozdělena do tří oddílů. První oddíl je uvedením do problematiky. Jsou v něm nastíněny předpoklady mohutné portugalské zámořské expanze, tedy to, co jí předcházelo, jakož i její průběh. Je tam uveden chronologický přehled portugalského průniku do Asie, který zahájil a rozhodující měrou realizoval guvernér Afonso de Albuquerque (1509-1515). Díky němu dostal tzv. Estado da Índia, Stát Indie založený jeho předchůdcem Franciskem de Almeida, pevné základy a teritoriálně se ohromně rozšířil. Jeho stručná charakteristika je podána v druhé části tohoto oddílu. Úplný závěr prvního oddílu je pak věnován bohaté literatuře zámořských objevů. Po prvním oddílu přicházejí na řadu dva stěžejní oddíly, které jsou věnovány výše zmíněným kronikářům a jejich dílům, tedy Fernovi Lopesovi de Castanheda a jeho Dějinám (druhý oddíl) a Gasparovi Correiovi a jeho Záznamům (třetí oddíl). Po podrobných životopisech obou kronikářů jsou do hloubky zkoumány jejich slavné kroniky. U obou historiografů je analyzováno jejich pojetí historie a poslání historika, zkoumána je otázka toho,...
|
|
|
Italská komunita v Argentině
Daříčková, Eva ; Binková, Simona (oponent) ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Existence lidského společenství je naplněna pohybem a exodem jednotlivců, skupin a někdy i celých etnik. Příčiny těchto migrací jsou různé, v převážné míře jsou ekonomického charakteru, případně je vyvolávají politické, etnické nebo náboženské důvody. Pohnutky vedoucí k opuštění místa, kde se člověk narodil a vyrůstal, musely být vždy dostatečně silné, aby se lidé vydali vstříc neznámu a nejistotě, které je čekaly při cestě i při pobytu v hostitelské zemi. Těmto pravidlům se nevymyká ani italská emigrace na americký kontinent, tedy i do Argentiny. Po odchodu jednotlivců a malých skupin odcházejících z Apeninského poloostrova převážně z politických důvodů následovalo po sjednocení Itálie období masová emigrace, která měla hlavně ekonomické příčiny. V Argentině v druhé polovině 19. století evropská migrace sehrála hlavní úlohu v demografickém vývoji, hospodářské a společenské transformaci země. Nejpočetnější skupinou evropských imigrantů byli právě Italové. V období masové imigrace mezi lety 1881-1914 do Argentiny dorazilo celkem okolo 4.200.000 přistěhovalců, z toho asi 2.000.000 Italů, 1.400.000 Španělů, 170.000 Francouzů a 160.000 Rusů. Census z roku 1914 uvádí, že přibližně 30% argentinské populace tvořili cizinci, z čehož 11.7% bylo Italů, za nimi následují s 10.5% Španělé 1 V Argentině byla italská...
|
|
|
Jazyk mexické mládeže z hlediska slovní zásoby
Šmídová, Kateřina ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Cílem práce je především analyzovat příklady živého jazyka konkrétního místa, doby a konkrétních mluvčích. Jazyk každého jednotlivce je charakterizován neJvlce místem a prostředím, v němž vyrůstal. Jde jak o prostředí geografické, tak sociální. Geograficky se bude tato práce zabývat územím hlavního města Mexika, sociálním prostředím pak bude prostředí vysokoškolských studentů. Cílem práce je popsat a analyzovat diatopické rysy slovní zásoby jazyka mexické mládeže, poukázat na jevy, které se v této sféře jazyka vyskytují, tj. znaky mexické španělštiny, jež se do jazyka tamní mládeže promítají, a výskyt anglicismů a jazykových výpůjček z indiánských jazyků. Dalším cílem je představit důležité sociolingvistické prvky slovní zásoby vysokoškolské mládeže, nejvíce užívání hovorových, slangových a vulgárních výrazů. Je dbáno na to, aby struktura i obsah práce byly přehledné. Práce je rozdělena do tří hlavních oddílů. První z nich, teoretická část, studuje především teoretické poznatky související s předmětem práce, tj. slovní zásobu jazyka a vliv cizích jazyků v této oblasti. Analyzuje diatopické rysy zkoumaného jazyka, neboť jazyk mexické mládeže je nedílnou součástí mexické varianty španělštiny, vliv nativních jazyků, především nahuatlu, a vliv angličtiny. Zabývá se také sociolingvistickou analýzou jazyka,...
|
host ::
RSS.