|
|
Výskyt silných mrazů koncem měsíce dubna 2016 s ohledem na škody způsobené v ovocnářství
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, Petr ; Chuchma, F.
Výskyty teplot vzduchu pod bodem mrazu na počátku a konci vegetace, tedy výskyty tzv. vegetačních mrazů, byly vždy v našich klimatických podmínkách nebezpečím. Zima 2015/2016 byla relativně teplá, podobně také počátek jara a též měsíc duben. Vysoké škody v sadech způsobilo prudké ochlazení od 25. do 30. dubna 2016, kdy se na naše území dostal velmi studený vzduch od severu. Minimální teploty v noci a ráno klesly pod bod mrazu. Příliv studeného vzduchu začal 19. 4. 2016, ale pod bodem mrazu byly jen přízemní teploty vzduchu. Ovšem v období 25. až 30. 4. 2016 poklesly pod 0°C i teploty vzduchu měřené ve 2 metrech. Na celém území ČR byla nejnižší naměřená minima pod bodem mrazu a nejčastěji se pohybovala mezi -2 až -4°C. Nejnižší minimální přízemní teploty vzduchu za dané období klesly pod -5°C na 85 % území ČR. Na Moravě byla přízemní minimální teplota vzduchu nižší než 0°C v pěti dnech, v Čechách každý den ze sledovaného období 25. až 30. 4. 2016. Je nutné zdůraznit, že v době květu ovocných stromů bez listů tvoří květy aktivní povrch. Vyzařováním jsou teploty květů často ještě nižší než naměřená minima přízemní teploty vzduchu. V tomto hodnocení není zahrnut vliv reliéfu, díky kterému dochází k výskytu mrazových kotlin.
|
|
|
Změna hodnot dešťového faktoru na síti stanic v ČR v období 1961-2010
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, P. ; Zahradníček, P.
Výskyt srážek nevyjadřuje zcela přesně hodnocení vláhových poměrů v krajině. Zde byl proto použit Langův dešťový faktor sestavený z měsíčních a ročních průměrných teplot vzduchu a srážkových úhrnů na 267 stanicích v ČR za období 1961-2010. Hodnoty faktoru jsou na jednotlivých stanicích velmi různé, nejnižší jsou na jižní Moravě a v Polabí. v průměru za celou republiku vykazují během 50 let slabý pokles, který je ovšem překryt mnohem silnějším kolísáním z roku na rok. Největší pokles je pozorován v severních pohraničních horských oblastech. Langův faktor spočítaný pouze pro letní období vykazuje výraznější rozdíly mezi horskými oblastmi a nížinami, zejména jihomoravskými. Je pozorován silný pokles na celé severní Moravě, zvláště v horách, a jen slabý pokles, častěji slabý růst, na ostatním území České republiky.
|
|
|
Increase of annual and seasonal air temperatures in the Czech Republic during 1961-2010
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, P. ; Zahradníček, P.
Using the monthly means of air temperatures at 267 stations in the Czech Republic, the long-term change has been estimated at each station for the last 50 years. Annual mean temperatures for the whole country show a considerable increase, more pronounced than that for global temperature, however, supplemented by strong fluctuations from year to year. Long-term changes in air temperatures at different stations and in different regions vary. Stronger increase in air temperatures can be seen in Bohemia, whereas in Moravia temperature increase is not so significant. This difference is more pronounced in the winter, whereas in the summer, the differences are smaller and perhaps of opposite nature. This means that the continentality of the climate in Moravia increases, while in Bohemia it very slightly decreases. Long-term changes depend only marginally on the absolute values of annual mean temperatures at the respective station. The increase of autumn temperatures is considerably lower than that of other seasons.
|
|
|
Změna ročních a sezonních srážkových úhrnů v České republice v letech 1961-2012
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, P. ; Zahradníček, P.
Z měsíčních hodnot srážkových úhrnů na 267 stanicích v ČR byla stanovena dlouhodobá změna těchto úhrnů na každé stanici za posledních 50 let. Celkové roční úhrny za celou republiku vykazují slabý vzrůst, který je ovšem překryt mnohem silnějším kolísáním z roku na rok. Dlouhodobá změna ročních úhrnů je na různých stanicích a v různých regionech různá. V jižních a západních Čechách přibývá srážek více, v Polabí a na velké části Moravy je pozorován spíše úbytek srážek. Dlouhodobá změna závisí jen slabě na celkovém srážkovém úhrnu na příslušné stanici či regionu. Nejvíce rostou srážky letní, naproti tomu jarní srážky klesají, v ostatních obdobích je změna nepatrná. Současně se slabě mění roční variace: maximum srážek se přesouvá z června na červenec a srpen.
|
|
|
Vliv srážkových a teplotních poměrů v období 1961–2100 na možnosti pěstování smrku ztepilého v ČR
Cudlín, Pavel ; Štěpánek, P. ; Macků, J. ; Kohout, M. ; Rožnovský, J.
Pro zjištění pravděpodobnosti rozpadu smrkových ekosystémů vlivem klimatické změny, byly nejprve spočítány pro dva hlavní klimatické parametry (teploty a srážky) a dva klimatické extrémy (délka suchých období a počet tropických dnů) prostorové průměry pro všechny lesní vegetační stupně (LVS), vyskytující se v jednotlivých přírodních lesních oblastech (PLO). Riziko rozpadu pro hlavní typy vývoje lesa pro jednotlivé LVS v rámci PLO bylo odhadnuto na základě srovnání klimatických parametrů v 5 obdobích (1961–2099). Pro období A (1961–1990) a B (1991–2009) byla použita data z měřicích stanic, pro období C (2010–2039), D (2040–2069) a E (2070–2099) byla data získána z klimatického modelu ALADIN-Climate/CZ. Tento postup umožnil rozlišit pro jednotlivá období tzv. “teplé” PLO, které již alespoň v některých klimatických parametrech překročují ekologickou valenci smrku pro dané období,a “studené PLO”, které ještě těmto nárokům vyhovují.
|
|
| |
|
|
Stanovení závislosti jeskynního mikroklimatu na vnějších klimatických podmínkách ve zpřístupněných jeskyních ČR
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno ; Správa jeskyní České republiky, Průhonice ; Lejska, Stanislav ; Hora, Petr ; Kohut, Mojmír ; Rožnovský, Jaroslav ; Piasecki jacek, Wladyslaw ; Sládek, Petr ; Zajíček, Petr ; Hebelka, Jiří ; Drbal, Karel
V rámci dvou dílčích úkolů DÚ 1 Vyhodnocení mikroklimatu jeskyní a vazby na vnější prostředí a DÚ 2 Vytvoření a ověření funkčnosti jednotného kontinuálního sledování mikroklimatických poměrů jeskyní proběhla měření v Kateřinské, Amatérské a Punkevní jeskyni a ve Slopsko-šošůvských jeskyních. Byly popsány klimatické poměry Moravského krasu a vyhodnoceny změny mikroklimatu jeskyní v závislosti na návštěvnosti. je popsána údržba a kalibrace měřicích systémů
|
|
|
Stanovení závislosti jeskynního mikroklimatu na vnějších klimatických podmínkách ve zpřístupněných jeskyních ČR
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno ; Správa jeskyní České republiky, Průhonice ; Lejska, Stanislav ; Zahradníček, Pavel ; Kohut, Mojmír ; Rožnovský, Jaroslav ; Jacek, Wladyslaw ; Sládek, Petr ; Zajíček, Petr ; Hebelka, Jiří ; Drbal, Karel
Jsou popsány mikroklimatické poměry sledovaných jeskyní a mezoklimatické poměry oblasti. Jsou uvedeny výsledky měření mikroklimatu Punkevních, Sloupsko-šošůvských jeskyních, Amatérské a Kateřinské jeskyně. Je zhodnocen vliv návštěvnosti na změnu mikroklimatu a vazba na vnější prostředí. V závěru je diskutován současný stav možné scénáře vývoje.
|
|
|
Stanovení závislosti jeskynního mikroklimatu na vnějších klimatických podmínkách ve zpřístupněných jeskyních ČR
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno ; Správa jeskyní České republiky, Průhonice ; Lejska, Stanislav ; Hora, Petr ; Kohut, Mojmír ; Rožnovský, Jaroslav ; Piasecki jacek, Wladyslaw ; Sládek, Petr ; Zajíček, Petr ; Hebelka, Jiří ; Drbal, Karel
Zákonitosti pohybu a změn ovzduší a jejich vliv na krasové procesy jsou předmětem studia krasové klimatologie. Monitorování jednotlivých parametrů kryptoklimatu je snaha sladit množství návštěvníků v jednotlivých skupinách a frekvenci vstupů tak, aby nedocházelo k výraznějšímu ovlivnění tohoto kryptoklimatu a narušení ekologické stability jeskynního systému. kromě návštěvníků ovlivňuje hodnoty i okolní prostředí. Naměřené hodnoty klimatických prvků z různých míst krasového území lze kromě poznání vzájemných vazeb mezi vnitřním a vnějším prostředím využít i k bližšímu poznání mezoklimatických podmínek jednotlivých biotopů typických pro krasový reliéf.
|
|
|
Klimatická změna a klimatické fluktuace - normály vybraných klimatologických prvků na území České republiky: Výzkum dopadů klimatické změny vyvolané zesílením skleníkového efektu na sektory vodních zdrojů, zemědělství, lesního hospodářství a zdravotnictví. Sektor zemědělství
Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta ; Národní klimatický program České republiky ; Trnka, Miroslav ; Muška, František ; Málek, Jan ; Jůzl, Miroslav ; Kohut, Mojmír ; Rožnovský, Jaroslav ; Žalud, Zdeněk
Studie, která navazuje na ucelené závěry a komplexní pohled výstupů řešení VaV/740/1/00, je rozdělena do částí: Dopady změny klimatu na růst a vývoj pšenice ozimé - expertní přístup (agroklimatologické hodnocení území, citlivost půd - změna vodního režimu, růst, vývoj a pěstební technologie, choroby a škůdci) a Dopady změny klimatu na růst a vývoj pšenice ozimé - modelový přístup (metodika studia dopadů změny klimatu, evaluace modelu CERES-Wheat, vyhodnocení změny klimatu).
|
host ::
RSS.