|
Odlovy nežádoucích druhů ryb z přehradních nádrží – Možnosti, efektivnost a ekonomické zhodnocení.
Jůza, Tomáš ; Blabolil, Petr ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Holubová, Michaela ; Hůda, J. ; Kočvara, Luboš ; Kolařík, Tomáš ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Sajdlová, Zuzana ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír ; Vejřík, Lukáš ; Kubečka, Jan
Rybí společenstva přehradních nádrží jsou společným výsledkem samovolného vývoje populací a vlivu lidských zásahů. Pro situace, kdy je třeba určitou část populace ryb odlovovat, jsme v rámci projektu 'Biomanipulace jako nástroj zlepšení kvality vody nádrží' testovali dostupné přístupy z hlediska jejich účinnosti a náročnosti. Cílovými druhy odlovů byly zejména kaprovité ryby (cejn velký, ouklej obecná, plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejnek malý), které se živí převážně zooplanktonem a mají tendenci vytvářet velmi početné populace. Mezi nejefektivnější\nmetody odlovů při tření patří odlovy pomocí omračovací elektrolovné lodě nebo pomocí vězenců. V období mimo tření je možné provádět hromadné odlovy s použitím vlečné (tralové) sítě. Odlovy jsou efektivní jak před třením (v dubnu), tak i během léta. Při opakovaných odlovech na stejných místech ale jejich účinnost klesá v důsledku rozplašení ryb. Účinnost odlovů se částečně opět zlepšuje, pokud se odlovy opakují s přibližně 1–2 týdenní přestávkou. Úlovky se také mění podle hustoty obsádky daného vodního útvaru. Při efektivních odlovech vychází náklady na ulovení 1 kg ryb v rozmezí 15–50 Kč.
|
|
Metodika kvantifikace dravých druhů ryb nádrží a jezer.
Blabolil, Petr ; Jůza, Tomáš ; Vašek, Mojmír ; Peterka, Jiří
Publikace obsahuje vyhodnoceni průzkumů 36 nádrží a umělých jezer v letech 1985–2020 v různých částech České republiky čtyřmi dolovnými metodami, které jsou dále členěny podle vzorovaného prostředí, denní periody a cílové věkové skupiny dravých ryb. Jedná se o tetanové, zátahové a vlečné sítě a kontinuální elektrolov z lodi. Vyhodnocena je ulovitelnost, standardizovaná a relativní početnost bolena dravého, candáta obecného, štiky obecné a sumce velkého. Na základě těchto údajů se čtenář může rozhodnout, kterou metodu použit k detekci konkrétního dravého druhu v danem prostředí a zjištěné výsledky porovnat se stavem na jiných lokalitách.
|
|
Význam jednotlivých habitatů pro ryby v přehradních nádržích
Šmejkal, Marek ; Prchalová, Marie (vedoucí práce) ; Vašek, Mojmír (oponent)
Rozmístění ryb v našich přehradních nádržích není rovnoměrné. Na podélné ose nádrže (přítok - hráz) ryby zpravidla vyhledávají horní část nádrže, kde je zároveň nejvyšší koncentrace živin. Směrem k hrázi početnost i biomasa klesá. Na hloubkové ose nádrže se většina ryb vyskytuje nad termoklinou, kde je nejvyšší teplota a množství rozpuštěného kyslíku. Společenstvo ryb se také vyvíjí v čase. Nejdříve dominují říční druhy, které jsou postupně nahrazovány generalistickými druhy. V hrubším členění se v přehradní nádrži rozlišují habitaty pelagické a bentické. V přehradních nádržích se setkáme jak s druhy, které obývají převážně pelagické habitaty (ouklej, bolen), tak i s druhy, které dominují v bentických habitatech (okoun, ježdík). Většina druhů se však vyskytuje v obou typech habitatů (cejn, plotice, candát, sumec, cejnek). Migrace mezi habitaty se vyskytuje v denním i sezónním měřítku. V denním se setkáváme s denní horizontální migrací, při které ryby střídají habitat pelagiálu a litorálu. Denní vertikální migrace nejsou na přehradních nádržích tak výrazné a dochází při nich k přesunu ryb mezi jednotlivými hloubkami. Motivací pro denní migrace je lepší potravní nabídka, nižší predační tlak a optimální teplota vody pro růst. Sezónní migrace zahrnuje třecí migraci a zimní migraci, při kterých významná část...
|
| |
|
Význam jednotlivých habitatů pro ryby v přehradních nádržích
Šmejkal, Marek ; Vašek, Mojmír (oponent) ; Prchalová, Marie (vedoucí práce)
Rozmístění ryb v našich přehradních nádržích není rovnoměrné. Na podélné ose nádrže (přítok - hráz) ryby zpravidla vyhledávají horní část nádrže, kde je zároveň nejvyšší koncentrace živin. Směrem k hrázi početnost i biomasa klesá. Na hloubkové ose nádrže se většina ryb vyskytuje nad termoklinou, kde je nejvyšší teplota a množství rozpuštěného kyslíku. Společenstvo ryb se také vyvíjí v čase. Nejdříve dominují říční druhy, které jsou postupně nahrazovány generalistickými druhy. V hrubším členění se v přehradní nádrži rozlišují habitaty pelagické a bentické. V přehradních nádržích se setkáme jak s druhy, které obývají převážně pelagické habitaty (ouklej, bolen), tak i s druhy, které dominují v bentických habitatech (okoun, ježdík). Většina druhů se však vyskytuje v obou typech habitatů (cejn, plotice, candát, sumec, cejnek). Migrace mezi habitaty se vyskytuje v denním i sezónním měřítku. V denním se setkáváme s denní horizontální migrací, při které ryby střídají habitat pelagiálu a litorálu. Denní vertikální migrace nejsou na přehradních nádržích tak výrazné a dochází při nich k přesunu ryb mezi jednotlivými hloubkami. Motivací pro denní migrace je lepší potravní nabídka, nižší predační tlak a optimální teplota vody pro růst. Sezónní migrace zahrnuje třecí migraci a zimní migraci, při kterých významná část...
|
|
Ichtyologický průzkum VN Nýrsko a Karhov a odhad početnosti, věkového složení a dynamiky tření populace bolena dravého v nádrži Želivka–Švihov v r. 2015.
Vašek, Mojmír ; Soukalová, Kateřina ; Kočvara, Luboš ; Blabolil, Petr ; Baran, Roman ; Frouzová, Jaroslava ; Koliada, Ievgen ; Muška, Milan ; Šmejkal, Marek ; Draštík, Vladislav ; Kolařík, T. ; Prachař, Zdeněk ; Sajdlová, Zuzana ; Vebrová, L. ; Vejřík, Lukáš ; Kubečka, Jan
Prostřednictvím bentických a pelagických mnohoočkových tenatových sítí byl proveden průzkum rybích společenstev v nádržích Nýrsko a Karhov. Třecí hejno bolena dravého v nádrži Želivka–Švihov bylo označeno individuálními čipovými značkami a sledována byla početnost a chování dospělých bolenů na hlavních trdlištích nádrže. Odhadnuta byla celková velikost dospělé populace bolena dravého v nádrži Želivka–Švihov. Stanoveny byly roční délkové a hmotnostní přírůstky dospělých bolenů v nádrži Želivka–Švihov.
|
|
Nový nástroj na zlepšení kvality vodních ekosystémů
Blabolil, Petr ; Říha, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Vašek, Mojmír ; Frouzová, Jaroslava ; Jůza, Tomáš ; Muška, Milan ; Tušer, Michal ; Draštík, Vladislav ; Ricard, Daniel ; Sajdlová, Zuzana ; Šmejkal, Marek ; Vejřík, Lukáš ; Matěna, Josef ; Borovec, Jakub ; Kubečka, Jan
V nedávné době byl vytvořen Multimetrický index rybích společenstev (CZ-FBI). Účelem CZ-FBI je hodnocení ekologického potenciálu silně modifikovaných a umělých vodních útvarů tak, aby bylo možné poukázat na ekosystémy v nevyhovujícím stavu a zjednat nápravu. Příspěvek popisuje dílčí kroky vývoje CZ-FBI od použité filozofie, přes jednotlivé fáze jeho vývoje a představování odborné a laické veřejnosti, až po recentní stav. CZ-FBI je součástí certifikované metodiky Ministerstva životního prostředí ČR a nyní probíhá srovnání s dalšími metodikami hodnocení v rámci geografické interkalibrační skupiny.
|
| |
| |
| |