|
|
Propojování Republikánské strany v USA a dezinformačního hnutí QAnon
Janoušek, Hynek ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se věnuje problematice dezinformačního hnutí QAnon a jeho propojování s Republikánskou stranou ve Spojených státech amerických. V teoretické části je představena definice dezinformačních hnutí a příbuzných pojmů, teorie polarizace a radikalizace, dále je představena Republikánská strana, a na závěr je představeno dezinformační hnutí QAnon. QAnon je dezinformační hnutí, které se vyprofilovalo jako podpůrná konspirační teorie pro bývalého prezidenta za Republikánskou stranu, Donalda Trumpa. QAnon podporoval politiky z pravicově populistického křídla Republikánské strany, v čele právě s Donaldem Trumpem, a aktivně útočil na politiky a známé osobnosti, kteří proti pravicovým populistům nějakým způsobem vystupovali. V práci je popsáno, jakým způsobem byl svého času QAnon ve Spojených státech populární, a jak se tato popularita lišila dle stranické příslušnosti. Praktická část se dále věnuje způsobu, jakým QAnon cílil na příznivce Republikánské strany. Práce se věnuje i tomu, jak jsou republikánští politici a směřování strany jako takové QAnonem ovlivňováni.
|
|
|
Současný americký pravicový extremismus na příkladu skupiny Proud boys se zaměřením na ideologii násilí
Šaník, Jan ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá současným americkým extremismem, na příkladu krajně pravicové, čistě mužské organizace Proud Boys, jejíž členové se označují jako "Západní šovinisté." Práce rozebere skupinu z hlediska její historie, organizace a hierarchie. Speciální pozornost práce věnuje ideologii skupiny a cílem je zasadit skupinu do širšího kontextu americké společnosti a pojmenovat faktory, které ovlivňovaly směřování skupiny z hlediska jejího ideologického zakotvení v souvislosti s násilím. V práci budu obhajovat tezi, že násilí hraje výsadní postavení, které spoluutváří ideologii celé skupiny. Práce je koncipována tak, aby poskytla odpověď na otázku "jakou roli hraje násilí ve skupině Proud Boys?" Prostřednictvím důkladné kvalitativní obsahové analýzy tato práce rozebírá vztah mezi násilím a ideologií skupiny Proud Boys a vysvětluje, jak násilí přispívá plní unifikační roli. V konečném důsledku tato studie přispívá k pochopení motivací a chování skupiny jednak skupiny Proud Boys, tak přispívá k širšímu diskurzu o extremismu v současné Americe.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou
Chvála, Václav ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou se zabývá vývojem na těchto třech územích. Přestože všechna tři území získala status teritoria ve stejnou dobu, další jejich vývoj se lišil. Zatímco Havaj a Aljaška byly na konci 50. let přijaty do Unie jako 49. a 50. stát, Portoriko dodnes zůstává teritoriem se statusem commonwealthu. Práce analyzuje několik autorem zvolených oblastí. Ve společné části pro všechna tři území se autor zaměřuje na historii před připojením k USA, demografii a kulturu jednotlivých teritorií a vývoj od zisku statusu teritoria do nabytí statusu státu nebo commonwealthu. V případě Portorika práce analyzuje i vývoj od zisku statusu commonwealthu až do současnosti. V těchto oblastech vyhledává autor klíčové faktory ovlivňující směřování území. Identifikované vlivy následně komparuje a identifikuje podmínky, které z analýzy vycházejí jako nutné k přijetí území do Unie. Čtyři identifikované podmínky pro přijetí jsou vytvoření hnutí prosazující státnost, transformace společnosti, evoluce lokálního politického systému a konsenzus na federální úrovni. Výsledky analýzy dále odhalují četnost a různorodost působících faktorů a nesplnění některých podmínek ze strany Portorika. Zároveň ale nastiňují možný pozitivní...
|
|
| |
|
|
Úpravy volebního práva ve státu Texas a jejich dopad na elektorát
Rambousková, Markéta ; Dopieralla, Jakub (vedoucí práce) ; Drašar, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá úpravami volebního práva ve státu Texas a jejich potencionálním dopadem na tamní elektorát. V práci je popsán jak historický kontext volebního práva, tak i současná situace. Dále je představeno, jaká nejdůležitější zákonná úprava v rámci volebního práva existuje na federální úrovni a prostor je věnován i demografii státu Texas, pro dokreslení sociálního kontextu. Největší pozornost je však věnována zejména dvěma aspektům volebního práva, a to volbě bez osobní účasti voliče, tzv. Absentee Ballot a zákonům o identifikaci voličů, tzv. Voter ID Laws. Tyto aspekty volebního práva se začaly znovu dostávat do popředí diskuse o volebním právu jako důsledek pandemie Covidu-19 a s tím spojenými prezidentskými volbami, které v USA proběhly roku 2020. Oba tyto fenomény jsou popsány jak z hlediska jejich aktuální úpravy ve státu Texas, tak z hlediska jejich možných dopadů na elektorát. Práce došla k závěru, že oba tyto aspekty volebního práva existují v Texasu v poměrně striktní formě. Přičemž dle uvedených výzkumů by absence takové zákonné úpravy, či její změna, mohla teoreticky vést ke zvýšení volební účasti, a tak tedy i k rozšíření přístupu k volebnímu právu na další oprávněné voliče. Zároveň se však ukázalo, že provedené výzkumy, zabývající se těmito fenomény docházejí k...
|
|
| |
host ::
RSS.