|
| |
|
|
Struktura a modelový vývoj porostů reliktních borů v NPR Adršpašsko-teplické skály.
Šimonová, Berenika ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá strukturou a modelovým vývojem porostů reliktních borů v NPR Adršpašsko-teplické skály. Měření bylo provedeno na čtyřech,
již v minulosti založených, trvalých výzkumných plochách
o rozměru 50 x 50 m, kde byly pomocí technologie Field-Map zaznamenány polohy všech jedinců stromového patra, přirozené obnovy, polohy pařezů a odumřelého dřeva. Dále byly přímým měřením zaznamenány růstové charakteristiky. Naměřená data byla vyhodnocena matematicko-statistickými metodami. Výsledné údaje byly použity pro posouzení struktury a predikci vývoje porostů jako podkladu pro tvorbu přírodě blízkého managementu v obdobných stanovištních a porostních poměrech přirozených borů.
|
|
|
Struktura, vývoj a pěstování smrko-bukových porostů v západních Krkonoších
Bulušek, Daniel ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou struktury, vývoje a pěstování smrkobukových porostů v západních Krkonoších a zároveň také návrhem diferencovaného pěstování porostů v obdobných podmínkách prostředí. Cílem této studie bylo popsat strukturu dřevin přirozené obnovy a stromového patra, zhodnotit jejich dosavadní vývoj a predikovat vývoj budoucí a na základě podrobné analýzy stanovištních a porostních poměrů navrhnout rámcové směrnice managementu studovaných porostů i porostů nacházejících se v obdobných stanovištních a porostních podmínkách v Krkonoších. K tomuto účelu bylo využito především pěti trvalých výzkumných ploch (TVP) 1, 2, 8, 9 a 35 o rozměrech 50 × 50 m, které byly založené a pravidelně sledované od roku 1980 (TVP 1, 2, 8 a 9), TVP 35 byla založena v roce 2004, a řada dalších dílčích výzkumných ploch. Pro hodnocení přirozené obnovy byl na každé výzkumné ploše vyznačen transekt o rozměrech 50 × 5 m (250 m2). Do měření přirozené obnovy byli zahrnuti všichni jedinci přítomní na jednotlivých transektech, jejichž výčetní tloušťka byla menší než 7 cm. Po naměření všech dat byla hodnocena prostorová, druhová, výšková a tloušťková struktura. K zhodnocení stromového patra byli měřeni všichni jedinci na trvalé výzkumné ploše s výčetní tloušťkou větší nebo rovno než 7 cm. Naměřená data byla následně vyhodnocena matematicko-statistickými metodami. Vizualizace horní etáže stromového patra a simulace vývoje byla provedena pomocí růstového simulátoru biodynamiky lesa SIBYLA. Z výsledků vyplývá, že struktura porostů byla na jednotlivých trvalých výzkumných plochách velmi variabilní. Variabilita se projevovala u přirozeného zmlazení i v rámci jednotlivých transektů. Výrazné diference jsou patrné i ve vývoji porostů, které tak zákonitě poskytují prostor pro široké rozmezí přírodě blízké diferencované péče v rámci typů porostů a jednotlivých typů a podtypů vývoje lesa.
|
|
|
Východiska obnovy přestárlých porostů v podmínkách Lánské obory
Ambrož, Robin ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Igor, Igor (oponent)
Východiska obnovy přestárlých porostů v podmínkách Lánské obory jsou problémem, se kterým se potýkají již generace lesníků na Křivoklátsku. Obnova byla velmi často odkládána a v důsledku tohoto přístupu došlo v oboře k významnému plošnému navýšení těchto porostů. Aktuálně je téměř třetina obory pokryta převážně bukovými porosty staršími 160 let a návrhy, jakým způsobem tyto porosty obnovovat, jsou nejednotné nejen z pohledu dotčených orgánů, ale i v rámci organizace Lesní správy Lány. Rozpad porostů v nejstarším věkovém stupni byl v minulosti řešen masivní výsadbou poloodrostků a odrostků po celé ploše obory, což přineslo a bude přinášet výrazné zvýšení nákladů na ochranu lesa. Cílem disertační práce je přinést odpovědi na otázky týkající se obnovy zdejších bukových porostů a navrhnout řešení, které by bylo dlouhodobě využitelné. Základní otázky byly definovány takto: V jakém stavu jsou rozsáhlé výsadby poloodrostků a odrostků? Jaké je množství přestárlých porostů v Lánské oboře a jaký bude jejich další vývoj? Jsou tyto porosty stále schopné produkovat dostatek bukvic pro zajištění přirozené obnovy? Jakým způsobem rozsáhlé přestárlé porosty obnovovat? Jakým způsobem zajistit jejich ochranu proti zvěři? Tyto odpovědi byly hledány v rámci dílčích vědeckých úkolů. Koncepční řešení pro obnovu obory však zůstalo tím základním cílem předkládané monografie. Pro naplnění cílů práce bylo nutné provést inventarizaci poloodrostkových a odrostkových ploch, při které bylo zjištěno, že v Lánské oboře bylo do konce roku 2011 zalesněno celkem 28 994 jedinců na 840 plochách. Na výsadbách založených v roce 2011 byla zjišťována v letech 2011 -- 2014 vitalita a výškový přírůst. V roce 2015 byl na vybraném vzorku analyzován stav kořenového systému dle typu sadbovače použitého při pěstování poloodrostků a odrostků. Na základě zjištěných výsledků byla u poloodrostků a odrostků navržena optimalizace výsadby. Stav bukových porostů byl zjišťován na TVP pomocí technologie FieldMap a programem SIBYLA byl simulován jejich budoucí vývoj. Ověřování plodnosti přestárlých bukových porostů probíhalo na dílčích plochách v rámci TVP. Z výsledků je patrné, že tyto porosty nelze za přítomnosti zvěře obnovit a je nutné najít způsob, který bude nejen efektivní, ale i ekonomicky únosný. Ověřením plodnosti bylo zjištěno, že bukové porosty si i přes svůj pokročilý věk zachovávají schopnost produkovat semenný materiál, který by mohl být využit v případě obnovy porostů podrostním způsobem. Na závěr byl dle diferenciace obory a lokalizace porostů s nejvyšším stupněm naléhavosti obnovy navržen vzorový obnovní blok s dvěma variantami způsobu obnovy (s maximálním využitím přirozené obnovy a zrychlená).
|
|
|
Struktura porostů přirozených borů ve východních Čechách.
Marková, Kateřina ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Abstrakt
Tato práce se zabývá také problematikou struktury borových porostů v Evropě se zaměřením na přirozené bory v České republice a zejména ve východních Čechách. Práce uvádí charakteristikou zájmové oblasti Třebechovické tabule a v NPR Adršpašsko-teplické skály a zejména pak stanovištních a porostních poměrů. Cílem práce je získat poznatky o struktuře a vývoji přirozených borů ve východních Čechách se zaměřením zejména n chudé acidofilní bory v oblasti Třebechovické tabule a reliktní bory v NPR Adršpašsko-teplické skály. Pro měření v terénu byl použit systém Field-Map, jsou změřeny biometrické charakteristiky porostu (výčetní tloušťky, výšky stromů, výšky nasazení zelené koruny, korunové projekce, poloha stromů v porostu), pozice odumřelého dřeva a z nich vytvořeny situační plánky ploch. Získané výsledky budou sloužit především jako podkladu pro tvorbu přírodě blízkého managementu v borových porostech v obdobných stanovištních a porostních poměrech.
|
|
|
Přirozená obnova porostů s bukem lesním při horní hranici jeho rozšíření v západních Krkonoších.
Petráňová, Agáta ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přirozenou obnovou porostů s dominantním bukem lesním v západních Krkonoších. Je zaměřena na území I. zóny ochrany přírody Krkonošského národního parku. Měření a získávání dat bylo prováděno na třech trvalých výzkumných plochách v oblasti Horních Míseček. Do záznamu byli zaneseni všichni jedinci přirozené obnovy do výčetní tloušťky 4 centimetry. Porosty jsou strukturálně i druhově rozmanité. Fázi obnovy na zkusných plochách tvoří mladší jedinci převážně bukového zmlazení. Na TVP se překrývá stadium rozpadu se stadiem počínajícího dorůstání.
|
|
|
Přirozená obnova smíšených porostů v západních Krkonoších.
Prokůpková, Anna ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Tato práce se zabývá přirozenou obnovou smíšených lesů v západních Krkonoších se zaměřením na oblast Dolní Mísečky. Teoretická část se zaobírá problematikou přirozené obnovy, statické stability lesních dřevin a porostů, charakteristikou dřevin, které se vyskytují na trvale výzkumných plochách a dále popisem zájmového území. Praktická část se zaobírá měřením a získáváním dat, které probíhalo v I. zóně národního parku. Na každé ploše byl vymezen transekt o velikosti 50x5m. Trvale zkusné plochy byly vybrány převážně s přirozenou obnovou buku lesního, ale i dalších dřevin na daných plochách. Přirozená obnova je závislá na mikroklimatických podmínkách na stanovištích. Porosty vytvářejí stabilní lesní ekosystém, navzdory působení negativních faktorů.
|
|
| |
|
|
Struktura a vývoj přirozené a kombinované obnovy ve smrkových porostech postižených kůrovcovou disturbancí na Šumavě
Dorko, Jakub ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá strukturou, vývojem a dynamikou horských smrčin na plochách zasažených velkoplošnou gradací kůrovce na území Národního parku Šumava, konkrétně na Modravsku. Jednalo se o výzkum prováděný na celkem 9. trvalých zkusných plochách na základě hodnocení struktury obnovy, měření výšek a přírůstů jednotlivých jedinců přirozené obnovy. Měření probíhalo během podzimu roku 2015. Z těchto 9. TVP byly tři plochy umístěny na holinách a zbylých šest v odumřelém lese. Na těchto plochách byla aplikována kombinace přirozené obnovy s umělou. Byly zjištěny rozdíly v početnosti a struktuře obnovy v souvislosti s různými typy stanovišť. Jedním ze zjištění bylo, že obnově se lépe daří a rychleji odrůstá na místech orientovaných na západ (TVP 1 až 6), než při orientaci na sever (TVP 7 až 9). Nejvyšších rozměrů dosahovala obnova na plochách založených na holině, naopak nejvyšší hustota obnovy na plochách s odumřelým mateřským porostem. Nejvyšší hodnota průměrného přírůstu byla zjištěna na TVP č. 4, tedy na dříve vytěžené holině.
|
|
|
Struktura a vývoj autochtonních bukových porostů v západních Krkonoších
Hofman, Jakub ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám strukturou a přirozenou obnovou acidofilních horských bukových porostů v západních Krkonoších.
V rámci měření údajů pro mojí bakalářskou práci, na kterou v této diplomové práci navazuji, jsem zakládal čtyři nové trvalé výzkumné plochy v západních Krkonoších na LHC Harrachov, jednalo se o plochy: Dvoračky 1, Dvoračky 2, Dvoračky 3 a Dvoračky 4. Každá z těchto ploch měla rozměry 50 × 50 m (2500 m2). Na každé ploše jsem změřil u všech jedinců s výčetní tloušťkou d1,3 > 12 cm, výčetní tloušťku, výšku, výšku nasazení koruny, rozložení koruny a stromy jsem očísloval. Pro každý z těchto jedinců jsem dále změřil souřadnice X a Y (X po spádnici a Y po vrstevnici), aby jsem zaznamenal jejich rozmístění po ploše. Poté jsem na ploše vytyčil transekt 5 × 50 m (250 m2), ve kterém jsem zaznamenával všechny přítomné životaschopné jedince až do výčetní tloušťky 12 cm. Zjistil jsem jejich souřadnice X a Y, výšku a šířku koruny. Pro zhodnocení výškové struktury jsem přirozenou obnovu rozdělil do výškových tříd. Dále jsem na plochách prováděl pedologický a dendrochronologický průzkum. Při pedologickém průzkumu jsem na každé ploše vykopal půdní sondu a odebral vzorky ze všech půdních horizontů. Při dendrochronologickém průzkumu jsem pomocí Presslerova nebozezu udělal na každé ploše 10 vývrtů. Snažil jsem se, aby vývrty reprezentovaly celou tloušťkovou strukturu porostu. Naměřené údaje byly následně zpracovány pomocí matematicko-statistických metod a pedologické vzorky byly vyhodnoceny v laboratoři ve VÚLHM VS Opočno.
|
host ::
RSS.