|
|
Preeklampsie a některé její imunogenetické faktory
Hradecký, Libor ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Oborná, Ivana (oponent)
Vyšetřili jsme hladiny osmi nejčastějších antifosfolipidových protilátek (proti fosfatidylserinu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidylinositolu, fosfatidylglycerolu, kyselině fosfatidové, annexinu V, kardiolipinu a 2-glykoproteinu I) pomocí ELISA metody a vybrané vrozené trombofilní stavy (mutace F V Leiden, mutace G20210A genu pro protrombin, mutace v genu pro methylen-tetrahydrofolát-reduktázu -MTHňFR C677T a mutaci v genu pro methylen-tetrahydrofolát-reduktázu -MTHňFR A1298C, analýzou DNA lymfocytů periferní krve pomocí metody real-time PCR) u padesáti pěti žen s preeklampsií v období těsně před ukončením gravidity. Výsledky jsme srovnali s kontrolním souborem zdravých žen. Statistické hodnocení jsme provedli pomocí Wilcoxonova neparametrického testu, kategorické proměnné jsme testovali Fisherovým exaktním testem a závislosti mezi hladinami jednotlivých protilátek v obou skupinách byly zkoumány pomocí Spearmanova koeficientu pořadové korelace. Prokázali jsme, že ženy s preeklampsií měly signifikantně vyšší hladiny antikardiolipinových protilátek v izotopu IgG (p<0.01) a IgM (p<0.01), hladiny protilátek proti fosfatidylserinu v izotopu IgG (p<0.01) a ethanolaminu v izotopu IgM (p<0.01). Parametr závažná preeklampsie pozitivně koreloval s hladinou antifosfolipidové protilátky proti 2- glykoproteinu-I v...
|
|
|
Vliv imunologických faktorů na úspěšnost IVF/ET
Růžičková, Žaneta ; Madar, Jindřich (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent)
4 Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit přítomnost receptorů (CD16, CD161, NKG2D, KIR2DL4 a CD85j) na povrchu imunokompetentních buněk, a zda má přítomnost těchto receptorů nějakou souvislost s úspěšností in vitro fertilizace (IVF) a následného embryotransferu (ET). Pozorovali jsme signifikantní rozdíl ve věku úspěšných proti neúspěšným pacientkám. Tento rozdíl pozorovaný v naší studii potvrzuje dříve studovaný jev závislosti věku na úspěšnosti IVF. Výsledek cytotoxické eseje nám potvrdil, že ani stimulační protokol, ani zdroj PBMC nemá vliv na cytotoxickou efektorovou funkci izolovaných buněk. Poté jsme provedli rozsáhlou analýzu povrchových znaků odlišných buněčných subpopulací. V první řadě bylo podstatné srovnání pacientek se zdravými dárkyněmi. Buňky nesoucí HLA-G vázající receptory KIR2DL4 i CD85j na které jsme se v této studii zaměřili, se u obou skupin pacientek vyskytují ve snížené míře. Dále jsme pozorovali rozdíly v expresi KIR2DL4 a CD85j na povrchu různých buněčných subpopulací (CD56+dim , CD56+bright , T buněk, cytotoxických T buněk)a v jejich zastoupení. Zde jsme pak pozorovali rozdíly v povrchové expresi CD56 na CD56+bright NK buňkách, výskyt CD56+dim NK buněk v PBMC (exprese CD16 na této subpopulaci), výskyt CD56+dim Další krokem bylo srovnání zastoupení buněčných subpopulací u úspěšných a...
|
|
|
Sledování imunogenních vlastností lidské spermie
Cibulka, Jan ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fingerová, Helena (oponent) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Šíma, Petr (oponent)
Souhrn Otázka lidské neplodnosti je stále naléhavější zejména v tzv. průmyslově vyspělých zemích. Formálně můžeme rozdělit atributy neplodnosti mezi muže a ženu (jako mužský a ženský faktor), ale problém nakonec ovlivňuje celý rodičovský pár. Snad právě díky složitosti ženského reprodukčního traktu se odhaduje, že více než 40% poruch plodnosti je skryto v jedné nebo více jeho částí. Obdobně "silná stránka" mužského faktoru je odvozena od patologického spermiogramu. U zbývajících 15 až 20% nedokážeme příčinu konstatovat jistě, nebo vůbec. Hovoříme zde o jinak nevysvětlitelná neplodnost, která může být způsobena až z 30% imunologicky. Vzhledem k širokému pojetí imunologie reprodukce jsme se rozhodli do této problematiky vyslat doslova jako sondu ve všech ohledech jedinečnou spermatickou buňku, která představuje nejen nositelku genetické informace, ale rovněž řadu antigenních struktur. Tato buňka se zdá být ideální pro tento úkol pro její dostupnost i vhodnost pro většinu základních laboratorních technik. Budeme se snažit seznámit se s některými z překážek, které mohou předčasně ukončit její poslání, a to zejména s protilátkami proti jejím antigenním strukturám (ASA - protilátek proti spermiím). Dlouhodobým cílem naší práce bylo porozumět antigenní povaze povrchu lidské spermie. Toto poznání vedlo k přípravě...
|
|
|
Imunologicky riziková žena a její dítě
Mocková, Alice ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Šedivá, Anna (oponent)
Souhrn Autoimunitní onemocnění (AD), spojená s přítomností antifosfolipidových protilátek (aPL) se vyskytují často u žen ve fertilním věku a mohou ovlivnit zdravotní stav jejich dětí. Úvodním cílem práce bylo zjistit přítomnost aPL proti β2 glykoproteinu I (anti-β2GPI), kardiolipinu (aCL), fosfatidyl-L-serinu, fosfatidylinositolu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidyl-DL-glycerolu, kyselině fosfatidové a annexinu V u matek s definovanými AD a jejich dětí po porodu, v 6 a 12 měsících života, a porovnat výskyt aPL se soubory zdravých matek a jejich dětí. Dalším cílem studie byla realizace 2 - letého follow-up novorozenců aPL pozitivních a aPL negativních matek s AD včetně vyšetření krevního obrazu, USG CNS a břicha, tranzientních evokovaných otoakustických emisí, elektrokardiografického a psychologického ve snaze odhalit možný dopad mateřského AD na zdravotní stav dětí. Z původně vyšetřených 82 aPL pozitivních žen s AD bylo do prospektivní studie zařazeno 31 matek a jejich 34 novorozenců, rovněž s pozitivními aPL. Druhý soubor tvořilo 23 žen s AD s negativními aPL a jejich 24 aPL negativních dětí. Soubor matek bez AD tvořilo 30 žen, soubor dětí matek bez AD byl sestaven z 30 probandů. Hladiny aPL byly vyšetřovány ELISA metodou. Statistické hodnocení výsledků bylo provedeno programem Statistika 9. U matek s AD...
|
|
| |
|
|
Imunologicky riziková žena a její dítě
Mocková, Alice ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Šedivá, Anna (oponent)
Souhrn Autoimunitní onemocnění (AD), spojená s přítomností antifosfolipidových protilátek (aPL) se vyskytují často u žen ve fertilním věku a mohou ovlivnit zdravotní stav jejich dětí. Úvodním cílem práce bylo zjistit přítomnost aPL proti β2 glykoproteinu I (anti-β2GPI), kardiolipinu (aCL), fosfatidyl-L-serinu, fosfatidylinositolu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidyl-DL-glycerolu, kyselině fosfatidové a annexinu V u matek s definovanými AD a jejich dětí po porodu, v 6 a 12 měsících života, a porovnat výskyt aPL se soubory zdravých matek a jejich dětí. Dalším cílem studie byla realizace 2 - letého follow-up novorozenců aPL pozitivních a aPL negativních matek s AD včetně vyšetření krevního obrazu, USG CNS a břicha, tranzientních evokovaných otoakustických emisí, elektrokardiografického a psychologického ve snaze odhalit možný dopad mateřského AD na zdravotní stav dětí. Z původně vyšetřených 82 aPL pozitivních žen s AD bylo do prospektivní studie zařazeno 31 matek a jejich 34 novorozenců, rovněž s pozitivními aPL. Druhý soubor tvořilo 23 žen s AD s negativními aPL a jejich 24 aPL negativních dětí. Soubor matek bez AD tvořilo 30 žen, soubor dětí matek bez AD byl sestaven z 30 probandů. Hladiny aPL byly vyšetřovány ELISA metodou. Statistické hodnocení výsledků bylo provedeno programem Statistika 9. U matek s AD...
|
|
|
Sledování imunogenních vlastností lidské spermie
Cibulka, Jan ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fingerová, Helena (oponent) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Šíma, Petr (oponent)
Souhrn Otázka lidské neplodnosti je stále naléhavější zejména v tzv. průmyslově vyspělých zemích. Formálně můžeme rozdělit atributy neplodnosti mezi muže a ženu (jako mužský a ženský faktor), ale problém nakonec ovlivňuje celý rodičovský pár. Snad právě díky složitosti ženského reprodukčního traktu se odhaduje, že více než 40% poruch plodnosti je skryto v jedné nebo více jeho částí. Obdobně "silná stránka" mužského faktoru je odvozena od patologického spermiogramu. U zbývajících 15 až 20% nedokážeme příčinu konstatovat jistě, nebo vůbec. Hovoříme zde o jinak nevysvětlitelná neplodnost, která může být způsobena až z 30% imunologicky. Vzhledem k širokému pojetí imunologie reprodukce jsme se rozhodli do této problematiky vyslat doslova jako sondu ve všech ohledech jedinečnou spermatickou buňku, která představuje nejen nositelku genetické informace, ale rovněž řadu antigenních struktur. Tato buňka se zdá být ideální pro tento úkol pro její dostupnost i vhodnost pro většinu základních laboratorních technik. Budeme se snažit seznámit se s některými z překážek, které mohou předčasně ukončit její poslání, a to zejména s protilátkami proti jejím antigenním strukturám (ASA - protilátek proti spermiím). Dlouhodobým cílem naší práce bylo porozumět antigenní povaze povrchu lidské spermie. Toto poznání vedlo k přípravě...
|
|
|
Preeklampsie a některé její imunogenetické faktory
Hradecký, Libor ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Oborná, Ivana (oponent)
Vyšetřili jsme hladiny osmi nejčastějších antifosfolipidových protilátek (proti fosfatidylserinu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidylinositolu, fosfatidylglycerolu, kyselině fosfatidové, annexinu V, kardiolipinu a 2-glykoproteinu I) pomocí ELISA metody a vybrané vrozené trombofilní stavy (mutace F V Leiden, mutace G20210A genu pro protrombin, mutace v genu pro methylen-tetrahydrofolát-reduktázu -MTHňFR C677T a mutaci v genu pro methylen-tetrahydrofolát-reduktázu -MTHňFR A1298C, analýzou DNA lymfocytů periferní krve pomocí metody real-time PCR) u padesáti pěti žen s preeklampsií v období těsně před ukončením gravidity. Výsledky jsme srovnali s kontrolním souborem zdravých žen. Statistické hodnocení jsme provedli pomocí Wilcoxonova neparametrického testu, kategorické proměnné jsme testovali Fisherovým exaktním testem a závislosti mezi hladinami jednotlivých protilátek v obou skupinách byly zkoumány pomocí Spearmanova koeficientu pořadové korelace. Prokázali jsme, že ženy s preeklampsií měly signifikantně vyšší hladiny antikardiolipinových protilátek v izotopu IgG (p<0.01) a IgM (p<0.01), hladiny protilátek proti fosfatidylserinu v izotopu IgG (p<0.01) a ethanolaminu v izotopu IgM (p<0.01). Parametr závažná preeklampsie pozitivně koreloval s hladinou antifosfolipidové protilátky proti 2- glykoproteinu-I v...
|
|
|
Vliv imunologických faktorů na úspěšnost IVF/ET
Růžičková, Žaneta ; Madar, Jindřich (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent)
4 Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit přítomnost receptorů (CD16, CD161, NKG2D, KIR2DL4 a CD85j) na povrchu imunokompetentních buněk, a zda má přítomnost těchto receptorů nějakou souvislost s úspěšností in vitro fertilizace (IVF) a následného embryotransferu (ET). Pozorovali jsme signifikantní rozdíl ve věku úspěšných proti neúspěšným pacientkám. Tento rozdíl pozorovaný v naší studii potvrzuje dříve studovaný jev závislosti věku na úspěšnosti IVF. Výsledek cytotoxické eseje nám potvrdil, že ani stimulační protokol, ani zdroj PBMC nemá vliv na cytotoxickou efektorovou funkci izolovaných buněk. Poté jsme provedli rozsáhlou analýzu povrchových znaků odlišných buněčných subpopulací. V první řadě bylo podstatné srovnání pacientek se zdravými dárkyněmi. Buňky nesoucí HLA-G vázající receptory KIR2DL4 i CD85j na které jsme se v této studii zaměřili, se u obou skupin pacientek vyskytují ve snížené míře. Dále jsme pozorovali rozdíly v expresi KIR2DL4 a CD85j na povrchu různých buněčných subpopulací (CD56+dim , CD56+bright , T buněk, cytotoxických T buněk)a v jejich zastoupení. Zde jsme pak pozorovali rozdíly v povrchové expresi CD56 na CD56+bright NK buňkách, výskyt CD56+dim NK buněk v PBMC (exprese CD16 na této subpopulaci), výskyt CD56+dim Další krokem bylo srovnání zastoupení buněčných subpopulací u úspěšných a...
|
|
|
Onemocnění štítné žlázy a poruchy reprodukce u žen
Melicharová, Lucie ; Madar, Jindřich (vedoucí práce)
Mou diplomovou práci jsem nazvala Onemocnění štítné žlázy a poruchy reprodukce u žen. Je to téma stojící na rozhraní mezi gynekologií, imunologií a endokrinologií. Poruchy reprodukce mě zaujaly již během povinně volitelných kurzů: Imunologie ženské reprodukce a Reprodukční imunologie. Své seminární práce jsem tehdy psala na téma Protilátky proti spermiím. Nyní jsem se rozhodla věnovat tématu štítné žlázy. A důvod - v budoucnosti bych se ráda věnovala oboru gynekologie a porodnictví, s kterým dané téma velmi úzce souvisí. Ve většině vyspělých zemí je stále aktuálním tématem klesající porodnost. Jedním z důvodů je posun plánovaného rodičovství do vyšších věkových kategorií, dále je to nižší počet dětí v rodinách, ale také se zde velkou měrou podílí snížená reprodukční schopnost párů. Podle statistiky neplodnost v ekonomicky vyspělých zemích vzrůstá a v současné době postihuje 10-15% partnerských dvojic, tedy každý 7.-10. pár (Ventruba, 2001). Na příčinách neplodnosti se podílí v 30-35% pouze muž a ve 35-40% pouze žena. Kombinace faktorů u obou partnerů se vyskytuje u 25% neplodných dvojic, a je nutné si uvědomit, že u muže i ženy se může vyskytovat více příčin současně. Jen u 5% párů, které vyhledávají lékařskou pomoc, se nezjistí zjevné příčiny sterility (Ventruba, 2001). Neschopnost otěhotnět a donosit dítě...
|
host ::
RSS.