|
|
Flagellin and outer surface proteins from Borrelia burgdorferi are not glycosylated
ŠTĚRBA, Ján
Glycosylation of four proteins from Borrelia burgdorferi s.s. was investigated ? flagellins FlaA, FlaB, and outer surface proteins OspA and OspB. Glycosylation of these four proteins was not proved by any of the used techniques. However, other glycan-staining positive proteins were present in the borrelia samples. These proteins were suggested to originate in the culture medium.
|
|
|
Bibliotheca parochiae magnomesericensi. Historie, rozbor a soupis rukopisů a starých tisků farní a děkanské knihovny ve Velkém Meziříčí
MRŇA, Jaroslav
Farní knihovny v české a moravské církevní provincii uchovávají nesmazatelný odkaz knižní kultury nižšího duchovenstva. I přes toto jejich důležité poslání však stále unikají zájmu badatelů, duchovních správců i laické veřejnosti. Předkládaná rigorózní práce Bibliotheca parochiae Magnomesericensi. Historie, rozbor a soupis rukopisů a starých tisků farní a děkanské knihovny ve Velkém Meziříčí je tedy příspěvkem do této problematiky. Její autor si kladl za cíl uspořádat část knižního fondu a představit čtenáři jednu ze zapomenutých církevních knihoven na Moravě. V úvodu jsou krátce představeny jednotlivé části práce a je uvedena kritika použitých pramenů a literatury, následují čtyři kapitoly a závěr hodnotící vytyčené cíle. První z kapitol přináší dějinný příběh velkomeziříčské farnosti od počátků do současných dnů v kontextu dějin stejnojmenného panství. Druhá kapitola se stručně věnuje osudu církevních knihoven na Moravě se zaměřením na farní knihovny. Historií knižní kultury ve farnosti a samotné farní a děkanské knihovny se zabývá třetí kapitola. V poslední, čtvrté části je pak analyzován fond rukopisů a starých tisků po jazykové, časové, místní, tematické, vydavatelské a provenienční stránce. Za závěrečným zhodnocením následuje seznam užitých zkratek, seznam použitých pramenů a literatury, a přílohy, ve kterých je vedle tabulek, grafů a fotodokumentace umístěn také rozsáhlý soupis rukopisů a starých tisků s vlastním komentářem.
|
|
|
Long-Term Cold Acclimation Extends Survival Time at 0°C and Modifies the Metabolomic Profiles of the Larvae of the Fruit Fly Drosophila melanogaster
KORBELOVÁ, Jaroslava
Práce vyhodnocuje přežívání larev octomilky Drosophila melanogaster v 0°C po jejich odchovu ve třech různých aklimačních režimech. Porovnání larev aklimovaných v konstantních 25°C s larvami aklimovanými v konstantních 15°C následovaných konstantní teplotou 6°C po 2 dny ukázalo, že dlouhodobá chladová aklimace prodlužuje dobu přežití u 50% populace (Lt50) při vystavení konstantní teplotě 0°C více než 630-krát (z 0,137 hodin na 86,658 hodin). Podrobné metabolomické analýzy prokázaly, že dlouhodobá chladová aklimace mění metabolomický profil larev. Nejvýznamnější odpovědí byla akumulace prolinu (až 17,7 mM) a trehalózy (až 36,5 mM). Také byla pozorována restrukturalizace skladby glycerofosfolipidů biologických membrán.
|
|
|
Poikilothermic traits in Mashona mole-rat (Fukomys darlingi). Reality or myth?
ZEMANOVÁ, Milada
The African mole-rats is a mammalian family well known for a variety of ecophysiological adaptations for strictly belowground life. The Mashona mole-rat (Fukomys darlingi) is supposed to have strong poikilothermic traits, because it is not able to maintain a stable body temperature at ambient temperatures below 20°C. In our study, we measured resting metabolic rate and body temperature of Mashona mole-rats across a gradient of ambient temperatures to test its poikilothermic traits. Tested mole-rats show typical mammalian pattern in resting metabolic rates. And their body temperature was stable at ambient temperatures from 10 to 25°C. We thus cannot confirm poikilothermic traits in this species.
|
|
|
Každý jest na světě hostem, den ke dni jen k smrti rostem. Mortalita a pohřební rituál v Chebu a okolních obcích ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebu a okolních obcí zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí s ohledem na jejich německé pojmenování. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění, která sužovala společnost druhé poloviny 19. století. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení kapitoly bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby, které je naší společností tolerováno a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury jako doklad vysoké umění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Přesun pozornosti od zemřelých k pozůstalým byl doložen nejen na základě analýzy dochovaných náhrobků pocházejících z druhé poloviny 19. století, nýbrž také rozborem smutečních oznámení v regionálním tisku. Komplexnost byla umocněna sondou přibližující životy dvou generací chebských kamenosochařů, kteří nezaměnitelně ovlivnili vzhled místního hřbitova. Díky jazykovému rozboru hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva byla problematika smrti a pohřebního rituálu mnohostranně studována. Pro získání ucelenějšího pohledu a uchopení dané problematiky nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
|
|
Proměny slánských měšťanských elit v době protireformace (1610-1635)
KADEŘÁBEK, Josef
Předkládaná rigorózní práce se zabývá proměnami měšťanských elit v královském městě Slaný v první třetině 17. století. Na základě rozboru knih městské provenience a církevních matrik se snaží ukázat, jakým způsobem se utvářely měšťanské elity v uvedeném období. Všímá si nejen jejich vlastní struktury, ale také strategií, které volili měšťané ve snaze do nich proniknout. Zohledňuje také situaci po roce 1620, kdy se pokouší ukázat, k jakým proměnám elit došlo v souvislosti s probíhající protireformací. V potaz bere změnu právního statutu města i rozsáhlou emigraci z konce dvacátých let. Ptá se po tom, zda v této době došlo i ke změně strategií jednotlivých měšťanů při snahách vstoupit mezi měšťanské elity.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.