|
|
Long-Term Cold Acclimation Extends Survival Time at 0°C and Modifies the Metabolomic Profiles of the Larvae of the Fruit Fly Drosophila melanogaster
KORBELOVÁ, Jaroslava
Práce vyhodnocuje přežívání larev octomilky Drosophila melanogaster v 0°C po jejich odchovu ve třech různých aklimačních režimech. Porovnání larev aklimovaných v konstantních 25°C s larvami aklimovanými v konstantních 15°C následovaných konstantní teplotou 6°C po 2 dny ukázalo, že dlouhodobá chladová aklimace prodlužuje dobu přežití u 50% populace (Lt50) při vystavení konstantní teplotě 0°C více než 630-krát (z 0,137 hodin na 86,658 hodin). Podrobné metabolomické analýzy prokázaly, že dlouhodobá chladová aklimace mění metabolomický profil larev. Nejvýznamnější odpovědí byla akumulace prolinu (až 17,7 mM) a trehalózy (až 36,5 mM). Také byla pozorována restrukturalizace skladby glycerofosfolipidů biologických membrán.
|
|
|
Poikilothermic traits in Mashona mole-rat (Fukomys darlingi). Reality or myth?
ZEMANOVÁ, Milada
The African mole-rats is a mammalian family well known for a variety of ecophysiological adaptations for strictly belowground life. The Mashona mole-rat (Fukomys darlingi) is supposed to have strong poikilothermic traits, because it is not able to maintain a stable body temperature at ambient temperatures below 20°C. In our study, we measured resting metabolic rate and body temperature of Mashona mole-rats across a gradient of ambient temperatures to test its poikilothermic traits. Tested mole-rats show typical mammalian pattern in resting metabolic rates. And their body temperature was stable at ambient temperatures from 10 to 25°C. We thus cannot confirm poikilothermic traits in this species.
|
|
|
Každý jest na světě hostem, den ke dni jen k smrti rostem. Mortalita a pohřební rituál v Chebu a okolních obcích ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebu a okolních obcí zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí s ohledem na jejich německé pojmenování. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění, která sužovala společnost druhé poloviny 19. století. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení kapitoly bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby, které je naší společností tolerováno a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury jako doklad vysoké umění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Přesun pozornosti od zemřelých k pozůstalým byl doložen nejen na základě analýzy dochovaných náhrobků pocházejících z druhé poloviny 19. století, nýbrž také rozborem smutečních oznámení v regionálním tisku. Komplexnost byla umocněna sondou přibližující životy dvou generací chebských kamenosochařů, kteří nezaměnitelně ovlivnili vzhled místního hřbitova. Díky jazykovému rozboru hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva byla problematika smrti a pohřebního rituálu mnohostranně studována. Pro získání ucelenějšího pohledu a uchopení dané problematiky nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
|
|
Proměny slánských měšťanských elit v době protireformace (1610-1635)
KADEŘÁBEK, Josef
Předkládaná rigorózní práce se zabývá proměnami měšťanských elit v královském městě Slaný v první třetině 17. století. Na základě rozboru knih městské provenience a církevních matrik se snaží ukázat, jakým způsobem se utvářely měšťanské elity v uvedeném období. Všímá si nejen jejich vlastní struktury, ale také strategií, které volili měšťané ve snaze do nich proniknout. Zohledňuje také situaci po roce 1620, kdy se pokouší ukázat, k jakým proměnám elit došlo v souvislosti s probíhající protireformací. V potaz bere změnu právního statutu města i rozsáhlou emigraci z konce dvacátých let. Ptá se po tom, zda v této době došlo i ke změně strategií jednotlivých měšťanů při snahách vstoupit mezi měšťanské elity.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
The algal flora of Acadia National Park, Maine
VESELÁ, Jana
This study presents freshwater and brackish algal flora of Acadia National Park, Maine, U.S.A., a small park on the coast of New England. Prior to this study, there has been no examination conducted on freshwater and brackish algae restricted to the park boundaries. Over 200 samples, from 119 localities within the park, were collected and examined using standard microscopic techniques. A total of 160 genera of algae (from 12 algal phyla) were observed in the samples, including 140 new generic records for the park. Based on the similar studies, the high number of occurring algal genera in the park indicates an exceptionally high diversity for an area of this size.
|
|
| |
host ::
RSS.