|
|
Finanční rámec po roce 2013 na startovní čáře
Falathová,Alena
Postupující proces globalizace klade před Evropskou unii nové politické, hospodářské a bezpečností výzvy. Nutnost reagovat na tyto nové výzvy posouvá původní smysl evropské integrace - poválečné snahy zajit mírové spolužití dříve nepřátelských evropských států a posílit hospodářství skrze svobodné konkurenční prostředí jednotného trhu. Novým smyslem evropského integračního procesu je zachovat silné postavení a konkurenceschopnost členských zemí Evropské unie v prostředí postupně se liberalizujícího mezinárodního obchodu a s tím spojeného růstu nových ekonomických mocností.
Plný text:  PDF
|
|
|
Efektivní koordinace národních pozic: základ úspěchu ČR v EU
Hokovský, Radko ; Lebeda, Václav
Efektivní koordinace pozic České republiky na národní úrovni je základním předpokladem pro úspěšné hájení jak dlouhodo- bých, tak krátkodobých národních zájmů. Evropské záležitosti již nepředstavují zahraničně-politickou agendu, ale agendu vnitřní – záběr politik EU je natolik široký, že rozhodování na úrovni EU je třeba vnímat jako evropské patro domácí politiky. Lisabonská smlouva dále rozšířila počet oblastí, ve kterých se rozhoduje kvalifikovanou většinou. O to větší tlak vzniká na připravenost jednotlivých členských států během vyjednáva- cí fáze legislativního procesu a nutnost pro zástupce jednot- livých resortů hovořit na půdě EU jedním hlasem. Základem úspěšného vyjednávání na evropské půdě je mnohem více než doposud soulad pozic zainteresovaných resortů, jejich účinné propojení při vyjednávání horizontálních záležitostí zasahu- jících do agendy více ministerstev, ale také sdílená „institu- cionální paměť“ a ucelený přehled o vývoji agend EU a jejich vzájemných souvislostech: jednotlivé politiky EU jsou stále více propojeny a žádají si proto přístup napříč resorty, s nut- ností stanovovat horizontální priority na úrovni státu, nikoli izolovaně na úrovni jednotlivých ministerstev. Lisabonská smlouva zároveň oddělila projednávání všeobec- ných záležitostí v rámci Rady EU od záležitostí zahraničních. Tato změna by pro větší efektivitu prosazování národních po- zic měla mít za důsledek i vnitrostátní oddělení agendy. Ko- ordinace národních pozic by proto měla být svěřena úřadu funkčně i materiálně oddělenému od stávajících ministerstev, zejména pak od ministerstva zahraničních věcí. Cílem tohoto policy paperu je navrhnout konkrétní změny v současném institucionálním nastavení koordinace pozic České republiky v rámci EU, zejména v kontextu EU fungující podle Lisabonské smlouvy. Hlavním návrhem je výrazné posílení role samostatného od- boru pro evropské záležitosti podléhajícího vicepremiérovi pro evropské záležitosti (varianta I), či přímo předsedovi vlá- dy (varianta II). Úřad pro evropské záležitosti, jenž by měl for- mu samostatného ministerstva (varianta I) nebo sekretariátu pro evropské záležitosti (varianta II) musí mít trvale zajištěnu finanční i personální autonomii jak na stávajících resortech, tak na úřadu vlády. Musí být rovněž nezávislý na politické konjunktuře. Druhá sada návrhů se týká zkvalitnění práce Parlamentu Čes- ké republiky, především pak Poslanecké sněmovny, a většího zapojení zákonodárců do projednávání legislativy na úrovni EU. Klíčové je v tomto ohledu zejména posílení role Výboru pro evropské záležitosti, jehož členy by měly být ex officio místopředsedové výborů PSP relevantních z hlediska kompe- tencí EU.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Strategie působení ČR v EU: kupředu ni krok: Jak se konkrétně česká vláda staví k jednotnému trhu, posílení hospodářského růstu, energetické politice a vybraným institucionálním otázkám?
Kovář, Jan ; Kovář, Kamil ; Tichý, Lukáš
Po třech letech svého působení naplnil dnes již bývalý kabinet Petra Nečase jeden ze závazků ze svého programového prohlášení, a to když 15. května letošního roku schválil Strategii působení ČR v EU. Český kabinet měl v plánu schválit dokument, který by zahrnoval aktivní a koncepční evropskou politiku státu a definoval základní rámec a priority jejího střednědobého a dlouhodobého uplatňování, jehož cílem je definovat podobu a nástroje k naplňování aktivní evropské politiky České republiky (str. 3). V praxi však dala vláda za vznik pětadvacetistránkovému textu, který je spíše taktikou, jak reagovat na aktuální a střednědobé iniciativy a legislativní návrhy na unijní úrovni, než strategií střednědobého až dlouhodobého působení ČR v EU. Následující text se snaží kriticky zanalyzovat tři vybrané priority, které ve Strategii vláda pojmenovala: institucionální otázky a otázky primárního práva EU; jednotný trh a posílení hospodářského růstu; a energetickou politiku. Zde je na místě uvést, že i když je Strategie působení ČR v EU poměrně krátký dokument, vláda diskuzi otázek spojených s EU neomezovala pouze na čtyři výše zmíněné priority.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.