|
|
Propustnost podél hranic zrn v dobře definovaných polykrystalických vrstvách silikalitu-1 a v samostatných krystalech
Brabec, Libor ; Zikánová, Arlette ; Kočiřík, Milan
Samonosné vrstvy silikalitu-1 byly pěstovány na povrchu rtuti z jemně koloidních roztoků při teplotách 140-180 oC, a to pomocí templátu TPABr. Podobně byly syntetizovány i velké krystaly. Morfologie vrstev a jejich tloušťka byly zjišťovány elektronovým mikroskopem. Krystalinita a orientace krystalů byla určována rentgenovou difrakcí. Vrstvy o tloušťce nad 40 mikronů byly shledány vysoce kompaktními. Leptání polykrystalických vrstev pomocí HF vedlo k vytvoření ostrých štěrbin mezi krystaly. U kalcinovaných vrstev zůstaly během leptání zachovány krystalové slupky, a to z příčiny jejich impregnace uhlíkatými zbytky. Výsledky leptání svědčí o amorfní fázi mezi sousedícími krystaly. Leptací obrazce jsou jiné u velkých krystalů. Do surových krystalů proniká HF podél hranic pyramidálních domén. Kalcinované krystaly se rozpouštějí jednotně po celém povrchu. Malé kalcinované krystaly jsou naopak vysoce odolné.
|
|
|
Inkoustové filmy z uhlíkových prášků na tradičních pevných pracovních elektrodách jako alternativa elektrod na jedno použití
Josypčuk, Bohdan ; Barek, J. ; Novotný, Ladislav
Covering the solid working electrode surface by the polymeric film containing conductive particles (glassy carbon, graphite, nanotubes) is one way how to make broader the range of working potentials. The polymeric film can contain about 30 - 10 % (w.) of polystyrene and 70 - 90 % (w.) of glassy carbon (GC) powder. Film based on 70 % GC behaves like microelectrode array; on the other hand the film with 90 % (w.) GC has rather properties as a conventional solid electrode. It can be used for a period of one day and its surface can be renewed by polishing using a common filter paper. Films with different GC content fixed on silver solid amalgam, gold or platinum surfaces were applied for oxidation of ferrocene, guanine and adenine.
|
|
|
Leštěná stříbrná pevná amalgámová elektroda
Fadrná, Renata
Leštěná stříbrná pevná amalgámová elektroda (p-AgSAE) se jeví jako vhodná alternativa k visicí rtuťové kapkové elektrodě (HMDE). Struktura elektrodového materiálu a pracovní povrch elektrody byly analyzovány metodou RTG difrakce, mikroskopií atomárních sil (AFM) a skenovací elektronovou mikroskopií (SEM). Bylo zjištěno, že stříbrný amalgám má krystalickou strukturu (bez přítomnosti jiných fází), na povrchu se nevyskytuje žádná kapalná rtuť a nedochází ani k odpařování rtuti z amalgámu. Doposud byla p-AgSAE použita ke stanovení anorganických kationtů (Cu2+, Pb2+, Cd2+, Zn2+) a aniontů (NO3-, SCN-), aminokyselin (cystein, cystin), nitrosloučenin (2,4´-dinitrotoluen, 1,3´-dinitrobenzen, 2-nitronaftalen), aldehydů (benzaldehyd), vitamínu C, purinových bází DNA (adenin, guanin) aj.
|
|
|
Voltametrické chování elektrody na bázi heterogenního grafitového kompozitu
Šebková, Světlana
Grafitové kompozitní elektrody poskytují vysokou chemickou inertnost, která je doprovázena širokým rozsahem pracovních potenciálů (nejširší rozsah potenciálů byl obdržen s použitím CE30 v boraxovém pufru ů přibližně 4 000 mV). Využití grafitových kompozitních elektrod je možno nalézt při práci v oblasti značně positivních potenciálů (např. oxidace adeninu a guaninu, aminonaftalenu atd.) a tyto elektrody poskytují unikátní možnosti analytických měřeních.
|
|
| |
|
|
Anodická stripping voltametrie na kompozitních stříbrných elektrodách
Kopanica, M. ; Šebková, Světlana ; Navrátil, Tomáš
V práci byly studovány vlivy přítomnosti různých kationtů (Cd, Cu, Bi, Tl) a aniontů (chloridů) na anodickou rozpouštěcí voltametrii olova na stříbrných kompozitních elektrodách. Bylo zjištěno, že na nich pozorovaný efekt 'underpotential depositionö se liší od tohoto efektu na elektrodách stříbrných. Jejich použití umožňuje přímé stanovení ve vzorcích přírodních vod bez odstranění přítomných povrchově aktivních látek nebo rozpuštěného kyslíku (limit detekce okolo 3 ug L-1).
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Fytochelatiny jako ligandy kadmia a zinku při studiu voltametrickými metodami
Šestáková, Ivana ; Navrátil, Tomáš
Komplexace syntheticky připraveného fytochelatinu PC3 s ionty kadmia nebo zinku byla sledována diferenční pulsní voltametrií na HMDE. Touto metodou lze měřit redukční pik původního peptidu současně s redukčními píky vznikajících kademnatých či zinečnatých komplexů. Eliminační voltametrie s lineárním scanem byla využita pro charakterizaci difusního proudu komplexů při vybraných stechiometrických poměrech. Byly zjištěny podstatné rozdíly mezi tvorbou komplexů s kadmiem a zinkem i mezi jejich chováním.
|
host ::
RSS.