| |
| |
| |
| |
| |
| |
|
Domestikace kubismu: Kramářův biedermeier
Lahoda, Vojtěch
Teze článku vychází ze způsobu uvažování Vincence Kramáře, který při výkladu kubismu v knize Kubismus z roku 1921 používá charakteristiky, které by se velmi dobře hodily právě na popsání atmosféry biedermeierovského interiéru či intimity. Spojíme-li toto sémantické zaměření Kramářových výpovědí s jeho vlastními, osobními zálibami v 19. století jakožto historika umění, ale také jako sběratele, ale i s jeho zálibami privátními, tj. osobním životem, zjistíme, že zde nalezneme styčné body. Popis kubistických obrazů Picassa jako jakéhosi "domácího umění" souzní s jeho oblibou umění počátku 19. století a zejména s jeho první čtvrtinou. Článek se zabývá biedermeierovskou sémantiku v Kramářových výpovědích, uměleckohistorických zálibách a nakonec i v osobním životě, v jeho preferenci rodiny a sběratelství.
|
|
Barokní umění v kacířské zemi
Kořán, Ivo
Příspěvek dokazuje možné spojení mezi rozkvětem českého barokního umění na začátku 18. století a nadějí na společenskou a náboženskou svobodu za vlády císaře Josefa I. (1705 - 1711).
|
| |
|
Královský dům v Brně a jeho kaple
Benešovská, Klára
Stať se zabývá architekturou kaple P. Marie, založenou r.1297 králem Václavem II. a domem se soukromou kaplí či oratoří, k němuž byla přistavěna. Obě stavby stály v Brně na rohu Veselé ulice a Dominikánského náměstí do r. 1908, kdy je město nechalo zbořit. Kaple P. Marie se čtvercovou lodí sklenutou na střední pilíř byla dokončena královnou Eliškou Rejčkou, která kapli převedla své fundaci-klášteru cisterciaček na Starém Brně. Situace horní ortaoře, spojené s dolní kaplí schodištěm, vytváří volnou analogii k patrovým dvorským kaplím.
|