|
|
Minulost a současnost "rybářského ráje" (revír MRS Dyje 7)
Baruš, Vlastimil ; Prokeš, Miroslav ; Peňáz, Milan
Komparace rybářských úlovků v revíru MRS Dyje 7 v období říčním (1953-1978) a přehradním (1981-2003) vykazuje diference v druhovém složení společenstva ryb a kvantitě úlovků. V důsledku rybářského managementu (vysazování násad) se v úlovcích významněji uplatnily druhy kapr obecný, cejn velký, okoun říční, candát obecný, bolen dravý a sumec velký. Rybářský revír patří k nejproduktivnějším revírům MRS s průměrným ročním úlovkem téměř 50 t ryb (95,8 kg.ha-1).
|
|
|
Růst jesetera malého (Acipenser ruthenus) v podmínkách rybníkářství Pohořelice
Baránek, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Mareš, J. ; Spurný, P. ; Němec, R.
V letech 2003 a 2004 byly zjištěny a následně analyzovány parametry růstu jesetera malého (Acipenser ruthenus), chovaného v Rybníkářství Pohořelice. Během časového období od 28. července do 2. září 2003 byl u jesetera malého (věk 1+ a 4+ až 5+) realizován potravní experiment, v rámci kterého byly dosaženy velmi dobré růstové parametry: u věkové kategorie 1+ (počáteční průměrná hmotnost 99,5; 71,2 a 53,8 g) při DFR 1,6; 1,7; 2,1% byla SWGR 1,02; 1,36; 0,91 %.d-1 a FCR 1,45; 1,10; 2,38. U věkové kategorie 4+, 5+ (počáteční hmotnost 316,9; 375,0 a 478,85 g) při DFR 1,3; 1,1; 0,9% byla SWGR 0,88, 0,73; 0,59 %.d-1 a FCR 1,35; 1,39; 1,42. Na základě těchto výsledků může být jeseter malý využit pro intenzívní akvakulturu a jako původní druh ČR také pro vysazování do tekoucích vod ČR. Původ pohořelických jeseteřích násad ze slovenského úseku Dunaje byl doporučen.
|
|
|
Chov násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách (předběžné výsledky)
Baránek, V. ; Mareš, J. ; Spurný, P. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Němec, M.
Cílem této studie bylo ověřit možnost využití letního plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) pro produkci násadového materiálu v kontrolovaných podmínkách. Dvě skupiny těchto ryb byly převedeny z přirozené diety na umělou dietu pomocí polovlhkého krmiva (varianta A) a pstružího suchého krmiva (Dan-Ex 1352 - varianta B). Průměrná celková délky (TL) importovaných ryb byla 44,3 mm a průměrná individuální hmotnost (w) 0,606 g. V každé nádrži bylo 255 jedinců. Počáteční hustota obsádky byla 2,34 g.l-1 (3,86 ks. l-1). Teplota vody během experimentu kolísala v intervalech 21-23 0C. Dne 14. července 2004 byla u 96 chovaných jedinců ve variantě A průměrná individuální hmotnost 1,51 g (přežití 37%) a u 61 jedinců ve variantě B průměrná individuální hmotnost 1,26 g (přežití 24%). Dne 30.10. 2004 byla průměrná individuální hmotnost ryb 13,34 g. Náš jednoduchý experiment prokázal možnost exploatace plůdku candáta obecného pro intenzívní chov násadového materiálu.
|
|
|
Potravní strategie kopytníků na Pavlovských vrších
Heroldová, Marta
Studium potravní strategie tří druhů kopytníků (Capreolus capreolus, Capra aegagrus, Ovis musimon) vedlo k objasnění problémů jejich vzájemné koexistence a kompetice. Jejich negativní vliv na unikátní flóru Pálavy vedl ke snížení jejich počtu a odstranění Capra aegagrus z této lokality.
|
|
|
Přirozená reprodukce ryb dolních úseků řek Moravy a Dyje
Valová, Z. ; Jurajda, Pavel
Produktivita aluviálních toků je přímo závislá na spojení hlavního koryta řeky s bočními rameny a na periodických záplavách inundačního území. Záplavová oblast velkých řek tak představuje důležitou oblast pro výtěr a odrůstání ryb. Výskyt tohoročních ryb je velmi důležitým ukazatelem efektivnosti přirozené reprodukce v daném toku. Přirozená rybí reprodukce byla sledována ve třech různě modifikovaných úsecích dvou nížinných řek Moravy a Dyje. Cílem studie bylo zhodnotit stav 0+ juvenilních rybích společenstev a tím i úspěšnost přirozené reprodukce ryb v těchto tocích.
|
|
|
Srovnání účinnosti různých technik elektrolovu juvenilních ryb na říčních plážích
Janáč, Michal ; Jurajda, Pavel
Na štěrkových plážích řeky Moravy byla testována účinnost tří technik elektrolovu 0+ juvenilních ryb (přímý lov, lov hodem, lov odpalováním). Všechny techniky poskytovaly významně odlišné obrazy společenstev (relativní abundance nejpočetnějších druhů). Přímý lov a lov hodem na těchto mělkých habitatech plašily ryby, což způsobilo jejich nízkou účinnost (pouze 30% ve srovnání s lovem odpalováním). Lov odpalováním byl nejúčinnější technikou, také zaznamenal nejvyšší počet druhů na lokalitu. Při běžném monitoringu by mohla být jedinou vadou lovu odpalováním jeho vyšší časová náročnost, způsobená vyšším počtem ulovených ryb. Tato vada je však zanedbatelná ve srovnání s jeho výhodami.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj pstruha obecného (Salmo trutta) po vylíhnutí: srovnávací analýza vlivu rodičů původem z přirozeného a umělého prostředí
Prokeš, Miroslav ; Randák, T. ; Peňáz, Milan ; Baruš, Vlastimil ; Žlábek, V.
Byl analyzován časný vývoj pstruha (Salmo trutta L.) v období po vylíhnutí z hlediska ověření případných negativních vlivů rodičů (generačních jedinců) původem z umělého chovu. Za tím účelem byly srovnány tři rozdílné vývojové série vzorků volných embryí, larev a juvenilních jedinců. Pomocí vybraných morfologických parametrů (celková délka, délka Smittova, délka těla, výška těla, délka, výška a šířka žloutkového váčku, šířka těla, šířka úst, průměr ústního otvoru, hmotnost, délko-hmotnostní vztah, faktor hmotnostní kondice). Vývoj zárodků původem od generačních jedinců z přirozeného prostředí (série A) a umělého chovu (série B) byl standardní bez signifikantních diferencí. Růstová a vývojová intenzita zárodků ve skupině C (samice z umělého chovu a samci z přirozeného prostředí) byla signifikantně nižší v období exogenní výživy. Kombinace C se jeví ve smyslu našich výsledků jako méně vhodná pro účely produkce násad pstruha obecného.
|
|
|
Raný vývoj jelce jesena (Leuciscus idus): druhové determinační parametry
Prokeš, Miroslav ; Peňáz, Milan ; Baruš, Vlastimil ; Hamáčková, J. ; Lepič, P. ; Kozák, P. ; Policar, T.
U jelce jesena byly v období rané ontogeneze popsány hlavní druhové determinační znaky, které byly následně srovnány s obdobnými znaky uvedenými v literatuře u jelce tlouště a jelce proudníka. Jednalo se o morfologickou a morfometrickou charakteristiku jiker, volných embryí, larev a juvenilních jedinců. Byly srovnány průměry jiker, délky zárodků v době vylíhnutí, délky larev v době přechodu na exogenní výživu, délky juvenilních jedinců v době zakládání šupin, počty tělních a ocasních segmentů, počty ploutevních paprsků, počty šupin, postavení úst, hloubka vykrojení ocasní ploutve, zbarvení ploutví, pigmentace a další znaky. Jelec jesen je morfologicky velmi podobný jelci tloušti a jelci proudníkovi. Druhová determinace tohoto druhu v období rané ontogeneze je tak obtížná.
|
host ::
RSS.