|
|
Genetické možnosti šlechtění včely medonosné
Orlova, Sofiia
Počátek 21. století zaznamenal výrazný pokles včel po celém světě. Bakalářská práce je zaměřena na studium genetických faktorů ovlivňujících biodiverzitu populace A. mellifera. Mnoho genetických markerů spojených s klíčovými znaky včel, jako je hygienické chování a odolnost vůči nemocem, lze využít k selekci nových linií s lepšími vlastnostmi a potenciálem k udržení a zdokonalení včelí populace. Využití molekulárně genetických metod, jako detekce SNP, pomohlo identifikovat genetické varianty v jedincích a sledovat jejich šíření. V kombinaci s tradičními metodami výběru, jako je výběr na základě výkonu a analýzy fenotypu, molekulární metody umožňují výběr jedinců s nejlepšími genetickými vlastnostmi a zlepšení celkové genetické kvality populace včel. Genetická diverzita je klíčovým faktorem pro zdraví a přežití včelích kolonií, a proto je důležité, aby včelaři využívali moderních molekulárně genetických technik k zachování nejlepších včelích vlastností.
|
|
|
Analýza chovu anglického plnokrevníka a výkonnosti dostihových koní narozených v letech 2006 až 2010
Janků, Michaela
Diplomová práce je zaměřena na historii a současnou situaci chovu anglického plnokrevníka, jeho využití v dostizích a charakteristiku dostihové soustavy. Praktická část obsahuje analýzu chovu v České republice mezi lety 2006 až 2010 a následné statistické vyhodnocení vlivů jednotlivých faktorů, jako je pohlaví, sufix, období (datum) a ročník narození, v závislosti na generálním handicapu (GH) a zisku, u koní narozených mezi lety 2006 až 2010 v rovinových a překážkových dostizích. Zahrnuje také porovnání 2letých a 3letých koní českého chovu s koňmi importovanými v rovinových dostizích. Do analýzy byli vybráni koně, kteří se alespoň jednou ukázali na dostihové dráze a sledovali jsme jejich kariéru od 2 do 10 let věku. Data byla statisticky vyhodnocena v programu STATISTICA. Statisticky vysoce průkazně nižší zisk mají rovinoví koně českého původu CZE (17 464 Kč) vůči FR (70 898 Kč) u 2letých koní. Taktéž výkonnost českých rovinových koní CZE (53,8 kg) je statisticky průkazně nižší v porovnání s FR (64,6 kg), GB (65 kg), GER (62,3 kg) a IRE (64,3 kg). 3letí rovinoví koně CZE (24 316 Kč) mají statisticky průkazně nižší zisk než koně se sufixy GB (151 767 Kč) a IRE (115 628 Kč). Statisticky vysoce průkazně se lišili koně CZE (52,2 kg) s koňmi amerického původu USA (79,2 kg), GB (70,7 kg), IRE (70,9 kg) a GER (65,8), statisticky průkazně s polskými koňmi POL (61,1 kg). V kategorii 4letých a starších rovinových českých koní měli statisticky průkazně větší výkonnost valaši (56,2 kg) než klisny (53,3 kg) ve 4 letech. Ročník narození měl vliv na výkonnost 5letých, 6letých a 7letých, kdy statisticky významně se lišil u 5letých koní mezi ročníky 2006 (62,4 kg) a 2010 (50,2 kg), 2007 (59,3 kg) a 2010, 2008 (58,8 kg) a 2010. Při vyhodnocení výsledků 3letých a starších českých překážkových koní jsme zjistili statisticky průkazný rozdíl ve výkonnosti mezi pohlavími u 4letých, 5letých, 9letých a 10letých koní. Statisticky průkazně se lišil zisk klisen a valachů ve 4 letech – klisny (59,1 kg), valaši (62,2 kg), dále v 5 letech – klisny (60,7 kg), valaši (63 kg). 9leté klisny (59,6 kg) měly nižší výkonnost než valaši (67,7 kg), v 10letech měli valaši (70,9 kg) opět vyšší výkonnost než klisny (56,2 kg). Vliv pohlaví na zisk se statisticky lišil u 9letých koní, kde rozdíl mezi klisnami (27 818 Kč) a valachy (107 965 Kč) byl výrazný. 10letí valaši (119 285 Kč) měli statisticky vysoce průkazně větší zisk než klisny (5 782 Kč).
|
|
|
Analýza délky struků u českého strakatého skotu
Sečkař, Jan
Tato diplomová práce se zabývá analýzou délky struků u prvotelek českého strakatého skotu. Naměřená délka struků je zde vyhodnocena a vztažena k ostatním vybraným ukazatelům exteriéru a mléčné užitkovosti ve vybrané skupině prvotelek. V práci jsou taktéž porovnány hodnoty naměřených délek struků s odhadovanými hodnotami bonitéra z oficiálního hodnocení exteriéru prvotelek. V souvislosti s délkou struků je zde provedena analýza využívaných býků a linií v plemenitbě. Měřeno bylo 121 prvotelek. Průměrná délka zadních struků byla 3,4 cm a předních struků 4,52 cm. Naměřené hodnoty byly statisticky průkazně odlišné oproti oficiálnímu odhadu délky struků, bonitérem uváděné délky struků byly v průměru o 0,24 cm vyšší. Taktéž lze konstatovat, že přední struky byly v průměru o 1,2 cm delší než zadní struky. Korelace mezi délkou předních a délkou zadních struků byla 0,73. Nebyl pozorován statisticky průkazný vliv výše mléčné užitkovosti na délku předních i zadních struků. Na druhou stranu byl pozorován statisticky průkazný vliv efektu otce (p <0,01) na délku předních struků. Také obvod hrudníku měl statisticky průkazný (p <0,05) vliv na délku předních i zadních struků. Dojnice s větším obvodem hrudníku měly delší struky. Závěrem lze konstatovat, že mléčná užitkovost nesouvisí s délkou struků, jako zásadní se ukazuje vliv otce, tedy farmář může řešit problematiku krátkých struků ve svém stádě zejména využitím vhodných býků s ohledem na plemennou hodnotu pro délku struků.
|
|
|
Vliv rodiny na exteriér a dosažení tělesné dospělosti u plemene Shagya-arab
CERMANOVÁ, Eliška
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat data o exteriéru a tělesných rozměrech shagya-arabských klisen při zápisu do plemenné knihy a následně u části populace klisen změřit aktuální tělesné rozměry. Klisny byly rozděleny podle rodin a byl zhodnocen vliv rodiny na zevnějšek, tělesné rozměry a ukončení tělesné dospělosti. Pro první část bylo použito 332 klisen českého chovu z 10 různých rodin a do druhé části bylo zahrnuto 33 plemenných klisen příslušících ke 4 rodinám. Zjišťované údaje ze zápisu byly: věk, výsledná známka, kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková, obvod holeně a obvod hrudi. Aktuální měřené tělesné rozměry byly kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková, obvod holeně a obvod hrudi. Z výsledků je patrné, že sledovaná populace ve všech hodnocených parametrech v průměru odpovídá chovnému cíli. U rodiny 6-CZ byla zjištěna nejlepší průměrná výsledná známka 7,73 bodů. U této rodiny byla nadále naměřená nejvyšší průměrná kohoutková výška hůlková (156 cm), nejvyšší průměrná kohoutková výška pásková (164,5 cm), nevyšší průměrný obvod hrudi (187,82 cm) a rovněž největší průměrný obvod holeně (18,90 cm). Tato rodina má zároveň nejvíce zapsaných klisen v hlavní plemenné knize (51 kusů). Dle výsledků lze určit, že nejmohutnější (největší) a zároveň nejvíce typické klisny jsou právě z rodiny 6-CZ. Ve sledované populaci 4 rodin byl prokázán statisticky vysoce významný vliv ro-diny pouze na věk, kdy byl u klisen zastaven růst do výšky (měřeno hůlkou v kohoutku). Z výsledku vyplývá, že další tělesné rozměry nebyly rodinou statisticky významně ovlivněny. Z výsledků lze konstatovat, že majitel by měl přizpůsobit věk, kdy začne s koněm pracovat, ranosti jednotlivých rodin. Chovatel by pak měl věnovat pozornost exteriéru rodičovských páru při výběru vhodných jedinců tak, aby budoucí generace koní plemene Shagya-arab stále splňovali chovný cíl.
|
|
|
Ocasatí obojživelníci (Caudata) v zoologických zahradách - chov, odchov, analýza trendů
FIALA, Antonín
Obojživelníci jsou v současnosti jednou z nejohroženějších skupin obratlovců. Oca saté obojživelníky (Caudata) ohrožuje vyjma obecně známých faktorů, jako je úbytek přirozeného prostředí, nelegální obchod nebo globální oteplování, i poměrně nový spe cifický faktor. Plísňové onemocnění BSAL (Batrachochytrium salamandrivorans) se během posledních let začalo rozšiřovat nejen v západní Evropě. Cílem práce je zhod notit chov ocasatých obojživelníků v zoologických zahradách a privátních chovech, zmapovat jeho historii a současnost. Zdrojem je mezinárodní databáze ZIMS, ročenky českých a slovenských zoologických zahrad a dotazníky distribuované mezi chovatele plošně sociálními sítěmi a adresně ve spolupráci AG Urodela. K první polovině roku 2023 je popsáno 801 druhů ocasatých obojživelníků. Zoologické zahrady chovají 127 druhů, tedy 15, 9 %. V privátních chovech je chováno dle zjištění z mého dotazování 93 druhů, tedy 11, 6 %.
|
|
|
Porovnání užitkových vlastností mezi plemeny králíků velký světlý stříbřitý a kalifornský
Sysel, Zdeněk
V literární části se bakalářská práce zabývá historií chovu králíků a jejich stavů v České republice. Dále je zde zmíněno rozdělení plemen na základě jejich hmotností a využívaná technologie chovu v drobnochovu i faremním chovu. Část je věnována užitkovým vlastnostem, jako je růstová schopnost a jatečná výtěžnost. V návaznosti na užitkové vlastnosti je charakterizováno králičí maso a produkce kožek. V experimentální části je popsáno porovnání užitkových vlastností plemen Kalifornský a Velký světle stříbřitý v drobnochovu. Pozorovaní jedinci byli od 6. týdne po narození pravidelně váženi a v 18. týdnech poraženi. Lepších denních přírůstků dosahovalo plemeno Velký světlý stříbřitý, a to 35,84 g před odstavem a 22,25 g po odstavu. Nejvyšší přírůstky byly u obou plemen zaznamenány v období 7. – 11. týdnech věku. Po porážce byla vypočítána jatečná výtěžnost a jatečně upravená těla obou plemen opět porovnána. Průměrná porážková hmotnost Kalifornského plemene činila 2262 g a jatečná výtěžnost 54 %. U plemene Velký světle stříbřitý byla navážena průměrná porážková hmotnost 2777 g a jatečná výtěžnost vypočtena na 56 %. Plemeno Kalifornské vynikalo váhovou vyrovnaností jedinců bez ohledu na pohlaví, u plemene VSS byla lepší růstová schopnost pozorována u samic.
|
|
|
Produkce, zpracování a nutriční vlastnosti ovčího masa
Ryvolová, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku produkce a technologie zpracování jehněčího a skopového masa. Produkce a spotřeba masa v současné době i v minulých letech je popsána v úvodní kapitole. Jednotlivá plemena jsou rozdělena podle užitkového zaměření. Následující kapitoly se zabývají teoretickým pohledem na chov, výživu a reprodukci ovcí Technologické opracování za účelem získání masa začíná již u chovatele přípravou k přepravě na jatka. Dalšími kroky jsou předporážkové operace, omráčení a samotná porážka. Zmíněny jsou také vlivy působící na výslednou kvalitu masa. Chemické a nutriční vlastnosti jsou popsány se zaměřením na nejvýznamnější obsahové složky ovčího masa, jejich využitelnost a přínos pro lidský organismus. Závěrečná část práce shrnuje senzorickou a mikrobiologickou jakost, kulinární zpracování včetně různých způsobů tepelného opracování a nejznámější ovčí pokrmy oblíbené napříč všemi kontinenty.
|
|
|
Porovnanie plnokrvných plemenných žrebcov pôsobiacich v ČR podľa výkonnosti potomstva
Tomková, Kristína
Téma porovnání plnokrevných plemenných hřebců působících v ČR podle výkonnosti potomstva jsem si vybrala zejména proto, že bych chtěla poukázat na konkurence schopnost českých plemenných hřebců v českém chovu i přes velké množství importů z turfově vyspělých zemí a tedy i po výkonnostně silnějších otcích oproti těm, kterých se podařilo získat pro český chov, dále proto, že jsem byla sama zvědavá na celkovou bilanci mnou vybraných plemenných hřebců. V první řadě jsem se věnovala charakteristice anglického plnokrevníka, kde jsem začala úplným počátkem vzniku plemene, od tří zakladatelů přes první sportovní využití až po chov a využití v současnosti.
|
|
|
Šlechtění a pěstování sladovnického ječmene v ČR
PANSKÁ, Terezie
Šlechtění a pěstování sladovnického ječmene má v České republice svou nezastupitelnou úlohu. Sladovnický ječmen je šlechtěn a pěstován převážně pro vyprodukování kvalitního zrna, které je stěžejní komoditou pro výrobu tuzemského piva. Na kvalitu a výnos sladovnického zrna jsou kladeny čím dál větší nároky, vlivem stoupající úrovně "Českého piva". Cílem této bakalářské práce je zhodnotit kvalitu sladovnického ječmene v České republice v letech 2010-202. Dále shromáždit a zhodnotit poznatky o šlechtění a pěstování sladovnického ječmene v České republice. Práce je vytvořena formou literární rešerše a podpořená výsledky ÚKZÚZ a Českého statistického úřadu za uvedené období. První část literární rešerše je zaměřená na šlechtění ječmene a vývoj nových odrůd, tedy na zabezpečení genetického vlivu na výslednou kvalitu a výnos předního zrna sladovnického ječmene. Navazující pěstování zahrnuje popis vývoje technologií, které se rovněž podílejí na kvalitě a výnosu finální produkce. Závěrečná část bakalářské práce je věnována shrnutí výsledků šlechtění a pěstování za uvedené období, které prokázaly nenahraditelné uplatnění a produktivní vývoj této obiloviny.
|
|
|
Návrh standardu plemene králíka Miniature Lop a porovnání metod šlechtění
ČERMÁKOVÁ, Monika
Hlavním tématem této diplomové práce je králičí plemeno Miniature Lop, které je na území České republiky doposud neuznané. Miniature Lop byl vyšlechtěn ve Velké Británii, kde bylo plemeno roku 1994 uznáno. Standard plemene přijaly i další evropské státy. Cílem této práce bylo navrhnout plemenný standard tak, aby odpovídal standardům zahraničním. Dalším cílem bylo zmapovat situaci chovu tohoto plemene na území České republiky a popsat jednotlivé metody šlechtění. Data byla zpracována pomocí online dotazníku Survio a skrze vyhotovení tabulek v MS Excel, jež byly rozeslány celkem deseti českým chovatelům. Grafy a tabulky byly vyhotoveny v programu Apple Numbers. K prvnímu importu plemene Miniature Lop z Velké Británie došlo roku 2017. Chovatelů věnujících se tomuto plemenu přibývá. Zároveň roste i počet importovaných jedinců do České republiky. K 31. 3. 2022 bylo dovezeno celkem 86 jedinců ze zahraničí. Celkem 26 zvířat bylo označeno kroužkem B.R.C. Většina jedinců, celkem 62 %, pocházela z Velké Británie. Následovalo Slovensko, Německo, Maďarsko, Polsko a Rakousko. Jedinci, u nichž bylo uvedeno jméno původního chovatele, pocházeli z celkem 30 různých zahraničních chovů. Králíci byli dovezeni v celkem 51 barevných rázech. Nejpočetněji importovaným zbarvením byl siamský žlutý. Nejvíce dovezených jedinců vážilo v rozmezí 1 400-1 500 g. Hmotnost samic se byla průměrně vyšší, pohybovala v rozpětí 1 300-1 900 g. Samci vážili obvykle mezi 1 200-1 600 g. Další údaje byly vypočteny z celkem 65 vrhů o 268 narozených mláďatech k 1. 3. 2022. Průměrný počet mláďat ve vrhu byl 4,12. Průměrný podíl zastoupení trpaslíků ve vrhu byl 10,07 %. Z celkového počtu narozených mláďat včetně trpaslíků bylo odchováno 63,80 %. K úhynům mláďat během narození či odchovu došlo z 26,11 %. Téměř čtvrtina veškerých narozených mláďat působí dále v chovech na území České republiky. Celkem 2,23 % mláďat bylo exportováno do zahraničích chovů. Byl navržen standard plemene a byly popsány jednotlivé metody šlechtění.
|
host ::
RSS.