|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta pod vlivem alkoholu
TOMAŠÁKOVÁ, Zuzana
Abstrakt- Ošetřovatelská péče o pacienta pod vlivem alkoholu Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty pod vlivem alkoholu. "Alkohol je nejrozšířenější, nejčastěji užívanou a v našem sociokulturním prostředí značně akceptovanou psychoaktivní látkou" (Fišer S., J. Škoda, 2009, s. 99). V dnešní uspěchané době, která je velmi hektická a má velký dopad na psychickou i ekonomickou stránku života mnoho, lidí ve stresové situaci sáhne po alkoholu jako berličce, která má zmírnit veškeré dopady této doby. Málokdo z nich si však uvědomuje, že alkohol žádný z těchto problémů neřeší a prohlubují se pouze jejich problémy ať už v rodině, nebo i v zaměstnání. Spoustu lidí si pitím alkoholu způsobuje zdravotní problémy, a tak se dostávají do zdravotnických zařízení, kde jim je poskytována pomoc. V nejhorších případech se může stát, že končí na ulici a stávají se z nich bezdomovci. Často v zimních měsících, bývají přivezeni záchrannou službou do nemocnice. Po vyšetření, jsou buď hospitalizovaní, nebo pokud není, zjištěno závažné poranění bývají často odesláni na Protialkoholní záchytnou stanici. Samozřejmě se toto dotýká i jiných lidí, kteří jsou pod vlivem alkoholu a ne jenom bezdomovců. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty se potýká se spoustou problémů, ať už je to komunikace, nebo jejich agresivita. V teoretické části jsme se zabývali pojmem alkohol jeho historií, dále pak jeho vlivem na organismus, historií alkoholu, problematikou mladistvých a alkoholu, vyšetřením hladiny alkoholu v dechu a v krvi, vzniku a rozvoji závislosti a její následky. Dopadem alkoholu na sociální prostředí jedince, komunikací, agresivitou, vztahem sestra pacient, profesionální deformací a syndromem vyhoření. Ke splnění plánu byly vytvořeny dva cíle. Cíl 1: Zmapovat přístup sester k pacientům, kteří jsou pod vlivem alkoholu. Cíl 2 : Zjistit s jakou problematikou se sestry setkávají při péči o pacienty, kteří jsou pod vlivem alkoholu. Vytvořili jsme dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienta ovlivněným alkoholem. Výzkumná otázka č. 2: Jaký je přístup sester k pacientům, kteří jsou pod vlivem alkoholu. Praktická část této bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumu, kterého základem je hloubkový polostrukturovaný rozhovor, který byl veden se sestrami z Nemocnice České Budějovice a.s. Bylo osloveno dvanáct sester, kde podmínkou byla práce na oddělení, kde se sestry nejčastěji setkávají s pacienty pod vlivem alkoholu. Byla to traumatologická ambulance, a intenzivní péče, interní intenzivní péče. Následně metodou otevřeného kódování bylo každé ze sester přiděleno číslo od jedné do dvanácti. Řádky obsahující odpovědi sester, byly očíslovány, aby se mohlo na ně odkazovat. Metodou " papír a tužka"byly zvýrazněny důležité informace v textu a následně byla použita technika "vyložení karet" při které byly získané informace rozděleny do pěti kategorií, které byly dále rozděleny do podkategorií. Výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry uváděly, že specifika práce s pacienty pod vlivem alkoholu shledávají v obtížné komunikaci s pacienty, kde musí komunikovat velmi obezřetně, v klidu, většinou sdělují pacientům pouze nejdůležitější informace, také agresivita u nich bývá pravidlem. Spolupráce s policií se také stává nedílnou součástí ošetřovatelské péče o pacienty pod vlivem alkoholu, protože jde hlavně o bezpečnost ošetřovatelského personálu. Sestry se snaží přistupovat k těmto pacientům profesionálně bez předsudků, ale ne vždy je to možné, musí si vyslechnout spoustu vulgárních slov, kterými tito pacienti nešetří, neváží si práce sester a tím také devalvují toto povolání.
|
|
|
Duševní hygiena jako prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester
VÁŇOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou jako hlavním prostředkem prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester. Teoretická část charakterizuje hlavní příčinu syndromu vyhoření - stres. Dále popisuje profesi zdravotní sestry a celý proces syndromu vyhoření. Konec teoretické části charakterizuje duševní hygienu, duševní zdraví a popisuje vybrané metody relaxace. Praktická část se věnuje výzkumu o využitelnosti duševní hygieny v profesi zdravotní sestry v souvislosti s prevencí syndromu vyhoření. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotní sestry znají a dodržují zásady duševní hygieny a jaké s ní mají zkušenosti. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají a hodnotí psychosociální zátěž ve své profesi.
|
|
|
Připravenost studentů vyrovnat se s rizikem syndromu vyhoření v pedagogické praxi
ŠESTÁKOVÁ, Petra
Diplomová práce má charakter teoreticko-empirický. Teoreticky pojednává o syndromu vyhoření a jeho vlivu na okolí. Empirická část byla realizována za pomoci dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 69 respondentů převážně z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hlavním cílem výzkumu je zmapovat postoje studentů ohledně připravenosti setkat se ve školské praxi se syndromem vyhoření a shromáždit informace ohledně předpokládané reakce na tuto situaci. Vyhodnocená data, získaná pomocí volných odpovědí a škál, jsou prezentována v četnostních tabulkách. Přibližují nám přednosti a nedostatky, které pociťují studenti před začátkem své učitelské kariéry, a které mohou ovlivnit jejich profesní vývoj, popř. cestu k vyhoření. Z výsledků vyplývá, že teoretická znalost problematiky je na velmi dobré úrovni. Většina studentů se domnívá, že si uvědomuje, co syndrom vyhoření obnáší, a že by při setkání se s tímto problémem věděli, co mají dělat a kde hledat pomoc.
|
|
|
Postoje sester k ošetřovatelské péči o klienty v terminálním stádiu na oddělení ONP a LDN
SCHMIDOVÁ, Žaneta
Terminální stav označuje postupné a nevratné selhávání vitálních funkcí a orgánů,končící smrtí. Tento stav bezprostředně předchází smrti. Terminální stav můžeme chápat jako vlastní umírání. "Pojem umírání však ale v žádném případě nemůžeme redukovat pouze na terminální stav" (Kelnarová, 2007, s. 10). Pro sestru a celý tým, který se o umírajícího stará je z hlediska ošetřovatelského ten nejnáročnější (Theová, 2002).Tato práce se zabývá zmapováním ošetřovatelské péče o klienty v terminálním stádiu a možností vyrovnávání se sester s péčí o umírající klienty a jejich rodinné příslušníky.Zpracování výzkumné části práce probíhalo formou kvalitativního výzkumu.Cílem bylo získání kvalitních dat k danému tématu. Jako nejvhodnější metoda byla vybrána technika polostrukturovaného hloubkového rozhovoru . Respondentům bylo přiděleno číslo. Následně byly očíslovány řádky, aby bylo možné na ně odkazovat. Metodou ,,papír a tužka" byla analyzována data a vytvořeny čtyři kategorie. V daných kategoriích vzniklo deset podkategorií. Zjištěné informace byly zpracovány do schémat. Rozhovory probíhaly od února do dubna 2014. Výzkumný soubor byl tvořen šesti sestrami, pracujících na oddělení následné péče. Sestry byly cíleně vybírány v různých věkových kategoriích, aby výsledná data byla co nejobjektivnější. Mezi respondenty byl i jeden muž pracující na pozici sestry.Z výpovědí respondentů vyplynulo, že sestry pracující na oddělení následné péče mají základní znalosti o této problematice, dokáží se zorientovat v problematice umírání, délce terminálního stádia, dokáží popsat četnost setkání s umírajícím klientem. Uspokojování potřeb terminálně nemocných klientů zvládají sestry dobře, neopomíjí žádné z potřeb. Sestry dokáží klienta brát z holistického pohledu. Náročnost péče o umírajícího berou jako část svojí práce, nevnímají odlišnost péče, o umírajícího se starají jako o kteréhokoliv jiného klienta, kterého mají na oddělení. Popisují svoje zkušenosti s umírajícími, i jejich rodinami, jako problematické popisují pouze komunikaci s umírajícím a jeho rodinou, občas neví, jestli jednají správně a bojí se, aby neublížili. Komunikují s klientem i jeho rodinou dle svého nejlepšího svědomí a doufají, že ten jejich přístup je správný. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry umí předcházet syndromu vyhoření, ví, že musí dbát o sebe, mít rády svoji práci, mít pozitivní přístup k životu. Syndrom vyhoření vnímají jako problém, u sebe se snaží mu předejít a když se u nich vyskytnou náznaky nepohody a nespokojenosti ze zaměstnání, snaží se hledat to lepší a nepoddávat se tomu. Vyjma jedné respondentky, která sebe popisuje jako vyhořelou bez šance změny. Toto je ovšem dáno samotnou osobností dané respondentky. Závěry: Z výzkumu vyplývá, že sestry mají dostatek znalostí o problematice terminálně nemocných na svém oddělení, dokáží provádět kvalitní ošetřovatelskou péči. Ovšem přiznávají, že mají někdy strach z toho, zda s klientem jednají momentálně správně tak, aby mu neublížili. Po zjištění tohoto faktu byla jako výstup z práce vytvořena brožura, která sestrám dá návod k obecnému přistupování k umírajícím a pomůže tak minimalizovat negativní dopady na klienta.
|
|
|
Sebereflexe studentů zdravotně sociálních oborů vzhledem ke zvolenému oboru
LIŠKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá tématem: Sebereflexe studentů zdravotně sociálních oborů vzhledem ke zvolenému oboru. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se v průběhu studia změnil pohled studentů na zvolený obor. Teoretická část obsahuje definování a vysvětlení pojmů souvisejících se zpracovávaným tématem. Pro výzkumnou část práce byla zvolena kvalitativní metodologie. Data byla sbírána za využití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaměřeny na to, jaké vlivy se podílely na volbě oboru, zda došlo k diferencím v pohledu na zvolený obor a studovanou problematiku a případnou reflexy těchto změn. Výzkumný soubor tvořilo 10 studentek Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory v navazujícím magisterském programu. Získaná data byla zpracována procesem otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že motivem pro volbu oboru byla především touha pomoci a pracovat s lidmi a zájem o problematiku. Zvolený obor nenaplnil očekávání komunikačních partnerek a většina lituje svého rozhodnutí ve volbě oboru. Důvodem je hlavně nevyhovující skladba předmětů a nízké finanční ohodnocení profese. Výhodou oboru je získání užitečných informací a rozvoj kompetencí. Prospěšně je hodnocena absolvovaná praxe. Významná část komunikačních partnerek se necítí být připravena na výkon povolání. Komunikační partnerky často změnily postoj k zdravotně sociální problematice negativním směrem. Nejčastěji měnily názor na Romy. Nejoblíbenějšími cílovými skupinami jsou děti a senioři. Naopak nejméně populární jsou osoby bez přístřeší a Romové. Komunikační partnerky si během studia uvědomily své nedostatky a rizika související s povoláním. Všechny se obávají syndromu vyhoření. Většina komunikačních partnerek se v současnosti domnívá, že z nich budou dobré pracovnice. Zjištěné výsledky mohou pomoci obohatit teoretické poznatky o sebereflexi studentů s ohledem na studovaný obor.
|
|
|
Možnosti a přínos pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte
HRACHOVCOVÁ, Hana
Práce se zabývá možnostmi a přínosem pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte. Dané problematice předchází vymezení perinatální ztráty dítěte, informace o syndromu mrtvého plodu, seznámení s péčí o umírajícího novorozence na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče a poukázání na prožitek smrti vlastního dítěte rodiči. Po stručném seznámení s oborem praktické teologie následuje charakteristika klinické pastorační péče a její možnosti pro uplatnění v praxi. Důraz je kladen na skutečnost, že klinická pastorační péče může být přínosem nejen pro nemocné a jejich blízké, ale i pro zdravotnický personál, který je v rámci své profese často konfrontován s bolestí a utrpením. Následuje stručná zmínka o třech teologálních ctnostech (lásce, naději a víře), které jsou pro výkon pastoračního pracovníka nezbytným předpokladem. Téma uzavírá kapitola dotýkající se eschatologické perspektivy, významu křtu a naděje na spásu pro děti, které umírají nepokřtěné.
|
|
|
Duševní hygiena po náročném zásahu u složek IZS
SYNEK, Antonín
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou u složek IZS po náročném zásahu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje šest hlavních celků, v nichž je zpracována problematika duševní hygieny, základních složek IZS, stresu a syndromu vyhoření. V praktické části jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření zaměřené na duševní hygienu a trávení volného času příslušníků a zaměstnanců IZS po náročném zásahu. Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jaké prostředky duševní hygieny nejčastěji využívají pracovníci IZS po náročném zásahu.
|
|
|
Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory
HRUŠKOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce jsou Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá sociálními službami, kde je sepsáno, co sociální služby jsou, komu jsou poskytovány a jaké zásady splňují. Dále kdo je pracovníkem v sociálních službách a jaké by měl mít předpoklady pro výkon a jaké zásady by měl dodržovat. Jsou zde uvedeny i zásady chování přístupu ke klientovi a jaké obtíže by se mohly vyskytnout při práci se seniory. Druhá kapitola je zaměřena na etiku a dilemata v sociální práci. Co je etika a morálka, jaké jsou etické principy a co je etický kodex. Dále také popisuje etická dilemata, jejich zvládání a možné důsledky, které mohou přinést. V neposlední řadě je tu zmínka o syndromu vyhoření, jelikož je podstatnou součástí každé náročné práce a je důležité o něm vědět, aby byla možnost se mu vyvarovat. Třetí poslední kapitola se zabývá psychohygienou, nebo-li duševní očistou, možností odpočinku a relaxace, která je nezbytně nutná, jakožto i odborná a pravidelná supervize na pracovišti, která je oporou před syndromem vyhoření. Cílem práce bylo zmapovat, jakým způsobem řeší pracovníci v sociálních službách etická dilemata vyskytující se při práci se seniory. Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Hlavní výzkumná otázka zněla: ?Jak pracovníci v sociálních službách přistupují k etickým dilematům při práci se seniory a čím je ovlivněno jejich následné jednání?? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky a následné podotázky, na které respondenti odpovídali při rozhovorech. Výzkumný soubor tvořili čtyři pracovníci v sociálních službách v Domově pro seniory G-centrum Tábor, dvě ženy a dva muži. Respondenti byli vybráni pomocí záměrného (účelového) výběru. Výzkumným šetřením byla zjištěna nejčastější dilemata, se kterými se pracovníci potýkají a které musí řešit. Tato dilemata se netýkala pouze klientů, ale z velké části i jejich rodinných příslušníků, kteří jsou mnohdy zapleteni do vzniklých etických dilemat. Tím náročnější pak může být řešení problému. Respondenti uvádějí, že se snaží jednat profesionálně a tak, aby klientovi nijak neuškodili, a aby v nich klient mohl mít i nadále důvěru. Velkým pomocníkem je pro ně praxe a dlouhodobé zkušenosti. Samozřejmě se při řešení přiklání i ke zdravému rozumu a dobré intuici, která je většinou nezklame. Jsou si vědomi, že při rozhodování je ovlivňuje hned několik faktorů. Od fyzických jako je např. únava a vyčerpanost, tak po psychické jako je stres, náladovost a další. I přesto se ale snaží, aby jejich úsudek nebyl ovlivněn, situace se vyřešila a klient byl spokojený. Čas na načerpání síly a odpočinek vyhledávají u sobě zvolené aktivity, která je dokáže nabít a oprostit se od stresových situací z práce. Ať už je to jízda na kole, procházky do přírody, chvilka klidu s dobrou knihou či chvíle strávené s vnoučaty. Důležité je umět si odpočinout. Respondenti se shodli, že času na duševní očistu mají vcelku dostatek. Jediné, co pokládají za nehodnotné je supervize na pracovišti. I přesto, že je supervize nástrojem duševní hygieny, pracovníci si k ní nenašli pozitivní cestu. Tato věc je zřejmě neúplně dořešenou v tomto zařízení. Tato bakalářská práce by mohla posloužit jako informační materiál pro studenty na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, tak pro vedení Domova pro seniory G-centrum Tábor a nicméně i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Syndrom vyhoření u vysokoškolských pedagogů
ŘEHÁKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u vysokoškolských pedagogů. Teoretická část má celkem tři hlavní kapitoly a je zaměřena na definici syndromu vyhoření, popis jeho projevů a příčin. Další dvě kapitoly jsou věnovány syndromu vyhoření u pedagogů a prevenci burnoutu. Praktická část zkoumá kvantitativní metodou míru náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření u pedagogů na pedagogické fakultě v Plzni a v Českých Budějovicích. K tomuto účelu byl použit dotazník Inventář projevů syndromu vyhoření. Závěrečná část práce obsahuje srovnání a popis výsledků obou fakult.
|
|
|
Motivace k profesi sociální práce
KOŽURIKOVÁ, Magda
Práce se zabývá motivací, která vede sociální pracovníky k tomu, že se rozhodli pro výběr této profese. Poukazuje hlavně na to, že sociální pracovník svou profesi nemusí vždy vykonávat na základě čistých motivů, ale mnohdy mohou být jeho motivy pro pomáhaní ne zcela správné. I přes tuto skutečnost však nelze říci, že takovýto pracovník je pro sociální práci nevhodný. Jde pouze o to, uvědomit si odkud touha po pomáhání druhým pramení a naučit se s tím pracovat. Teoretická část práce má tedy vést čtenáře, kteří se v pomáhajících profesích pohybují k tomu, aby se zamysleli nad tím, co je vede k pomáhání a své poznání využili ku prospěchu svému a svých klientů. V závěru teoretické části se zabývám syndromem vyhoření, který může být následkem neřešených stinných motivů u pracovníka a dále také otázkou správné motivace a péči o ní. Praktická část obsahuje studii prováděnou prostřednictvím dotazníku, který byl určen sociálním pracovníkům/pracovníkům v sociálních službách v organizacích Moravskoslezského kraje. Zabývá se studiem motivace (tzn. motivace při výběru profese, jaký vliv má na motivaci délka praxe, péče o motivaci pracovníků v organizacích, pozitivní a negativní působení faktorů na motivaci).
|
host ::
RSS.