Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 

Warning: Requested record does not seem to exist.
Posouzení trvanlivosti vybraných druhů dřev pro obchodovatelný výrobek
Sion, Matěj
V této diplomové práci je řešena problematika odolnosti terasových prken vůči biologické degradaci. Pro experiment byly vybrány tyto dřeva: 1) Garapa (Apuleia leiocarpa Vog.) → zástupce tropických dřev a zákazníky žádaná varianta. 2) Morušovník (Morus) → možná alternativa v budoucích letech. 3) Acetylované dřevo olše lepkavé (Alnus glutinosa) → možná alternativa, kdy se tato metoda modifikace jeví jako velice účinná. Vybraná dřeva byla otestována dle ČSN EN 350 na odolnost vůči dřevokazným houbám bílého tlení outkovkou pestrou (Trametes versicolor) a hnědého tlení trámovky trámové (Gloeophyllum trabeum) a koniofory sklepní (Coniophora puteana). Druhou částí práce bylo zjištění celkového obsahu látek, které by mohly souviset s přirozenou trvanlivostí: extraktivní látky (EL), fenolické látky (FL), sacharidy (S) a hodnoty pH vodného výluhu vybraných druhů dřev. Veškeré vzorky byly otestovány a vzájemně porovnány mezi sebou. Dřevo morušovníku bylo hodnoceno i jak se tyto vlastnosti mění po poloměru kmene. Bylo zjištěno, že vybraná dřeva jsou vhodná pro terasová prkna. Hmotnostní úbytky (Δm) (bílého i hnědého tlení) se nacházely v záporných hodnotách, houby tedy nedokázaly dřeva napadnout a byly zařazeny do třídy trvanlivosti 1 „velmi trvanlivé“. Z hlediska chemického složení bylo zjištěno, že nejvíce chemických látek obsahuje dřevo morušovníku, dále garapy a nejméně acetylovaná olše. U morušovníku bylo zjištěno, že množství chemických látek je různé v zavilosti na pozici po poloměru kmene. U garapy a morušovníku byla vysoká odolnost vůči dřevokazným houbám zapříčiněna zejména obsahem chemických látek. Naopak odolnost acetylované olše byla způsobena zejména procesem acetylace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.