|
|
Kabalistické zdroje ve filosofii Giovanni Pica della Mirandola
Herůfek, Jan ; Neubauer, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hladký, Vojtěch (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
Tématem předložené disertace je renesanční humanista Giovanni Pico della Mirandola (1463-1494), zvaný princeps concordiae (kníže svornosti). Svou pozornost jsem soustředil především na aplikaci prvků židovské mystiky v Picově filosofickém korpusu. Vycházím z jedné jeho zakázané a v konečném důsledku odsouzené heretické teze: "Žádná věda nás více neujišťuje o Kristově božství než magie a kabala." Pico tuto tezi posléze obhajoval v pátém oddílu Apologie, O přirozené magii a křesťanské kabale. O něco později se kníže svornosti vrátil ke stejnému tématu, nejprve v nedokončeném spise Commento, posléze v pozdních dílech Expositiones in psalmos a konečně ve spise Heptaplus. V první kapitole "Picova cesta k židovské mystice" začleňuji Pica do historického kontextu. Důraz kladu jednak na jeho formační cestu za filosofickým poznáním, jednak na Picovo využití filosofických a teologických znalostí v poměrně ambiciózním, ale ne příliš úspěšném projektu v podobě Devíti set tezí. Krach disputace a následné odsouzení tezí se mi stalo příležitostí k rozvinutí teze o magii a kabale ve dvou následujících tématických částech. Kapitola "Pico a magie" je věnována konceptu magie a nekromantie. Je však nutno podotknout, že Pico nikdy a nikde neuvažoval pouze o magii, ale vždy ji uváděl do vztahu s astrologií či kabalou. Jestliže v...
|
host ::
RSS.