Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 

Warning: Requested record does not seem to exist.
Pohřební kázání Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberku jako historický pramen
Daňková, Tereza ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Pohřební kázání, jakožto literární žánr stojící na pomezí psaného a ústního projevu, se dočkalo v našem prostředí svého znovuvzkříšení až v 90. letech 20. století. Tehdy došlo k znovuprobuzení zájmu o českou barokní literaturu a kulturu a s ní spjatými literárními žánry souvisejícími s tematikou smrti. Při hledání kořenů tohoto literárního útvaru je však nutné jíti mnohem hlouběji, než-li jen do období raného novověku. Literární uctívání mrtvých má v evropské kultuře hluboké kořeny sahající až do období starověku. Raně novověká pohřební kázání se ve výstavbě textu podřídila klasické formě pohřební řeči, známé už od antických řečníků Menandra a Dionýsia z Halikarnassu. Na přelomu 15. a 16.století je vývoj tohoto homiletického druhu ovlivněn dvěma aspekty. Prvním z nich je knihtisk, díky němuž dochází už na konci 15.století k publikování a šíření kázání a tím samozřejmě vzrůstá i jeho reprezentativní a didaktická funkce. Zároveň s nástupem luteránské reformace dochází k novému vnímání posmrtného života, kdy základní rozdíl spočívá v jiném pohledu na pojetí spásy, očistec a sním spjatých aktivit pozůstalých. Smyslem předložené práce je především přispět k počínajícímu bádání v oblasti katolických pohřebních kázání a to na příkladu tvorby Jiřího Bartholda Pontana z Breitenbergu. Zvláštní kapitola je zaměřena na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.