|
|
Transmission of uncertainty shocks: learning from heterogeneous responses on a panel of EU countries
Claeys, Peter ; Vašíček, Bořek
Počínaje příspěvkem Blooma (2009) mnoho empirických prací posledních let potvrdilo význam nejistoty, resp. jejích změn v čase, na ekonomickou aktivitu. Tyto práce se obvykle zaměřují na jednotlivé země a poznatků pro širší skupiny zemí je dosud velmi málo. Cílem tohoto článku je analýza dopadů šoků nejistoty na ekonomický vývoj členských zemí EU při využití (panelových) modelů BVAR. Analýza využívá nových indikátorů nejistoty a explicitně rozlišuje mezi šoky domácími, celoevropskými a globálními. Indikátory domácí nejistoty vycházejí z dat z Business and Consumer Surveys administrovaných Evropskou komisí. Indikátor společné evropské nejistoty je pak odvozen z národních indikátorů pomocí faktorového modelu. Indikátor globální nejistoty, který je inspirován prací Jurado et al. (2015), je extrahován jako společný faktor z širokého vzorku indikátorů v prognózách, přičemž tento společný faktor není ovlivněn fází hospodářského cyklu. Výsledky analýzy naznačují, že reálný hospodářský výstup zemí EU v důsledku nárůstu nejistoty klesá, což se děje především prostřednictvím poklesu investic. Na rozdíl od výsledků pro USA naše výsledky pro EU nenaznačují, že by po původním poklesu ekonomické aktivity docházelo jejímu k přestřelení. Dopad šokových změn nejistoty do reálné ekonomiky se výrazně liší napříč členskými zeměmi, přičemž vysvětlení této heterogenity nelze hledat v různé intenzitě domácích šoků, ale spíše v strukturálních rozdílech mezi zeměmi. Členské země EU, které disponují flexibilnějšími pracovními a produktovými trhy, jsou schopny šokovým změnám nejistoty odolávat lépe. Podobně vyšší podíl zpracovatelského průmyslu a vyšší diverzifikace ekonomiky pomáhají dopad šokových změn nejistoty tlumit. Význam otevřenosti ekonomiky je méně jednoznačný.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.