|
Z komorní tvorby skladatelů terezínského ghetta
Bartošová, Marie ; Stříteská, Leona (oponent) ; Nedělka, Michal (vedoucí práce)
Tématika terezínské hudby v sobě jistě skrývá ještě mnoho nepoznaného a cosi tajemného, zároveň však i zrudného. Umění, hudbu nevyjímaje, zde nabývalo nových rozměru, které se po skončení 2. světové války postupně odkrývaly. Tvorba terezínských skladatelu vzešla z velmi specifického prostředí, a to jak z historického, tak ze sociokulturního hlediska. Většina děl byla komponována pro hudební tělesa i jednotlivce, kterým byl při příjezdu notový materiál zabaven. Proto se v tvorbě terezínských autoru setkáváme především s díly pro komorní či sborové obsazení. Skladby spojuje snaha předat posluchačum - spoluvězňum - poselství naděje. Právě umění, které si vězni uchovali v každodenním životě, jim napomáhalo zustat lidmi. Mezi hudebníky zavlečenými do Terezína byli např. Karel Ančerl, Karel Berman, Pavel Haas, Hans Krása, Gideon Klein, Karel Reiner, Rafael Schachter, Carlo Taube a Viktor Ullmann, z nichž většina umřela po deportaci do Osvětimi v plynových komorách. I v těchto nelidských podmínkách však ve vězněných zustávala touha po umělecké úrovni. Jak popisuje Gideon Klein tuto problematiku v článku "Několik poznámek k hudební kultuře v Terezíně." Po výčtu týdenního hudebního programu tábora 1 poukazuje na fakt, že není možné provést takto pestré programy za stávajících podmínek ve vysoké kvalitě. "Tak...
|
host ::
RSS.