|
Odzbrojení a zajištění mezinárodní bezpečnosti:případ smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě
Jančárková, Taťána ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Bezpečnost je jednou ze zakladnich potřeb jedince i statu. Obsah pojmu bezpečnost se vyvijel souběžně s vyvojem lidstva. Ve 20. stoleti je tradični paradigma narodni bezpečnosti postupně nahrazeno konceptem mezinarodni bezpečnosti, ktery odraži vzajemnou zavislost statů a jejich společnou odpovědnost za zajišťovani světove a tim vlastni bezpečnosti. Současně se bezpečnost z kategorie vojenske stava pojmem multidimenzionalnim, zahrnujicim aspekty ekonomicke, ekologicke, socialni či politicke. Zakladni premisou bezpečnosti však zůstava, že bezpečnost implikuje absenci ozbrojeneho konfliktu, resp. přitomnost miru. Uzky vztah mezi mezinarodni bezpečnosti a mirem je dnes vyjadřen v hlavnich pramenech mezinarodniho prava v čele s Chartou Organizace spojenych narodů. Hlavni zasady ovladajici normativni komplex zajišťujici mezinarodni bezpečnost, tj. zakaz použiti a hrozby silou, zakaz vměšovani se do vnitřnich zaležitosti jinych statů a povinnost statů řešit spory pokojnými prostředky, byly uznany za součast obyčejoveho mezinarodniho prava a jako takove jsou zavazne pro všechny jeho subjekty, nejen členske staty OSN. Mezinarodni bezpečnost je v současnosti zajišťovana řadou institutů, jednim z nich je odzbrojeni a omezovani zbrojeni. Zbrojeni, resp. navyšovani bojoveho potencialu je tradičnim prostředkem...
|
host ::
RSS.