Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nevědomé vnímání stále ostře vnímáno
Špok, Dalibor
Studie se zabývá kořeny zájmu o nevědomé vnímání, představuje koncepty silného a slabého nevědomí, přibližuje některé metodologické přístupy (paradigma přímého a nepřímého účinku, teorii detekce signálu), jejich přednosti a omezení. Popisuje metodu analýzy nesprávných odpovědí, která může sloužit jako možné řešení některých problémů s experimentálním paradigmatem přímého a nepřímého vlivu percepce.
Záleží na tom, co to je „vědomé“: K metodologii výzkumu nevědomé percepce
Špok, Dalibor
Výzkum nevědomých kognitivních procesů je kontroverzním tématem od samotného vzniku experimentální psychologie. Přesto se nejedná o jakýsi psychologický relikt, ale o rozvíjející se výzkumnou oblast, v níž můžeme sledovat neustálý vývoj koncepcí a úpravu metod zkoumání. Tento příspěvek chce představit metodologické přístupy, které byly rozvíjeny především od 2. poloviny 80. let 20. století, a demonstrovat tak nejen živost současného výzkumu, ale také provázanost metodologických změn s koncepčními rámci a rovněž i nutnost pozměnit tradiční pojetí některých psychologických kategorií, jako je např. práh vnímání nebo hranice vědomého a nevědomého.
Bylo tu, není tu: problémy s operacionalizací vědomí ve výzkumech nevědomé percepce
Špok, Dalibor
Pokud chceme ve výzkumu vědomí postoupit od obecných metodologických a filozofických diskuzí ke konkrétním výzkumům, čeká nás mimořádně obtížný úkol - sladit přístupy "třetí osoby", se subjektivním fenoménem, jež se třetí osobě jeví pouze zprostředkovaně. Ve snaze podat operační definici vědomí pro účely výzkumu nevědomé percepce v současné kognitivní psychologii padlo mnoho návrhů a rovněž kritik takových pokusů. Tento příspěvek se snaží na několika experimentálních paradigmatech v této oblasti demonstrovat nepoddajnost konceptu vědomí pro přijatelnou konsenzuální operacionalizaci. Konkrétně upozorní na konsekvence vyplývající z pojetí objektivních prahů percepce, disociační paradigma, paradigma přímého/nepřímého měření a procesové disociace. Povšimne si také hlavních bodů kritiky těchto přístupů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.