|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po implantaci TEP kyčelního kloubu.
Šimůnková, Kateřina ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Valentová, Zuzana (oponent)
Autor: Kateřina aimůnková Vedoucí práce: Mgr. Irena Novotná Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po implantaci TEP kyčelního kloubu. Cíl: Cílem této bakalářské práce je zpracování kazuistiky terapeutické péče o pacienta po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu z důvodu pokročilé koxartrózy a nastudovat literaturu související s touto diagnózou. Metody: Byly využily terapeutické metody a postupy, které jsou obsahem učiva bakalářského studia na FTVS a to, odebrání anamnézy, vstupní a výstupní kineziologické vybetření a dle výsledků stanovené terapeutické postupy. Součástí postupů bylo cvičení pro prevenci tromboembolické nemoci, léčebná tělesná výchova, metody měkkých tkání, mobilizační techniky, postizometrická relaxace, postizometrická relaxace s protažením, pasivní prolongovaný strečink, pasivní pohyby, nácvik lokomoce a mobility. Výsledky: U pacienta doblo k úplnému vymizení otoku v oblasti jizvy na PDK, ke snížení bolesti v operovaném pravém kyčelním kloubu, zvýbení rozsahu pohybu v kyčelním kloubu PDK, navýbení svalové síly oslabených svalů, zlepbení kloubní pohyblivosti pately a hlavičky fibuli na obou DKK, uvolnění měkkých tkání, zlepbení soběstačnosti, ovlivnění protažitelnosti zkrácených svalů a zlepbení stereotypu chůze o 2 FH. Klíčová slova: Totální endoprotéza,...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po totální endoprotéze kolenního kloubu
Kuchtíková, Anna ; Stupková, Michaela (vedoucí práce) ; Piruchtová, Karolína (oponent)
Autor: Anna Kuchtíková Vedoucí práce: Mgr. Michaela Stupková Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po totální endoprotéze kolenního kloubu Cíle: Cílem této práce je zpracování teoretických poznatků týkající se totální endoprotézy kolenního kloubu a pojednání o její léčbě z pohledu fyzioterapie. Zároveň zpracovat průběh fyzioterapeutické péče o pacienta s danou diagnózou. Metody: Práce byla rozdělena na teoretickou a speciální část. Teoretická část je věnována informacím a poznatkům o diagnóze totální endoprotézy kolenního kloubu. Ve speciální části byla zaznamenaná kazuistika fyzioterapeutické péče vybraného pacienta ze souběžné odborné praxe v Nemocnici Vršovice v Praze. Praxe probíhala od 15.1.2024 do 2.2.2024. Ve speciální části je zpracován vstupní kineziologický rozbor, průběh 9 terapeutických jednotek s pacientem, výstupní kineziologický rozbor a na závěr je zhodnocen efekt terapie. Výsledky: Fyzioterapeutická péče proběhla bez závažnějších komplikací. Během 9 terapií došlo ke zlepšení stavu pacientky. Podrobnější výsledky terapií jsou sepsány v kapitole s názvem zhodnocení efektu terapie. Klíčová slova: kolenní kloub, totální endoprotéza, osteoartróza, fyzioterapie, rehabilitace, kazuistika
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po totální endoprotéze kyčelního kloubu
Křížková, Zuzana ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
iv Abstrakt Autor: Bc. Zuzana Křížková Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Maršáková Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po totální endoprotéze kyčelního kloubu Cíle: Cílem této práce bylo shrnutí teoretických a praktických poznatků o totální endoprotéze kyčelního kloubu a následné zpracování kazuistiky pacienta s touto diagnózou. Metody: Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a speciální. V teoretické části je rozebrána problematika osteoartrózy a její možnosti léčby, alloplastiky kyčelního kloubu a rehabilitace související s kloubní výměnou. Speciální část je zpracována formou kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacienta po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Kazuistika zahrnuje anamnézu, vstupní kineziologický rozbor, krátkodobý a dlouhodobý terapeutický plán, průběh jednotlivých terapeutických jednotek, výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Pacientův fyzický stav byl zlepšen v mnoha ohledech a podařilo se splnit cíle krátkodobého fyzioterapeutického plánu. Na základě jednotlivých terapií byly zvýšeny rozsahy pohybů a svalová síla operované dolní končetiny, došlo k protažení zkrácených svalů, eliminaci reflexních změn, podpoře hojení jizvy a zlepšení pohybového stereotypu chůze. Pacient byl rovněž zaedukován v autoterapii. Závěr: Stanovené cíle bakalářské...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu
Hájková, Šárka ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Slezáková, Petra (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu. Cíle: Cílem této bakalářské práce bylo zpracování kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacienta po totální endoprotéze kolenního kloubu, pro tuto diagnózu zpracovat teoretické podklady a uplatnit je v terapii. Metody: Bakalářská práce je složena ze dvou částí, z části obecné a speciální. Obecná část seznamuje s problematikou gonartrózy, indikacemi k provedení totální endoprotézy kolenního kloubu a operačním postupem. Na závěr je obecná část zaměřena na rehabilitaci a speciální fyzioterapeutické postupy používané u pacientů po implantaci TEP kolenního kloubu. Speciální část tvoří kazuistika pacienta po implantaci TEP kolenního kloubu, skládá se z jednotlivých terapií, vstupního a výstupního vyšetření. Výsledky: Došlo ke zlepšení zdravotního stavu pacienta během provedených terapií popsaných ve speciální části, které byly navrženy dle podkladů z obecné části práce. Klíčová slova: kolenní kloub, totální endoprotéza, kazuistika, fyzioterapie, gonartróza
|
|
|
Biomechanická studie karpometakarpálního (CMC) kloubu palce ruky
Podsedník, Karel ; Marcián, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá deformačně napěťovou analýzou karpometakarpálního (CMC) kloubu palce ruky. Jedná se o vstupní studii, kterou se dosud žádná práce na Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky nezabývala. V práci je provedena srovnávací deformačně napěťová analýza fyziologického stavu a po aplikaci totální endoprotézy CMC kloubu. Model geometrie byl vytvořen na základě CT snímků, s využitím softwarů Catia a Solidworks. Problém byl řešen MKP (metodou konečných prvků) ve výpočetním softwaru Ansys 13.0.
|
|
|
Deformačně napěťová studie Burch-Schneiderovy dlahy
Řehák, Kamil ; Horyl, Petr (oponent) ; Janíček, Přemysl (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou z oblasti kyčelní endoprotetiky, konkrétně totální endoprotézou (TEP) s Burch-Schneiderovou (BS) dlahou, u které se v klinické praxi vyskytuje řada problémů. Zatížení kyčelního kloubu závisí na hmotnosti jedince a činnosti, kterou vykonává. Negativně se na stavu kyčelního spojení projevuje sedavé zaměstnání, málo pohybu, velké množství stresu či špatné stravovací návyky a s tím spojená nadváha. Zvyšující se opotřebení kyčelního kloubu a jeho bolestivost při pohybu je nutné v řadě případů řešit operačním zákrokem, při kterém je aplikována TEP. Při výběru a následné aplikaci jednotlivých TEP je důležité věnovat pozornost vytvoření lůžka, které umožní kvalitní fixaci. V případě zhoršených mechanických vlastností kostní tkáně je značně problematické zajistit stabilitu implantátu. Na základě jednotlivých klasifikací, které hodnotí stupeň poškození kyčelního spojení, je možné vybrat vhodnou TEP. Burch-Schneiderova dlaha, na kterou je tato práce zaměřena, se dominantně využívá v případech velkých defektů v oblasti jamky kyčelního kloubu. Užití této dlahy umožňuje překlenutí velkých defektů a vytvoření nového středu otáčení kyčelního kloubu. Znalost mechanických vlastností kostní tkáně kyčelního spojení může významně ovlivnit predikci poškození BS dlahy. Za tímto účelem bylo nutné provést biomechanickou studii, která je zaměřena na vliv zhoršených mechanických vlastností kostní tkáně na selhání BS dlahy. Pro řešení bylo užito výpočtové modelování pomocí metody konečných prvků implementované v programu ANSY S, které umožňuje řešení mechanické interakce mezi kostní tkání a TEP s BS dlahou. Z důvodu absence dat o stavu kostní tkáně před aplikací TEP s BS dlahou, byly řešeny i varianty před aplikací TEP a po aplikaci povrchové a standardní TEP. Všechny varianty byly řešeny s materiálovými vlastnostmi kostní tkáně, které byly určeny na základě dat z CT snímků. Dále byly jednotlivé varianty řešeny pro případ zhoršených mechanických vlastností. Na základě výsledků řešení a Frostovy hypotézy byla provedena analýza kostní tkáně kyčelního spojení před a po aplikaci TEP a TEP s BS dlahou. Z dosažených výsledků je zřejmý vliv úrovně výpočtového modelu, který prostřednictvím nehomogenního modelu materiálu zohledňuje rozložení kostní tkáně. Zhoršené mechanické vlastnosti mají tedy zásadní vliv na stabilitu a namáhání BS dlahy, především v oblasti kraniální části acetabula.
|
|
|
Vliv geometrické variability dříků u existujících TEP kyčelního kloubu na deformačně - napěťové stavy
Zýbal, Jan ; Chamrad, Jakub (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením deformačně-napěťových (D-N) stavů kyčelního kloubu se zavedenou totální endoprotézou (TEP). Tyto D-N stavy byly následně porovnány pro čtyři různé varianty dříků. Byla provedena rešeršní studie literární zdrojů zaměřena na problematiku D-N analýzy kyčle pomocí metody konečných prvků. V práci jsou popsány základy anatomie kyčelního kloubu spolu s různými variantami TEP kyčelního kloubu. Pro řešení byla zvolena metoda výpočtového modelování pomocí metody konečných prvků. Řešení bylo provedeno v softwaru ANSYS. Pro každou variantu dříku byl vytvořen výpočtový model, který se skládá z dílčích modelů geometrie, materiálu, vazeb a zatížení. Analyzovány byly posuvy kyčle, kontaktní tlak mezi hlavicí a vložkou, napětí na dřících a přetvoření stehenní kosti. Hodnocení kostní tkáně femuru bylo provedeno na základě Frostovy hypotézy mechanostatu v sedmi Gruenových zónách.
|
|
|
Návrh a vývoj experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu a identifikace otěru pomocí optické metody
Houfek, Martin ; Kratochvíl, Ctirad (oponent) ; Hortel, Milan (oponent) ; Hlaváčková, Milada (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
V dnešní době patří implantace kloubních náhrad sice k radikálnímu, ale velmi frekventovanému způsobu navrácení funkčnosti nemocnému kloubu. Na implantáty jsou kladeny vysoké nároky na jejich biokompatabilitu a také na dlouhodobou funkci, která přímo souvisí s otěrem kloubních náhrad v lidském organismu. Proto je analýza komplexního chování implantátu v lidském těle jedním ze základních problémů biomechaniky implantátů. Této problematice je věnována i tato disertační práce. Disertační práce se zabývá řešením návrhu a vývoje experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu a identifikací otěru pomocí optické metody. Navrhované zařízení umožňuje zatěžovat kloubní jamku TEP fyziologickým způsobem, ale v předložené práci se kloubní jamka zatěžovala tak, že silová výslednice procházela osou kloubní jamky. Fyziologické zatěžování kloubní jamky a vyhodnocování velikosti úbytku polyethylenu se v současné době intenzivně řeší. Výsledky této studie mohou v brzké budoucnosti slout jako informace pro posuzování chování otěru kloubních náhrad kyčelních kloubů in vivo. Práce je věnována řešení problémů nutných k zjišťování velikosti úbytku polyethylenu u kloubních náhrad TEP: - Návrh a vývoj experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu. - Identifikace otěru pomocí optické metody. Návrh a vývoj experimentálního zařízení byl proveden v systému Inventor Profesional 2010 na úrovní 3D modelování. Velká pozornost byla věnována konstrukci uchycení kloubní jamky TEP do zkušebního stroje a uchycení kloubní jamky do optického zařízení. Byly testovány varianty řízení experimentálního zařízení s kombinacemi pohonných jednotek. Byly provedeny návrhy a následně testy pro uchycení kloubní jamky do optického zařízení. Provedla se hloubková analýza možností identifikace otěru a přistoupilo se k inovačnímu řešení vyhodnocování úbytku polyethylenu u kloubní jamky TEP. Identifikace otěrů (úbytku polyethylenu) kloubních jamek TEP byly prováděny experimentálním měřením pomocí optické holografické interferometrie. Z komplexní analýzy výsledků experimentálního měření úbytku polyethylenu vyplývá, že je možné touto metodou identifikovat jednak velikost, ale také i oblast, kde dochází byť i k malým změnám povrchu, které jsou závislé na otěru. Dále se dá konstatovat, že při použití této metody měření jsme schopni postihnout vůle nebo posuvy, které mají vliv na velikost úbytku polyethylenu v kloubní jamce TEP. I přes množství známých a získaných poznatků, vyplývajících z výsledků řešení problémů návrhů a vývoje experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu a identifikace otěru pomocí optické metody, je tato práce vstupní studii do problematiky identifikace otěru kloubních náhrad. Komplexní vyřešení této problematiky je nad rámec jedné doktorské práce.
|
|
|
Deformační a napěťová analýza totální endoprotézy temporomandibulárního kloubu
Horňas, Jan ; Valášek, Jiří (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou v oblasti aplikace totální endoprotézy (TEP) při náhradě temporomandibulárního kloubu (TMK). Implantace TEP se provádí v důsledku vážného onemocnění TMK (artróza, ankylóza, nádorové onemocnění) či jeho makrotraumatu. Během implantace TEP se pomocí samořezných šroubů k dolní čelisti fixuje protéza kloubní hlavice. Díky tomu se mění deformačně- apěťové stavy dolní čelisti, TEP a fixačních šroubů. V práci je provedena deformačně-napěťová analýza pomocí výpočtového modelování s využitím metody konečných prvků (MKP). Řešení je provedeno pro šest různých uložení šroubů (počet šroubů je neměnný) a pro proměnný statický koeficient tření (v rozmezí 0,01 až 0,11) mezi protézou kloubní hlavice (PKH) a protézou kloubní jamky (PKJ). Celkem bylo vytvořeno 36 variant výpočtových modelů. Na základě provedené deformačně-napěťové analýzy je zjištěn podstatný vliv velikosti statického koeficientu tření na výsledné hodnoty deformačních posuvů, kontaktního tlaku v oblasti artikulační plochy PKH a PKJ a také redukovaného napětí HMH v PKH. Podstatný vliv z hlediska různého uložení šroubů je pozorován u Redukovaného napětí HMH ve šroubech a redukovaného přetvoření HMH kortikální a spongiózní kostní tkáně.
|
|
|
Výživa po operaci čelistního kloubu
Machoňová, Natálie ; Machoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Vlachopulos, Vasilis (oponent)
Výživa po operaci čelistního kloubu je velmi specifická, ale definovaná jasnými pravidly. Pacienti v rekonvalescenci přijímají první 3 dny mixovanou stravu a po 3 dnech, pokud nenastanou komplikace, přecházejí na kašovitou. Mnoho pacientů se obává pooperačních bolestí a celkového průběhu hospitalizace, a také jak pokrmy budou v mixované podobě nejen chutnat, ale i vypadat. Je tedy důležité dbát na pacientův názor ohledně nemocniční stravy a také na promítnutí příjmu doporučené stravy na hmotnostní rozdíl v průběhu zotavení. Prvním cílem bylo porovnání hmotnostního vývoje u sledovaných hospitalizovaných pacientů při nástupu k operaci a 5. den po operaci. Druhým cílem bylo zhodnocení stravy po operaci samotným pacientem a zjistit, jak se spokojenost promítla do hmotnostního úbytku. Třetím cílem bylo zhodnocení užívání doporučených výživových doplňků pacientů. Praktická část byla vyhodnocována z odpovědí provedeného dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 16 pacientů hospitalizovaných na oddělení čelistní chirurgie ve VFN v období od ledna 2023 do března 2023, kteří podstoupili rekonstrukci čelistního kloubu totální náhradou. U stejných pacientů byl následně sledován hmotnosti vývoj. Z výsledku vyplynulo, že hmotnostní rozdíl pacientů po operaci čelistního kloubu průměrně činil 1,2 kg. Dále bylo...
|
host ::
RSS.