Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"the Descent from the Cross"
Hledej:
 
Tipy pro vyhledávaní :: Jednoduché hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Pieta v českém umění první poloviny 20. století.
 Jarolímková, Klára ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Práce se zabývá motivem piety v malbě a grafice u českých a českoněmeckých umělců první poloviny dvacátého století. Zkoumá inspirace a vlivy dotýkající se nábožensky orientovaných děl této množiny malířů. Začátek shrnuje vývoj ikonografického motivu piety, jenž se osamostatnil postupnou proměnou námětů oplakávání Krista a snímání z kříže. Celá práce je rozdělena na dvě části. V první je pozornost věnována českým umělcům, v druhé pak českoněmeckým výtvarníkům pohybujícím se v českém uměleckém prostředí. Podkapitoly jsou rozčleněny a nazvány podle myšlenkové základny a podobnosti výrazu zahrnutých umělců. Na počátku století se pietou zabýval Rudolf Adámek ovlivněn dobovým symbolismem. Karel Holý posunul význam piety na vyjádření těžkého lidského údělu, stejně jako František Tichý ve svých kompozicích milosrdného Samaritána ne nepodobných gotickým sochám piet. Existencialistické myšlenky se objevily v tvorbě Jana Autengrubera. U Vojtěcha Tittelbacha se mísí existenciální úzkost s veselím cirkusových her. Téma piety se stalo aktuální zvláště v době válečných událostí. Karel Černý na ni reagoval několika obrazy plaček s monumentalizovanými figurami, které zvyšují sílu výrazu. Endre Nemes vtěloval své protiválečné metafory do metafyzických obrazů pražských madon, které skládal v arcimboldovském duchu z...
Úplný záznam
Pieta v českém umění první poloviny 20. století.
 Jarolímková, Klára ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Práce se zabývá motivem piety v malbě a grafice u českých a českoněmeckých umělců první poloviny dvacátého století. Zkoumá inspirace a vlivy dotýkající se nábožensky orientovaných děl této množiny malířů. Začátek shrnuje vývoj ikonografického motivu piety, jenž se osamostatnil postupnou proměnou námětů oplakávání Krista a snímání z kříže. Celá práce je rozdělena na dvě části. V první je pozornost věnována českým umělcům, v druhé pak českoněmeckým výtvarníkům pohybujícím se v českém uměleckém prostředí. Podkapitoly jsou rozčleněny a nazvány podle myšlenkové základny a podobnosti výrazu zahrnutých umělců. Na počátku století se pietou zabýval Rudolf Adámek ovlivněn dobovým symbolismem. Karel Holý posunul význam piety na vyjádření těžkého lidského údělu, stejně jako František Tichý ve svých kompozicích milosrdného Samaritána ne nepodobných gotickým sochám piet. Existencialistické myšlenky se objevily v tvorbě Jana Autengrubera. U Vojtěcha Tittelbacha se mísí existenciální úzkost s veselím cirkusových her. Téma piety se stalo aktuální zvláště v době válečných událostí. Karel Černý na ni reagoval několika obrazy plaček s monumentalizovanými figurami, které zvyšují sílu výrazu. Endre Nemes vtěloval své protiválečné metafory do metafyzických obrazů pražských madon, které skládal v arcimboldovském duchu z...
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English